Hermanová Ljuba

(23. dubna 1913 v Neratovicích – 21. května 1996 v Praze) byla česká herečka, muzikálová a operetní zpěvačka a šansoniérka.Studia na pražské konzervatoři nedokončila, už jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve smíchovské Aréně, odtud přešla do Švandova divadla. Začínala jakožto operetní subreta v Bratislavě, ale zazpívala si i v Praze, v Brně, ve Vídni či v Paříži. V třicátých letech 20. století již byla velice známá i populární. V roce 1934 se stala hlavní ženskou pěveckou hvězdou Osvobozeného divadla, kde si jako jediná žena zahrála a zazpívala v předscéně s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem (již před tím se ale v roce 1932 objevila ve filmu W+V známém pod názvem Peníze nebo život, kde si zazpívala společně s Hanou Vítovou dodnes známý evegreen Život je jen náhoda). Byla ale dost přelétavá a v žádném angažmá nikdy nevydržela dlouho, proto až do začátku Druhé světové války vystupovala s hereckou společností Nového divadla Oldřicha Nového. Po válce v roce 1947 začala hrát v Karlínském hudebním divadle, kde tehdy působil i Oldřich Nový, Jan Werich a Vlasta Burian. V roce 1958 ovšem opět z divadla odešla a začala jezdit po celé republice s estrádním hudebním programem společně s tehdy velmi populárním zpěvákem Rudolfem Cortésem. Šťastnou náhodou se ovšem dostala i do Reduty a do poetické kavárny Viola, posléze i do Divadla Na zábradlí, kde si zahrála několik zajímavých divadelních rolí. Zde jí také Václav Havel (tehdejší dramaturg tohoto divadla) společně s Milošem Macourkem napsali její první recital s názvem Nejlepší rocky paní Hermanové. V té době se začíná programově věnovat šansonu, zde spolupracovala s vynikajícími textaři jako byl Pavel Kopta, Ivan Vyskočil či Jiří Suchý. Další veleúspěšný recitál v Divadle na zábradlí pro paní Ljubu napsal Jaroslav Dietl s názvem Kdo jste, Ljubo Hermanová ?. V té době také začíná vystupovat i v kabaretu Večerní Brno.

Po tomto brněnském hostování následovalo zahraniční angažmá ve Spolkové republice Německo ve Stuttgartském kabaretu Reunitz Theatre. Další zahraniční nabídku na angažmá v pařížské Olympii již odmítla a zůstala zpívat doma. V závěru svého života vystupovala se šansoniérem Igorem Šebem. V celém kontextu české populární hudby je právě Ljuba Hermanová považována za ženu zakladatelku moderního českého šansonu, která předznamenala pozdější tvorbu dalších vynikajících českých šansoniérek jako byla Eva Olmerová, Judita Čeřovská či nekorunovaná královna českého šansonu paní Hana Hegerová. Byla to opravdu výjimečná žena, první dáma českého šansonu se vším všudy.

Za svůj život byla čtyřikrát vdaná