Étienne Balibar Knihy

S knihou Násilí a civilita má český čtenář možnost poprvé se seznámit s myšlením Étienna Balibara, jednoho z nejvýznamnějších politických filosofů současnosti. Balibarovy texty obsažené v této publikaci lze charakterizovat jako originální pojednání o vztahu násilí a politiky ve filosofické tradici. Balibar se vrací ke kořenům politické filosofie v díle Hobbese a Hegela a zkoumá to, co označuje jako „konverzi násilí“, tedy schopnost přeměnit násilí na pozitivní a produktivní dějinnou sílu. Tohoto východiska využívá k formulaci své vlastní „topiky násilí“. V dialogu s Deleuzem, Foucaultem, Rancierem, Lacanem a dalšími pak autor rozvíjí šířeji koncipované úvahy o politických strategiích spojených s pojmem civilita. Násilí a civilita tak představuje v ucelené podobě vývoj Balibarova myšlení v posledních desetiletích a je zároveň důležitým příspěvkem k post-marxistické politické filosofii. České vydání knihy je významnou událostí i proto, že její autor výrazně přispěl a nadále přispívá k formování českého intelektuálního života. Balibar se od osmdesátých let podílí na činnosti pařížské Asociace Jana Husa a v současné době – po smrti Jacquesa Derridy – je jejím předsedou.

Étienne Balibar (1942), žák Louise Althussera, je jedním z nejvýznamnějších politických myslitelů dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) představuje přehledný úvod do filosofie Barucha Spinozy a za své východisko si bere problémy Spinozovy politiky. Balibar se postupně zabývá třemi velkými Spinozovými díly, Teologicko-politickým traktátem, Politickým traktátem a Etikou, a rozebírá řadu jejich klíčových motivů: Spinozovu obhajobu svobody myšlení a demokratického zřízení, jeho teorii státu a práva nebo jeho politickou antropologii. Spolu s tím zasazuje Spinozovy spisy do historického kontextu a zkoumá, jakým způsobem jimi Spinoza vstupoval do dobových politických sporů. Vůdčím tématem celé knihy je problém vztahu mezi filosofií a politikou. Balibar tedy nejen vykládá Spinozovo myšlení, ale uvažuje rovněž o politické úloze filosofa a na Spinozově příkladu prokazuje neoddělitelnost filosofických a politických otázek.

Identité et différence Inséré par Locke dans son Essai philosophique concernant l’entendement humain , le « traité de l’identité » a laissé une trace remarquable du XVIIIe siècle à nos jours. Pour la première fois, il donne un nom aux grandes catégories de la métaphysique du sujet : the consciousness , the self , et les associe étroitement dans une problématique de la « conscience de soi ». Pour que celle-ci déploie ses possibilités et ses conflits latents, il faut cependant un moment spécifique de traduction : la proposition par le huguenot français Pierre Coste de leurs équivalents – « la con-science » et « le soi » –, fournissant à toute la philosophie continentale les moyens de sortir des apories du cartésianisme. Cet événement dont nous sommes encore tributaires, l’invention européenne de la conscience , se trouve ici étudié à travers la réédition des textes de Locke et de Coste, augmentée d’une nouvelle traduction et complétée par un commentaire et un dossier. Étienne Balibar Il est professeur émérite à l’université de Paris-Ouest-Nanterre-La Défense.

Etienne Balibar, one of the foremost living French philosophers, builds on his landmark work 'Spinoza and Politics' with this exploration of Spinoza's ontology. Balibar situates Spinoza in relation to the major figures of Marx and Freud as a precursor to the more recent French thinker Gilbert Simondon's concept of the transindividual.

A key dialogue on identity and nationalism by major critics of capitalism.

Acclaimed French philosopher on metaphysics and politics

This work represents a significant shift in French intellectual thought, challenging traditional interpretations of Marx. It offers a fresh perspective that re-evaluates Marxist theory, encouraging readers to reconsider established beliefs and engage with new ideas. The text is pivotal for those interested in philosophy, political theory, and the evolution of Marxist thought.

The book critiques the Left's dismissal of "universal" as a concept tied to masculinist and Eurocentric biases. Balibar engages with these critiques to redefine and revitalize universal claims, proposing their potential to support a revolutionary politics that prioritizes the common good. Through this exploration, he seeks to navigate the complexities of universalism while advocating for a more inclusive and transformative political framework.

Etienne Balibar explores the tensions between cosmopolitanism and secularism in order to advance a truly democratic and emancipatory cosmopolitanism, which requires a secularization of secularism. Going beyond circumscribed notions of religion and the public sphere, Secularism and Cosmopolitanism is a profound rethinking of identity and difference.