Werner Rebhuhn Knihy

Ein unentbehrliches Nachschlagewerk, das unseren Wortschatz bereichert und uns in über 57 000 Fällen Verweise auf den treffenden Ausdruck anbietet, wenn wir beim täglichen Schreiben oder Diktieren in Verlegenheit geraten.

Der Fall / Die Ehebrecherin/ Die Abtrüninge oder Ein verwirrter Geist/ Die Stummen/ Der Gast/ Jonas oder Der Künstler bei der Arbeit/ Der treibende Stein

Klasické dílo, které podává přehled nejvýznamnějších objevů archeologie.

Carreta je druhým z šesti Džunglových románů B. Travena, které společně tvoří epiku vzniku mexické revoluce. Hlavním hrdinou Carrety je mladý Indián, řidič volského vozu. Je sofistikovanější než většina jeho druhů, kteří pracují v dluhovém otroctví na velkých plantážích mahagonu. Andrés umí číst a doufá, že se vrátí k své ženě, avšak neuvědomuje si, jak nemožné to ve skutečnosti je. Tíží ho osud jeho otce, který byl také prodán do monterie. Andrés věří, že se nikdy nemůže vrátit k ženě, dokud nevrátí otcův dluh. Travenovým cílem v Džunglových románech je popsat podmínky lidu, který je připraven na vzpouru, a sledovat počátky vědomí, které vedou k rozhodnutí povstat. V Carretě uplatňuje své pozoruhodné vypravěčské schopnosti na dospívání Andrésa a na oppressive svět, ve kterém se musí orientovat.

Uchvacující příběh mladé ženy, která se po náhlém a prudkém vzplanutí provdá za známého, bohatého muže. Spolu žijí na zámku Manderley, na jejich vztah však ustavičně padá stín Winterovy první manželky, oslnivé a krásné Rebeky, která zahynula za zvláštních okolností. Děj plný napětí nabývá dramatického spádu. Vítězí láska a dobro, a to je velký dar tototo pozoruhodného okouzlujícího příběhu....

In these writings, Simone de Beauvoir recounts her relationships and numerous travels with Jean-Paul Sartre, the evolving dynamics of Sartre's relationship with communism, her love affairs, particularly her liaison with American novelist Nelson Algren, and her friendships and conflicts with notable contemporaries such as Camus, Koestler, Giacometti, Merleau-Ponty, and Raymond Aron. This work serves as a fascinating document of the lives of European intellectuals in the 20th century.

Kazantzakisův nejslavnější román Řek Zorbas (Bios kai politeia tu Alexis Zorba, v doslovném překladu O životě a činech Alexise Zorbase) vznikl nejen z autorovy upřímné touhy zpodobnit svéráznou lidovou postavu dlouholetého přítele Georgiose, s nímž si r. 1919 najal pilu ve vesnici Pastrov v kraji Mani na Peloponésu, ale i z příčin daleko hlubších, jež souvisejí s podstatou Kazantzakisovy tvorby. Zorbas – prostý venkovan, žijící v souladu s přírodou a s jejími přirozenými zákony, člověk, který dovede vychutnat všechny krásy života a smířit se s jeho ranami, člověk s bezprostředním vztahem k lidem – to je tak trochu Kazantzakisův ideál, meta jeho filosofického i tvůrčího úsilí. A tak k nám Zorbasův příběh mluví dvojí řečí – zaujme nás nejen poutavostí a neuvěřitelnou pestrostí osudu svého hrdiny, ale také otázkami po smyslu života, tajemství smrti, podivuhodné složitosti lidských vztahů. Román (česky vyšel poprvé r. 1967 pod názvem Alexis Zorbas) byl přeložen do mnoha jazyků a vyšel ve čtyřiceti zemích. Mimořádně úspěšně byl zfilmován v řecko-americké koprodukci s Anthony Quinnem v titulní roli.

"Die Wurzel des Konflikts liegt immer in einem Widerspruch, das heißt, in Zielen, die unvereinbar sind. Aber ein Konflikt hat oft auch Komponenten von Einstellung und Verhalten. Und diese Einstellungen sind in der Regel durch das kollektive Unterbewusstsein, die tiefere Kultur, die Kosmologie dieser Nation, Klasse usw. bedingt. Und das Verhalten wird durch Muster beeinflusst, die in Konfliktsituationen erworben wurden."

Michelangelo byl nejen umělec, ale všestranný génius. Jeho život může ukázat lidem všech národností a všech dob, co to znamená být skutečný umělec: svět, jejž vytvořil svým uměním, je věčný, takže dodnes ovlivňuje myšlení člověka. Jen málo z těch milionů lidí, kteří znají Michelangelovo jméno, ví o jeho dramatickém, bouřlivém životě nebo o téměř nepřekonatelných překážkách, s nimiž musel bojovat, aby přežil a uskutečnil své dílo

"Die Diplom-Hebamme Sophie ... muß sich vor Gericht verantworten - welche Szene in ihrer umwerfenden Komik lebhaft an Kleists ´Zerbrochenen Krug´ oder Zuckmayers ´Hauptmann von Köpenick´ erinnert. Die deutsche Dramatik ist nicht eben reich an wirklich zündenden Lustspielen." (Gerhard Ebert in Neues Deutschland)

In diesem Band wird eine repräsentative Auswahl seiner Werk vorgestellt, u.a.: Romane: Schloß Gripsholm; Rheinsberg, ein Bilderbuch für Verliebte; Essays: Befürchtung; Schnipsel; Zur soziologischen Psychologie der Löcher; Gedichte: Augen in der Großstadt; Das Lied vom Kompromiß; Der Graben; Die freie Wirtschaft; Kleine Geschichten: Einfahrt; Der Erbfeind; Der Ruf auf der Straße; Das Elend mit der Speisekarte

Psychologický román slavné anglické autorky je tragickým příběhem vášně, lásky a nenávisti, odehrávajícím se na počátku 20. století v Cornwallu. Děj románu se odehrává uvnitř rodiny mladého majitele panství, kam přijíždí z Itálie vyřídit právní záležitosti mladá a krásná vdova po jeho starším bratrovi. Během návštěvy dojde ke sblížení obou mladých lidí, ale vycházejí také najevo velice podivné okolnosti o sňatku, životě a úmrtí ženina manžela. Hluboký cit, od počátku odsouzený k zániku, končí romanticky vygradovanou tragédií titulní postavy a je pro zbytek života výčitkou jejímu partnerovi....

Dieser Roman der großen, mit dem «Prix Goncourt» ausgezeichneten französischen Autorin schildert mit dramatischer Spannung die Zeit der Resistance, in der die junge Intelligenz in tragischer Verstrickung das Bewußtsein der Verantwortung für die anderen gewann.

The classic first novel from one of America's greatest men of letters "I don't know yet what I am capable of doing," wrote Thomas Wolfe at the age of twenty-three, "but, by God, I have genius -- I know it too well to blush behind it." Six years later, with the publication of Look Homeward, Angel, Wolfe gave the world proof of his genius, and he would continue to do so throughout his tumultuous life. Look Homeward, Angel is the coming-of-age story of Eugene Gant, whose restlessness and yearning to experience life to the fullest take him from his rural home in North Carolina to Harvard. Through his rich, ornate prose and meticulous attention to detail, Wolfe evokes the peculiarities of small-town life and the pain and upheaval of leaving home. Heavily autobiographical, Look Homeward, Angel is Wolfe's most turbulent and passionate work, and a brilliant novel of lasting impact.

Výrazná představitelka francouzského existenciálního románu bystře zobrazuje ve třech kratších prózách (Věk odříkání, Monolog, Zlomená žena) trojí ztroskotání, „druh prohry, který je přítomen v každém bytí“. Ve všech případech jde o stárnoucí ženy. První povídka je příběhem stárnoucí intelektuálky, která si začíná uvědomovat úbytek tvůrčích i fyzických sil, druhá je vášnivým monologem sobecké a záštiplné ženy, která zničila život sobě, svým dětem i partnerům a třetí povídka deníkovou formou vypráví o smutném rozkladu dlouholetého manželství. Tři psychologické prózy, zpodobňující osudy žen v okamžiku, kdy se ocitnou v krizové situaci.

Bernhard Zeller, 1919 in Dettenhausen bei Tübingen geboren, studierte Geschichte, Germanistik, Latein und war von 1955 bis 1985 Direktor des Schiller-Nationalmuseums und des Deutschen Literaturarchivs in Marbach. Zeller war Verfasser, Herausgeber und Mitherausgeber zahlreicher literarhistorischer Publikationen und Editionen, von Schriften- und Katalogreihen. Er war Mitglied mehrerer Akademien und wissenschaftlicher Gremien, Ehrendoktor der Universitäten Mainz und Norwich sowie Ehrensenator und Honorarprofessor in Tübingen. Bernhard Zeller starb 2008.

Das utopische Land Maghrebinien ist das Mythenland Rezzorischen Witzes. In diesen tolldreisten Lügengeschichten aus balkanischen Essenzen feiern Boccaccio und Aretino Wiederauferstehung.

První román rakouského prozaika (autora, který po léta upadl v zapomenutí a dnes je nově objevován). Příběh z prostředí starorakouského vojenského výchovného internátu; příběh, který líčí smyslové procitání mladých chlapců a jehož hlavní zápletka je založena na homosexualitě několika z nich a její různé motivaci. Hrdina románu se jí dopustí v slabé chvíli a pak s těžkými výčitkami svědomí svého činu lituje. Přesvědčivě napsaný román tehdy dvaadvacetiletého autora. Doslov Růžena Grebeníčková

Lze říci, že Dürrenmattova prozaická díla se dočkala stejného ohlasu jako jeho dramatická tvorba. Hlavní téma románu Soudce a jeho kat najdeme už u Hammetta, Chandlera či Simenona. Jde o boj dvou stran. V tomto případě je dobro zastoupené jistým Bärlachem, který svou lidskostí může leckomu připomenout Maigreta. Je to člověk konzervativního ražení, který nejedná podle právních předpisů, ale naslouchá spíše svému rozumu. K úspěšnosti tohoto románu jistě přispěla i jeho zdařilá filmová podoba.

Tento soubor povídek představuje cosi jako momentky z uplynulých dob, tak jak je autor coby reportér viděl a zachytil. Jsou to drobné příběhy, v nichž jde o právo a bezpráví, hlad a blahobyt, válku a mír. Jsou zde historky veselé i smutné, vzrušující a dojímavé, o lidech, kteří zabíjejí, i o lidech, kteří druhým pomáhají, o mocných politicích a nemocných dětech, které málem zemřely v důsledku tupé byrokracie. Tyto mini příběhy zřejmě neotřesou světem, ale právě v malých příbězích malých lidí se zrcadlí duch doby jasněji a ostřeji než ve velkých historiích heroických velehrdinů. Neboť jak sám autor říká "heroické příběhy velehrdinů byly vždycky ty nejhorší."

Kniha Job s podtitulem Román prostého člověka rakouského žurnalisty a spisovatele židovského původu Josepha Rotha líčí osudy ortodoxního volyňského Žida Mendela Singera a jeho rodiny v carském Rusku přelomu 19. a 20. století a posléze v emigraci ve Spojených státech. Zdánlivě jednoduchý, klasicky vyprávěný příběh učitele, jeho manželky a čtyř dětí je plasticky podaným svědectvím o životě předválečné východoevropské židovské komunity. Mendelův zápas s osudem, zasazený do doby hroutících se států a rozpadajících se jistot, však zároveň přerůstá ve všelidské podobenství o ztrátě, naději a věrnosti tradici v moderním světě a naléhavě tak promlouvá také k dnešnímu čtenáři.

Ehen in Philippsburg - Aus der Süddeutsche Zeitung - Bibliothek Band 9 - bk1136; Verlag der Süddeutschen Zeitung; Martin Walser; Paperback; 2004

Gleichzeitig läßt die Aufgabe des Schriftstellers sich nicht von schwierigen Pflichten trennen. Seiner Bestimmung gemäß kann er sich heute nicht in den Dienst jener stellen, die Geschichte machen: er steht im Dienst derer, die sie erleiden. Diese Sammlung enthält die drei Erzählungen "Die Abtrünnigen", "Der Gast" und "Die Stummen", dazu die berühmten vier "Briefe an einen deutschen Freund" sowie die beiden Reden anläßlich der Verleihung des Nobelpreises.

Příběh začíná za první světové války. Manžel lady Chatterleyové odchází bojovat do Flander, odkud se vrací domů na zámek Wragby. Je ale ochrnutý. Constance ochotně pečuje o manžela, sama však chřadne. Její otec jí radí, aby si našla někoho jiného. Říká to i jejímu muži (Cliffordovi). Clifford tráví čas tím, že si zve na své sídlo významné lidi. Mezi nimi je i úspěšný autor divadelních her, Michaelis. Michaelis a Constance se sblíží a stávají ze z nich milenci. Michaelis navrhne Constance sňatek. Ona si vyžádá čas na rozmyšlenou...

Přijíždí sem za manželem, který pracuje jako inženýr, a brzy po příletu navazuje nesčíslné milostné vztahy s osobami obojího pohlaví. Na své cestě od vrozené sexuality k rafinovaným smyslovým prožitkům překonává řadu konvenčních překážek, aby se nakonec dobrala poznání, že účast ducha znásobuje požitek z tělesné lásky.

Der „Held" dieses Romans, Otto Maier gerät in die Fänge der Gestapo. Der zuständige Gestapobeamte Franz Macholdt, ein ehemaliger Schulkamerad von Otto, versucht ihn zu Spitzeldiensten zu erpressen, indem er ihm für den Fall seiner Mitarbeit die Freilassung seines Vaters aus dem KZ verspricht. 1939, kurz vor Ausbruch des Krieges, schreibt Otto Maier in einer Pariser Gefängniszelle seine Geschichte nieder, beginnend mit seiner Kindheit.Ottos Verhältnis zum Vater pendelt zwischen Liebe, Verehrung und Sich-unverstanden-Fühlen hin und her, der vernunftorientierte Vater und sein künstlerisch-kreativer Sohn geraten oft aneinander. Otto will Pianist werden, der Vater ist einverstanden, trotzdem hat Otto ein schlechtes Gewissen. Als der Vater von der Gestapo abgeholt wird, fühlt Otto sich verantwortlich und lässt sich - unter Zugzwang - auf den Spitzeldienst ein.Der Roman endet mit einem Gespräch Ottos mit seinem Religionslehrer, in dem es um alles den Versuch, Rechenschaft abzulegen über den Verrat an seinen Freunden - und sein Scheitern; und den Versuch, sich Klarheit zu verschaffen über den verzweifelten Irrweg, den Otto in einer aus den Fugen geratenen Zeit gegangen ist.Der Roman entstand in Torbergs amerikanischer Exilzeit und erschien erstmals 1948. 1970 wurde er von Ludwig Cremer verfilmt, in den Peter Vogel, Erika Pluhar, Helmut Lohner.