Claudio Bartocci Knihy

Podtitul: superstruny, skryté rozměry a hledání finální teorie Bestseller, který umožní čtenářům nahlédnout na vesmír novýma očima. Kniha pojednává o jedné z nejambicióznějších teorií, teorii superstrun. Tato teorie strun je klíčem k jednotné teorii pole, jež Einsteinovi unikala víc než třicet let. Věda konečně překonala nevraživost mezi zákony velkého – obecnou teorií relativity – a zákony malého – kvantovou mechanikou. Teorie strun obratně sjednocuje tyto pilíře moderní fyziky do jediného harmonického celku na základě tvrzení, že všechny úžasné události ve vesmíru jsou projevem chvění jediného objektu – mikroskopicky tenkých smyček energie existujících v srdci hmoty....

Plochozemí není jen nejoblíbenějším literárním dílem dr. Sheldona Coopera, geniálního hrdiny populárního sitcomu Big Bang Theory, ale také jedním z klasických textů sci-fi a fantasy, který se svým věhlasem řadí vedle Gulliverových cest nebo Alenky v říši divů. Tento „román o mnoha rozměrech“ v sobě snoubí matematicko-filosofické pojednání a zábavnou, štiplavou společenskou satiru, mísí se v něm téměř einsteinovské úvahy o čtvrtém rozměru (sepsané ovšem dlouho před vznikem Einsteinovy teorie relativity) s kritikou viktoriánské společnosti, zejména nerovného postavení žen. Ty mají v Plochozemí tvar úseček, vojáci jsou trojúhelníkovití, obchodníci jsou o tvaru čtverce a tak dále, nejvyšší kastou jsou pak kruhovití kněží (obecně lze říci, že čím má někdo v tomto podivuhodném dvojrozměrném světě víc úhlů, tím výš stojí na společenském žebříčku). Podmanivé vyprávění ctihodného obchodníka Čtverce půvabně dokreslují ilustrace Chrudoše Valouška, jehož bizarní svět si svou fantaskností nijak nezadá s tím Abbottovým.

Negli ultimi cento anni matematica e letteratura hanno incrociato il loro cammino innumerevoli volte, troppe perché si tratti soltanto di incontri casuali. Se è vero che entrambe sono attività di "finzione" e consistono principalmente nell'invenzione di mondi possibili, non stupirà questo continuo e fecondo rispecchiamento. Sensibili in modo particolare al fascino della matematica si sono dimostrati poeti, narratori, romanzieri che nulla accomuna l'uno all'altro, se non il fatto che nelle loro opere, con frequenza e in misura maggiore o minore, emergono idee o strutture matematiche, affiorano riferimenti ai numeri transfiniti o alle geometrie non euclidee, balenano metafore costruite su concetti tratti dall'algebra o dalla logica. Tale fascinazione ha prodotto straordinari racconti; questa antologia ne propone ventisei, da Il libro di sabbia di Borges a La biblioteca universale di Kurd Laßwitz, da Tennis, trigonometria e tornado di David Foster Wallace a un Breve ritratto di Alan Turing di Carrière.