Baldassare Castiglione

Narodil se v Castticu poblíž Mantovy ve šlechtické rodině, od šestnácti let studoval v Miláně, po smrti svého otce v roce 1499 se stal hlavou své rodiny, což s sebou neslo dvorské povinnosti vůči rodině Gonzaga. Členy této rodiny často doprovázel na jejich cestách. Dvůr rodiny Gonzagů v Mantově byl ve své době pokládán za nejvznešenější v Itálii a Castiglione se tak setkával s nejvýznamnějšími kulturními i politickými osobnostmi své doby.

V Římě se v roce 1504 setkal s Guidobaldem da Montefeltro a odjel s ním na jeho dvůr v Urbinu, kde vytvořil své nejvýznamnější dílo. Když se zapojil do bojů papeže Julia II. proti Benátkám, obdržel za zásluhy titul hraběte z Novilara. Po zvolení papeže Lva X. byl k němu Castiglione poslán jako vyslanec. V Římě se seznámil s malířem Rafaelem Santim, stali se blízkými přáteli a Rafael namaloval jeho slavný portrét. V roce 1516 se oženil s Ippolitou Torelli, šlechtičnou s velmi staré rodiny, kterou velmi miloval (dochovaly se dva Castiglioneho velmi intenzivní milostné dopisy), která ale zemřela čtyři roky po svatbě.

V roce 1521 ho papež Lev X. povolal do kněžské služby, v roce 1524 byl vyslán do Španělska jako apoštolský nuncius. Úzce se spřátelil s králem Karlem V. a byl na něj nasazen jako jakýsi špion. Při tomto pobytu ve Španělsku v Toledu ve věku padesáti let zemřel.