G. R. de Bruin Pořadí knih (chronologicky)

Kapitán Hastings, Hercule Poirot a zámek Styles – tam ti dva poprvé vyrazili na lov vraha tehdejší majitelky. A tam se také po letech setkávají, aby společně odhalili dalšího mimořádně nebezpečného zločince. Styles už dávno patří někomu jinému, stal se z něj penzion manželů Luttrellových, obývaný různorodou směsicí hostů. Je mezi nimi i Hastingsova dcera Judith, oddaná pomocnice doktora Franklina, zkoumajícího tropické nemoci. Je zde také místní donchuán Allerton, nadšený amatérský ornitolog Norton či tak trochu záhadná slečna Coleová. Na první pohled mírumilovná společnost – Poirot však tvrdí, že se mezi nimi pohybuje vrah. A že udeří. Ale jak mu v tom zabránit? Slavný detektiv, sužovaný stářím a chorobou, se za pomoci svých malých šedých buněk a svého věrného přítele naposledy pouští do souboje se zlem v lidské podobě – výhru si však tentokrát vybere nejen spravedlnost (byť ve zcela nečekané podobě), ale i smrt... Ač napsaná už ve 40. letech minulého století, vyšla Opona coby poslední detektivka s Poirotem až v roce 1975. Rok poté, co nechala Agatha Christie zmizet ze světa zločinu svého nejslavnějšího hrdinu, opustila i ona svět pozemský – a oba v nich zanechali jedinečnou a nesmazatelnou stopu.

V brilantním a mnohovrstevnatém románu G. vypráví John Berger příběh mladého muže, syna Američanky a Itala, jenž zasvětil život především metodickému dobývání žen. Děj se odehrává na pozadí bouřlivých událostí konce devatenáctého a začátku válečného a revolučního dvacátého století, tedy v době, kdy se rodilo moderní umění. Pikantní dobrodružství moderního Dona Juana prokládá autor krátkými politickými a historickými úvahami o tehdejším postavení žen, vnímání uměleckých děl a poezie či o bouřlivých událostech a významných osobnostech doby. V knize tak vystupují historické postavy jako například Italy obdivovaný vůdce Garibaldi, milánští dělníci, kteří se v roce 1898 neúspěšně pokusili rozpoutat revoluci, zdecimovaní vojáci první světové války, Gavrilo Princip a další účastníci atentátu na Františka Ferdinanda d’Este nebo peruánský aviatik Geo Chávez, který jako první přeletěl Alpy. Tyto historické osobnosti a události se v textu snoubí s úvahami o sexualitě, erotice, lásce a touze, které mohou muže a ženy svazovat i osvobozovat stejně jako společenské či politické děje a události.