Tento novinář a spisovatel německého a amerického původu se věnoval žurnalistice a psaní biografií dvě desetiletí. Jeho díla často zkoumají hluboké lidské zkušenosti a dopady historických událostí, přičemž vyniká svým pronikavým stylem a silným vyprávěním. Autorův pohled na svět je formován jeho osobními prožitky, které se odrážejí v jeho literárním přístupu. Jeho psaní je oceňováno pro svou upřímnost a schopnost zachytit složitost lidského osudu.
Ob in Hubertusmessen, auf Konzerten, zu gesellschaftliche Anlässen oder auf der Jagd selbst – das Jagdhornblasen ist fester Bestandteil des jagdlichen Brauchtums. Viele Jäger lernen es jährlich neu. Dieser Buchklassiker versammelt die gebräuchlichsten Jagdsignale mit den Merkversen von Walter Frevert. Außerdem informiert er den Anfänger über die ersten Lernschritte und bietet Tipps und Hilfen zur Wahl des Jagdhorns. Der praktische Begleiter für Jagdhornbläser und alle, die es werden wollen.
Vedle rozsáhlých románů o francouzské společnosti první poloviny 19. století se Balzac věnoval také kratším literárním útvarům, v nichž vyniká jeho charakterizační umění a schopnost rozvinout příběh na malé ploše. Specifickým námětem těchto děl je svět umělců, k němuž měl jako spisovatel blízko, přičemž zvláštní pochopení pro malířství a hudbu prokázal v povídce Neznámé veledílo a novele Gambara. Oba hlavní hrdinové, malíř Frenhofer a hudební skladatel Gambara, touží po umělecké pravdivosti a dokonalosti, avšak jejich posedlost může vést k tomu, že jejich díla zůstanou společnosti nepřístupná. Příběh sochaře Sarrasina ukazuje, jak naivní umělec, ponořený do své tvorby, podléhá intrikám společnosti, konkrétně římské opery. Naopak povídka Pierre Grassou zobrazuje malíře, který dosáhl úspěchu nikoli díky talentu, ale díky dřině a schopnosti vyhovět společenskému vkusu. Novela Dům u Pálkující kočky zkoumá lásku mezi bohémským malířem Theodorem de Sommervieux a obyčejnou měšťanskou dívkou. Všechny prózy vycházejí v nových překladech, přičemž novela Gambara je v češtině publikována poprvé. Doslov napsala Eva Blinková Pelánová.
Kaffee ist weltweit eines der beliebtesten Getränke. Für lange Zeit war die Kaffeebohne der zweitwichtigste Rohstoff auf dem Weltmarkt – übertroffen nur vom Rohöl. Kaffee gilt als früher Kristallisationskeim der Globalisierung. Zugleich haben nur wenige Stoffe eine ähnliche kulturelle Strahlkraft. Wie der Wein die Kultur der Antike, bestimmt der Kaffee das Denken und Fühlen der Neuzeit. Keine Aufklärung, keine Französische Revolution ohne die politisch-kulturellen „Subversionen“ in den Cafés der Städte. Auch der Kaffee selbst war und ist ein Politikum: Kriege sind um ihn geführt worden, Sklaverei und Zwangsarbeit haben ihn begleitet, und noch heute hängt das Schicksal von 25 Millionen Kleinbauern und ihrer Familien von den Preisschwankungen auf den Rohstoffbörsen dieser Welt ab. In seiner vielgerühmten kulturhistorischen Synthese erzählt der Schriftsteller Heinrich Eduard Jacob die Geschichte des Kaffees. Sein Standardwerk aus dem Jahr 1934 ist nun endlich wieder verfügbar. Ein Essay von Jens Soentgen über die neuesten Entwicklungen der Kaffeewelt ergänzt die Neuausgabe ebenso wie aufwendig gestaltete Karten, die die vielfältigen Wege des Kaffees durch Zeit und Raum nachzeichnen. Die erstaunliche Geschichte eines Stoffes, der wie wenige andere unsere moderne Gesellschaft geformt hat – in hochwertiger Ausstattung mit vielen Farbtafeln und Leineneinband.
Een 40-jarige minister wordt ervan beschuldigd in een park een minderjarig meisje te hebben lastiggevallen, hetgeen voor zijn politieke tegenstanders aanleiding is hem aan te vallen.
Heinrich Eduard Jacob ; [zeittafel, Stammtafel, Bibliographie Und Werkverzeichnis Wurden Erarbeitet Von Günter Pössiger]. Includes Index. Bibliography: P. 459-460.
