Ludmila Freiová Knihy

Nešťastný hlavní hrdina, trpící ztrátou paměti, bloudí naším světem, kterému nerozumí, sledován tajnou policií. Postupně zjišťuje, že byl do naší doby poslán za trest „do vyhnanství“ z budoucnosti, neboť nesplňoval předpoklady nutné k životu v naší budoucí společnosti. Tuto knihu potkal nešťastný osud – zásahem cenzury byl celý vytištěný náklad zničen. Zachovalo se jen několik výtisků, zachráněných z tiskárny. Cenzorům bylo zřejmě podezřelé, jak autorka popisuje metody tajné policie, nebo snad nesouhlasili s tím, že by mohl být do naší doby někdo vyslán za trest, nebo se jim nelíbil chmurný obraz příští ‚dokonalé‘ komunistické společnosti. Freiová tedy děj románu přesunula do paralelního světa. Tajná policie se jmenuje Lidová stráž, hlavní město republiky je Benešov… Po přepracování vydán pod názvem Datum narození nula.

Cesta do bláznovy zahrady (ML fronta 1984), obsahující tři desítky povídek. Část z nich byla klasickou ukázkou českého pojetí anglo-amerického stylu napínavých příběhů s pointou (např. Hra, Volání o pomoc, Růžové brýle, Vzpoura v panoptiku), další výraznou skupinou byly vesmírné grotesky, inspirované Stanisławem Lemem (Deník Mudrogara Jappeho, Ještě jedna cesta, Orgonova hvězda). Pozoruhodnou povídkou byl též Jezdec z neznáma, zdařilá parodie převádějící stejnojmenný klasický western Jacka Schaefera do „robotí“ verze. Cesta do bláznovy zahrady byla ve své době nadprůměrným příspěvkem do české SF a právem přinesla svému autoru čtenářskou oblibu. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction

Třetí kniha autorky, která čerpá náměty především ze školního prostředí a využívá svých zkušeností ze styku s mládeží. Hrdinkou románu je dospívající Alka, která si v rámci výměnné dopisové akce začne psát s polským vrstevníkem Jaszkem. Postupně mezi nimi vzniká citový vztah, ale jejich kamarádství prochází několika krizemi způsobenými ztřeštěností mládí.

Vědeckofantastický román o uměle vyrobených dvojčatech, z nichž jedno se vymklo kontrole.

Na Kvaře přistane koráb Easanů, jejichž úkolem je zjistit stav planety po dávné nukleární válce. Jsou překvapeni novým osídlením a snaží se tajně Kvařanům pomoci. Původní vládci planety jsou nahrazeni mladými vědci a zablokovaný počítač opět funguje. Mutace jsou prospěšné, zaniklácivilizace je kdysi naprogramovala pro ozdravení planety. Autorku zajímají zejména procesy ovlivňování, moci a možnosti změnit společenské struktury.

Scifi román Kosmická linka Země - Kvara je třetí částí trilogie o planetě Kvara. Toto vydání však obsahuje i první a druhý díl - Strach na planetě Kvara a Cizinci na planetě Kvara. Trilogie o planetě Kvara. Věčný souboj mladého idealismu se strnulým řádem zavedených věcí, to je téma, které fascinovalo autorku, která se nezapomenutelně vepsala do české fantastiky osmdesátých let. Pozdější technologický vývoj zdál se překonat koncept obsažený v trilogii o planetě Kvara: idea centrálního počítače byla vystřídána realitou rozptýlených domácích vysoce výkonných computerů. Jednadvacáté století se však osudově vrací ke konceptu ustavičného dohledu, předjímaného Georgem Orwellem a zpracovaném i Ludmilou Freiovou. Centrální počítače ukryté v pozadí poslouchají, co si povídáme telefonem a o čem si vyměňujeme maily. Jsou opravdu tak neškodné, zaměřené jen proti teroristům, jak nám vlády namlouvají? Aktuální je i jiná myšlenka zde obsažená. Kdo vlastně drží v ruce skutečnou moc? Opravdu vše řídí počítač, anebo se za ním skrývají lidé? Toto není žádná spiklenecká teorie. To jen autorka vyhmátla obavy, jež sdílí tolik přemýšlivých lidí u nás i ve světě. První dva díly (Strach na Kvaře a Cizinci na Kvaře) trilogie vyšly v polovině osmdesátých let, závěrečný díl (Kosmická linka Země – Kvara) zde vychází vůbec poprvé.

Obrázky Miloše Němce,který je věnoval svým dětem, Tamaře a Romanovi, textem doprovodila Ludmila Freiová. Zvědavý kocourek se dozvídá prostřednictvím různých kamarádů -zvířátek,spoustu zajímavých věcí.