Tajná věda Rudolfa Steinera představuje myšlenkové základy duchovní vědy. Spolu s Teosofií a Poznáváním vyšších světů tvoří hlavní prameny hlubšího poznání člověka a světa. Nejedná se o myšlenkovou konstrukci vázanou jen na smyslovou zkušenost, ale o skutečnosti, které jsou stéle přítomné ve sféře věčnosti a jsou vnímatelné duchovním zrakem.
Obsahem spisku jsou meditační úvody k týdenním průpovědím Kalendáře duše Rudolfa Steinera. Není jen souborem 52 manter, vyjadřujících proměnlivé nálady duše v rytmickém prožívání roku, nýbrž svou stavbou a vzájemnými vztahy jednotlivých průpovědí je podivuhodným časovým útvarem a živým organismem, jímž proudí procesy růstu a zrání, rytmický dech i tep duše v jejím poznávání světa i sebe samé.
Jako každé velké tajemství je i mystérium Grálu obestřeno aureolou tajuplnosti. Co je Grál? Jaká byla Parsifalova cesta ke Grálu. V čem spočívá parsifalské hledání této posvátné misky? A jaký je vztah Artušova společenství kulatého stolu ke Grálu a Parsifalovi. Jaký význam má dnes pro nás artušovský a grálský proud? Jádrem této knihy jsou čtyři dosdu nepřekonané grálské přednášky Zdeňka Váni a také výběr pasáž Rudolfa Steinera k této tematice. Kromě uvedených otázek se čtenář v knize dočte také o Wagnerovi a jeho Parsifalovi, o vztahu Sfingy a Grálu a mnoho dalších pozoruhodných skutečností.
Kniha vychází ze současných poznatků různých vědních oborů - historie, archeologie, jazykovědy, etnografie a srovnávací mytologie.
Úvod do nadsmyslového poznání světa a určení člověka
Theosofie je stěžejním dílem Rudolfa Steinera, v kterém autor uvádí výklad základních pojmů a také vyšších nadsmyslových pojmů, o které opírá své další nesčetné přednášky a knihy. Pojednává o člověku a jeho podstatě, o znovuvtělování, o rozdílech světa duševního a duchovního. Součástí knihy je také stezka poznání, význam myšlenkové práce, úloha sympatie a antipatie, význam duchovních cvičení a také jedinečné vylíčení lidské aury v jejích barevných projevech.
Základy výchovně vzdělávací soustavy založené na svobodném vývoji každého jedince.
Z výsledků velkého počtu archeologických výzkumů, prováděných v socialistických zemích, se autor zaměřil především na ty, které osvětlují charakteristické rysy raných slovanských kultur, střední, východní a jižní Evropy. Přístupnou formou dává nahlédnout do způsobu života a kulturní úrovně obyvatel jednotlivých oblastí, sleduje vztahy mezi slovanskými kmeny apod.
Historie a pověst ve světle archeologického výzkumu
Hradiště Libušín, ležící v oblasti považované za původní jádro českého kmene ještě před založením Pražského hradu, bylo podrobeno několika archeologickým výzkumům, jejichž výsledky umožnily odpovědět na řadu otázek týkajícíchse datování, funkce a charakteru hradiště. Autor shrnuje hlavní výsledky výzkumu libušínského opevnění, které patří k nejdůkladněji prozkoumaným, a ukazuje jeho strategický důležitý význam, vyplývající z jeho polohy. Konfrontujeobraz historického Libušína s pověstí a zmiňuje se také o osídlení hradiště ve stredověku.
Záslužná a podnětná vědecká práce Zdeňka Váni patří mezi ta díla, která přivítají odborníci i široká kulturní veřejnost. Kniha podává obraz o současném stavu bádání v oblasti Slovanů. Přibližuje nejen poutavým podáním a citlivě volenou fotografickou dokumentací, ale také vynikajícími kresbami Pavla Majora. Čtenářům se dostává do rukou dlouho potřebná publikace, jejíž význam dokládá skutečnost, že srovnatelné dílo s touto tematikou dosud ve světě nebylo vydáno.
