Ludmila Jandová Knihy

Téma, které bývá předmětem odborných pojednání, pojal spisovatel, překladatel a také čajový odborník Ludvík Kundera beletristicky. Svazek tvoří tři oddíly: 1. O čaji vůbec a zvláště, 2. Padesát pět čajových portrétů, 3. Antologie (výběr českých i světových básnických textů o čaji). Po historickém úvodu probírá Ludvík Kundera čajové regiony, podává přehled druhů čajů a jejich popis, předkládá receptury. Výklad se střídá s rozhovory, s „anketami“, s pokusy o rychlocharakteristiku, což vše souvisí se snahou upřesnit „čajovou češtinu“. Knihu provázejí reprodukce kreseb a obrazů s čajovou tematikou, ale i fotografie předmětů, které souvisejí s čajem. Poslední oddíl tvoří výběr světové poezie o čaji.

První básnická sbírka autora střední generace (nar. 1928) přináší volné verše, jež na pozadí přírodních dojmů odhalují mravní hodnoty žití a přibližují okamžiky štěstí z naplněného života, dosažené poctivým zápasem.

Sbírka milostné a reflexivní poezie zachycující intimní dramata křehkých lidských vztahů, reflexe o tvorbě a údělu samoty, nostalgií vzpomínek, vzdušné kontury snění i touhu po očistném citu.

Román z prostředí nového panelového sídliště. Na pozadí tragické nehody se rozvíjí příběh o hledání krásy, lásky, naděje, domova. Příběh o hledání lidí.

Kniha obsahuje 16 povídek na téma vnitřního citového života lidí. Věčné hledání krásy a lásky a touha po opravdových lidských vztazích. Mimo uvedené autory obsahuje i povídky od dalších osmi známých českých a slovenských autorů: Jaroslav Havlíček, Čestmír Jeřábek, Petr Jilemnický, Josef Kocourek, Jan Opolský, Jan Václav Rosůlek, Fráňa Šrámek a Jan Weiss. Uspořádal, doslov a ediční poznámku napsal Jan Robert. Edice Prostor.

Soubor povídek věnovaný obrazu matky v české literatuře dvou století.

Antologie mysteriózních povídek starých klasiků. Zatímco zařazení Čapka, Weisse či Havlíčka překvapením nebude, u jmen jako Šrámek či Olbracht se asi kdekdo zarazí.

Kniha obsahuje cenná svědectví a osobní výpovědi, které tvoří mozaiku života křesťanských církví, zejména římskokatolické, nejvíce pronásledované za komunistické totality. Editoři uspořádali svědectví, která dokumentují brutalitu komunistických vyšetřovatelů a Státní bezpečnosti, kteří sadisticky týrali oběti za jejich náboženské přesvědčení a odlišný světový názor. Tato ideologie a doktrína třídní nenávisti byla násilně vnucována demokraticky smýšlejícím občanům v různých oblastech života, včetně školství. Obětmi ideologického teroru se stali nejen církevní představitelé, ale i běžní kněží, věřící, členové křesťanských organizací, nemocní, zemědělci a profesionálové, včetně lékařů a učitelů. Svědectví zachycují ponižování lidské důstojnosti, surové výslechy a osudy nevinných obětí komunistického teroru. Někteří z těchto statečných nepřežili následky těžkého mučení v padesátých letech. Kniha však oslavuje neotřesitelnou víru v Boha, která vítězila nad smrtí a utrpením, ačkoliv jména trýznitelů nejsou uvedena. Celkově odsuzuje zlo a zločin, přičemž prochází křesťanský postoj „nenávidět hřích, ale hříšníka milovat“.