Duše z dřeva, Zbožný bratr a Zmrtvýchvstání jsou tři povídky německého spisovatele (nar. 1927), v nichž svět je viděn v té zdeformované podobě, o níž se zasloužil člověk katastrof 20. století. Autor sám zakusil hrůzu druhé světové války na straně pronásledovaných (pro svůj židovský původ) a tento úsek životních zkušeností také nejvíce určil tematiku jeho literárních děl i drastický způsob jejího zpracování.
