Josef Kočí Knihy

Jindřich Mošna ; dle vypravování mistrova pro tisk napsal Karel Želenský.

Slovensko. Země netušených krás - i žalů, bohu dík dnes již patřících minulosti. Velebné štíty Tater, překrásné lesy, barvící se v podzimu teplými odstíny nachu a žlutě, divoké rokliny, vodopády, pohádková nádhera podzemních jeskyň, nezměrné bohatství léčivých pramenů. Země obývaná lidem, jehož srdce jsou prostá a plná poezie. Jen v lidových pověstech, z nichž mnohé dovedly v těžkých dobách živit v srdcích porobených Slováků víru v lepší příští, se zachovaly vzpomínky na časy dávno minulé a od děda k vnukovi se udržují v pamětech lidu. Vyprávějí o smutných časech, za kterých se slovenská země třásla pod kopyty nepřátelských koní a její lid byl přiveden až ke Golgotě svého národního života - ale vzpomínají i událostí radostných, věhlasu, slávy a moci svých předních dějinných postav. Připomínají doby, kdy ve slovenských hradech kypěl život a lidské osudy naplňovaly jejich prostory štěstím, láskou, bolestí i beznaději. Slovenské pověsti to byly, jež na věky zapsaly do srdcí prostého lidu

V minulosti dlužníci velmi často končili ve vězení. Podobný osud potkal i Williama Dorrita. Ve věznici s ním vyrůstají i jeho děti - Fanny, Amy a Edward. Pro ně ale vězení neplatí a mohou je opouštět. Amy, zvaná Malá Dorritka, proto rodině vypomáhá jako švadlena. Přitom se seznámí s Arturem, který zjistí, že by Amin otec vězení mohl opustit…

Povstání nevolníků v XVII. a XVIII. století. Historická studie podává všeobecně srozumitelným způsobem, přehled bojů našeho venkovského lidu od husitských válek až po dobu národního obrození. Ukazuje, jak po celé toto období probíhá nepřetržitý boj vykořisťovaného venkovského lidu proti feudálům, jak se lid bránil rostoucímu útlaku a zbídačování individuálním odporem, útěkem z panství, stížnostmi u nadřízených úřadů i u panovníka a velmi často i ozbrojeným povstáním. Vylíčena je historie velkých nevolnických bouří 17. a 18. století, úskoky i tvrdost, s níž feudálové postupovali proti nevolnickým masám, a třídní charakter boje, který přes svou živelnost, lokální omezenost a roztříštěnost se stal mocným činitelem, působícím k rozkladu feudálního řádu a poté k jeho likvidaci.

Děj románu se točí kolem pařížské burzy za druhého císařství a kolem finančních magnátů a jejich nohsledů. Jde především o bitvu mezi dvěma konkurenčními bankami - Všeobecnou a Gundermannovou. V postavě Gundermanna je zpodoben nejvýznamnější člen rodiny Rotschildů. Vedle nesympatických postav jako je nemocný multimilionář, asketicky žijící o sklence mléka, nebo jeho protivník Saccard, poživačný svůdce žen, najdeme v románu i světlé charaktery, jako třeba mladíka Busche nebo paní Karolínu.

Černý tulipán patří k nejznámějším románům Alexandra Dumase. Na rozdíl od jiných spisovatelových děl, překypujících davy postav, souboji a velkými scénami, jde o komorní příběh zabydlený jen několika málo osobami. Má pouze tři dějové linie, což je na Dumase velmi přehledné: politické události v Holandsku při nástupu Viléma Oranžského k moci roku 1672; tulipánovou horečku, jež v té době Holandskem zmítala, a touhu vypěstovat černý tulipán; v neposlední řadě lásku mezi noblesním vězněm a žalářníkovou dcerou, která dobře skončí.

Kniha pověstí moravských a slezských hradů. 2 svazky (315 stran, 13 nečíslovaných listů obrazových příloh; 319 stran, 10 nečíslovaných listů obrazových příloh) : ilustrace, 1 mapa

Kniha popisuje život a činnost Karla Havlíčka ve vyhnanství v Brixenu, návrat do Čech až do jeho smrti a pohřbu v roce 1856. Doplněno mnoha fotografiemi.