Clifford D. Simak Pořadí knih

Předivo času je jedním z nejúspěšnějších Simakových románů. Jistým způsobem se dotýká Simakových českých předků a tajemství, které je zahaluje (Suttonové připomínají Simaky, protože přišli z východu a protože mají „kostlivce ve skříni"). O evropském dědečkovi, českém sedlákovi z okolí Prahy, není prakticky nic známo – jen to, co John Simak (Cliffordův otec) svým synům prozradil – přišel prý do Ameriky poté, když v rakousko-uherské armádě zabil v souboji muže. Předivo času je bez nadsázky nejpůvabnější sci-fi román o osudu a cestování v čase, jaký kdy byl napsán, autor v něm dokázal sloučit akční pasáže ve stylu „Zlatého věku" s překrásnými popisy přírody, jež v science fiction ještě nikdo nepřekonal. Přeložil Václav Petr.

Mimozemšťané nabídnou budoucím obyvatelům Země nesmrtelnost, ovšem za cenu přechodu do netělesného stupně bytí. Zatímco většina nabídku přijímá, někteří se vydávají na cestu časem do minulosti, kde hodlají najít klidné místo pro život… Hlavní trať věčnosti je jedním ze Simakových nejbarvitějších a nejpůvabnějších románů. Autor sám jej považoval za svůj nejlepší a lze jedině potvrdit, že se pravdě příliš nevzdálil. Vypravíme se na cestu časem do hluboké minulosti i do vzdálené budoucnosti, zúčastníme se pátrání po podivné rase Nesmrtelných, po tajemném šedivém světě Hlavní trati věčnosti i po tajuplném stromě, který připomíná mýtický kosmický strom a vine se okolo něj schodiště až do nebe. Při četbě se před námi postupně odhalí tajemství, navštívíme nejrůznější kouty galaxie, setkáme se s lidmi zvláštních schopností, mimozemšťany všeho druhu a dočkáme se i závěrečného rafinovaného rozuzlení… -- zdroj: www.legie.info --

Profesor Edward Lansing se účastní podivné mise na paralelní Zemi, jejíž cíl je naprosto nepochopitelný a utajený až do samotného závěru. Přeložil Václav Petr.

Ocitáme se v časech, kdy je běžný přenos hmoty na mezihvězdné vzdálenosti a cesty časem jsou realitou. Profesor Petr Maxwell se vydal ze Země na výzkumnou misi, ale vlivem nepředvídatelných okolností se dostal na neznámou křišťálovou planetu. Zjistil, že je studnicí vědomostí a znalostí umírající starobylé supercivilizace. Když se vrátil na Zemi, toužil všem oznámit existenci tohoto pokladu, ale s údivem zjistil, že ho nikdo neposlouchá. Všechno totiž ukazovalo na to, že se z expedice vrátil již před měsícem, nepřivezl žádné poznatky a později zahynul při nehodě. Prostě nikdo nevěřil, že profesor Maxwell doopravdy existuje...

Autor v tomto románu rozvíjí teorii paralelních Zemí – Zemí, které jsou stejné, důvěrně známé, a přece v mnoha aspektech odlišné. Pátrání po korporaci, která prodává nezničitelné a nesmírně levné věci, něžný příběh podivuhodného vztahu, dětská hračka – brána do světa divů – to vše tvoří rámec knihy.

Veterán z války Severu proti Jihu Enoch Wallace pro Galaktickou centrálu spravuje přestupní mimoprostorovou stanici na Zemi. V našem světě i v galaxii to vypadá na válku a zdá se, že Wallace drží všechny klíče.

Po třetím nevydařeném pokusu o vraždu vzniká kouzlo – příšery z lidských myslí nad tebou ztrácí moc.

Příběh je rozdělen do osmi na sebe navazujících částí. První z nich popisuje události na konci dvacátého století, kdy došlo k zániku měst, a seznamuje nás s rodinou Websterů, která spojuje všechny další příběhy. Postupně se z povídek dovídáme o agorafobii většiny členů této rodiny, která v jednom případě znamenala smrt velkého martského filozofa Juweina těsně před dokončením jeho revoluční práce. O spoustu let později, v další povídce, se dozvíme o jiném Websterovi, který dal psům dar řeči a přispěl k jejich zcivilizování, o mutantu Joeovi, který pro změnu pomohl prodělat evoluci u mravenců, ze kterých se také postupem času stane vyspělá společnost. Také se objeví robot Jenkins, který se o psy bude starat když všichni lidé odejdou do „ráje“ na planetě Jupiter, a tak dále. Povídky tvoří jakousi ucelenou legendu, přičemž před každou z nich najdeme poznámky k dané povídce, které popisují psí výzkumy za účelem zjištění, zda mýtický Člověk je skutečně jen báje, či zda je na něm cosi pravdivého. 2., rozšířené vydání, s Epilogem (oproti 1. vydání - Když ještě žili lidé). Přeložil Václav Kajdoš.