Ljubov Běloševská
Ljubov Nikolajevna Běloševskaja, rusky: Любовь Николаевна Белошевская (27. 8. 1946 v Moskvě — 11. 11. 2013 v Praze). Mgr., slavistka, bohemistka. Práce z oboru literatury a dějin ruské emigrace v meziválečném Československu, teorie básnického překladu a lexikografie. Ljubov Běloševská již od dob svého studia na Karlově univerzitě (1970–1975, čeština pro cizince a společenské vědy) projevovala zájem o literární tvorbu a život ruských porevolučních emigrantů v ČSR, i když těžištěm jejího badatelského zájmu se mohly stát teprve po roce 1989. Po ukončení studiaLjubov Běloševská žila a pracovala v Sovětském Svaze (1976–1982), pak znovu v Československu, nejdřív v divadelní a literární agentuře DILIA a poté v Ústavu pro jazyk český AV ČR. Po obnovení Slovanského ústavu se v roce 1993 s nadšením ujala vedení skupiny pro výzkum dějin ruské emigrace v ČSR.