Ljubov Běloševská Knihy

Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR systematický výzkum ruské emigrace v meziválečném Československu, během něhož bylo shromážděno množství životopisných materiálů o ruských emigrantech a jejich vědecké a kulturní činnosti. Na základě těchto informací vznikl výběrový biografický slovník, který zahrnuje osobnosti podílející se na rozvoji československé vědy, kultury a umění, účastníky politického a spolkového života, a výjimečně i ruské partnery významných českých osobností. Klíčovými prameny pro tvorbu hesel byly osobní kartotéka Anastazie Kopřivové, kartotéka Slovanské knihovny a archivní materiály z různých českých a slovenských archivů, stejně jako rodinné archivy potomků emigrantů. Hesla obsahují základní biografické údaje, adresy pobytu v ČSR, vzdělání a zaměstnání v předrevolučním Rusku a v ČSR, účast v občanské válce, členství ve vědeckých a kulturních organizacích, a udělené vyznamenání. U osob, které z ČSR odešly do jiných zemí, jsou uvedeny detaily o jejich činnosti v novém domově. Slovník obsahuje bibliografické odkazy a údaje o archivech, kde jsou uloženy materiály dané osobnosti, a anotovaný seznam potomků ruských emigrantů narozených v Československu, kteří dosáhli významných úspěchů. Doplňuje ho bohatý ilustrační materiál.

Díl II. (1930–1939). Odpověd. redaktorka L. Běloševská.

Dvoudílná publikace je chronologicky řazeným přehledem společenského dění ruské emigrace v Československu. První díl obsahuje záznamy událostí v období od roku 1919 do roku 1929. Každý záznam tvoří datum, stručný popis události, případně jména osob (přednášející, umělci, atd.) a zdroj informace. Kroniku doplňuje adresář, jmenný a geografický rejstřík a index organizací. Odpovědná redaktorka L. Běloševská.

Tato kniha je závěrečnou publikací z oblasti pramenného studia v sérii prací Slovanského ústavu AV ČR, věnovaných historii ruské emigrace v Československé republice v meziválečném období. Jedná se o první díl publikace, která kromě memoárů a deníků ruských emigrantů obsahuje rovněž ústní vzpomínky – vyprávění osob, jichž se dotkly historické události a jejichž osudy souvisejí s danou oblastí studia. Cílem knihy je zprostředkovat a doplnit dnešní mnohdy kusé a zkreslené znalosti o dějinách ruské emigrační diaspory a zachytit její působení v kontextu kulturního vývoje ČSR. Vybrané ukázky textů mají zdokumentovat vývoj vztahů mezi touto komunitou a českým vědeckým, kulturním i veřejným prostředím od interakce po integraci. Publikace je rozdělena na tři části – Vzpomínky (K. A. Čcheidze, N. Musatová), Deníky (N. P. Kondakov, V. F. Bulgakov) a Rozhovory s ruskými emigranty (Je. A. Maksimovičová, D. S. Gessen, I. V. Rafalskaja). Jednotlivé kapitoly obsahují podrobné komentáře k textu a bibliografické informace ke komentovaným faktům a osobám. Anotovaný jmenný rejstřík má charakter lexikonu osob spojených jak s ruskou emigrací v ČSR, tak i rusko-českými vztahy v tomto období.

Kniha obsahuje přes 40 stran fotodokumentů a fotografií, dále desítky přepisů úředních dopisů, telegramů apod. (většinou v češtině) týkající se pobytu emigrantů v ČSR.

Sborník statí (méně známé aspekty). Pod redakcí L. Běloševské.