John Dos Passos

Dos Passos se narodil v Chicagu (Illinois) jako nemanželský syn známého madeirsko-portugalského právníka z Wall Street, Johna Randolpha Dos Passose Jr. (1844-1917) a Lucy Addison Sprigg Madison z Petersburghu ve Virginii.

Jeho otec byl odborníkem na kartely a horlivým zastáncem mocných průmyslových konglomerátů, proti kterým později jeho syn ostře protestuje ve svých působivých románových dílech zabývajících se dvacátými a třicátými lety dvacátého století.

Johnu Dos Passosovi se dostalo prvotřídního vzdělání. To mu zajišťoval otec, který se k němu ale paradoxně odmítal hlásit až do posledního roku jeho života. V roce 1907 se John Dos Passos pod jménem John Roderigo Madison zapsal na The Choate School ve Wallingfordu (Connecticut). Poté šest měsíců cestoval se soukromým učitelem po Francii, Anglii, Itálii, Řecku a po Středním východě a studoval díla mistrů klasického umění, architektury a literatury. Od roku 1912 navštěvoval Harvardovu univerzitu a po jejím absolvování v roce 1916 se oficiálně stal estétem.

Ve snaze zabránit jeho odchodu do armády, platil po dokončení studií na Harvardu Dos Passosův otec svému synovi ještě rok studia umění a architektury ve Španělsku. Ale Dos Passos, podobně jako mnoho jiných mladých mužů jeho věku a postavení, v roce 1917 do armády odešel. V červenci 1917, kdy se Amerika ještě neúčastnila v Evropě již zuřící první světové války, se Dos Passos spolu se svými kamarády E.E. Cummingsem a Robertem Hillyerem přihlásil jako dobrovolník do S.S.U. 60 polního lazaretu armádního sboru Norton-Harjes, kde se stal řidičem sanitky. Jako řidič sloužil i v Paříži a středoseverní Itálii. Poté se ještě stal členem zdravotnického sboru americké armády – v pozdním létě roku 1918 začal pracovat u lékařského armádního sboru armády Spojených států amerických v táboře Crane v Pennsylvánii.

Zděšen brutalitou války a bezvýznamným utrpením, kterého byl svědkem, stával se Dos Passos čím dál tím více radikálním a kromě toho se odcizoval světu a společnosti, již zosobňoval jeho otec. Stal se z něj politický rebel.

Na konci války byl Dos Passos nasazen v Paříži, kde mu Zámořský vzdělávací výbor armády Spojených států amerických (the U.S. Army Overseas Education Commission) povolil studovat antropologii na Sorbonně. Jedna z postav v trilogii USA prochází prakticky těmi samými válečnými zkušenostmi jako John Dos Passos a po válce také zůstává v Paříži.

Po válce se Dos Passos stal novinářem na volné noze. Ve dvacátých letech dvacátého století hodně cestoval, hlavně po Evropě, Blízkém východě a Rusku. Věnoval se též psaní poezie a psal i pro The New Playwrights´ Theatre.

V poválečných letech se Dos Passos hodně angažoval v levicové politice (např. v politických novinách New Masses; politicky radikálním divadlu New Playwright´s Theatre; nebo při obraně Sacca a Vanzettiho, dvou italsko-amerických anarchistů, kteří byli ukvapeně obviněni z vraždy a nakonec v roce 1927 popraveni). V této době pracoval Dos Passos na své trilogii USA. Román jasně odráží autorův prohlubující se radikalismus na jedné straně a jeho vzrůstající spisovatelské ambice na straně druhé.

V roce 1928 strávil Dos Passos několik měsíců v Rusku, kde studoval tamější socialistický systém. Během španělské občanské války se spolu s E. Hemingwayem vrátil do Španělska, ale jeho pohled na komunistické hnutí se již začínal pozvolna měnit. John Dos Passos se následně názorově s Hemingwayem a Herbertem Matthewsem rozešel kvůli jejich bezstarostném přístupu k válce a kvůli jejich ochotě podvolit se Stalinské propagandě.

Ve třicátých letech se Dos Passos stal velmi konzervativním a začal odmítat své dřívější názory. I v psaní se vrátil k více tradičním formám (viz např. District of Columbia). V době, kdy v Evropě jako reakce na fašismus vzrůstala popularita socialismu, se Dos Passosova díla potkala se značným poklesem zájmu, a to mezinárodně. Jeho politické přesvědčení, které vždy bylo základem pro jeho psaní, přesunulo své těžiště daleko doprava – v padesátých letech dvacátého století začal obdivovat například senátora McCarthyho.

V letech 1942-5 pracoval jako válečný zpravodaj.

V roce 1947 byl John Dos Passos zvolen do "the American Academy of Arts and Letters". Ve stejné době je ale zasáhla tragédie - při automobilové nehodě přišel o svou osmnáctiletou ženu Katharine Smithovou. Neměli spolu žádné děti. Při nehodě také ztratil Dos Passos schopnost vidět na jedno oko. Za čas se znovu oženil, a to v roce 1949 s Elizabeth Hamlyn Holdridge (1909-1998). V roce 1950 se jim narodila dcera Lucy Hamlin Dos Passos.

John Dos Passos pokračoval v psaní až do své smrti v roce 1970 v Baltimoru (Maryland). Je pohřben na hřbitově Yeocomico ve farnosti Cople (okres Westmoreland ve Virginii), nedaleko od místa, jež bylo jeho domovem.