Roman Osipovič Rozdolsky byl významným marxistickým učencem a politickým revolucionářem. Jeho hlavní dílo, publikované v anglicky mluvícím světě, se zaměřilo na pečlivé vědecké zkoumání a přehodnocení dosavadních interpretací klíčového marxistického textu. V průběhu života korespondoval s mnoha známými marxistickými spisovateli a jeho práce byla oceněna pro svou originální kritiku i v rámci marxistické tradice. Jeho hluboký vhled do historických témat a nekompromisní přístup k intelektuálnímu bádání z něj činí důležitou postavu pro pochopení vývoje marxistického myšlení.
The book explores the evolution of Marx's "Capital," analyzing the different versions and the motivations behind Marx's revisions. Rosdolsky delves into the complexities of Marx's thought and the historical context that influenced his work, offering insights into the development of his theories and their implications for understanding capitalism. Through this investigation, readers gain a deeper appreciation of the text's significance and the philosophical underpinnings of Marx's economic critique.
Das Anliegen dieser Arbeit ist es, die marxistisch-dialektische Position gegen dogmatische Verengungen oder idealistische Ausweitungen zur Geltung zu bringen. Es handelt sich hier um die Bestimmung des Verhältnisses von handelndem Subjekt und gesellschaftlichen Rahmenbedingungen im realen Geschichtsprozess. Für Rosdolsky ist klar, dass Revolutionen weder »gemacht« werden können, noch einem Geschichtsdeterminismus folgen, sich also quasi »automatisch« vollziehen. Das politisch handelnde Subjekt kann politische Bedeutung von historischer Dimension nur dann erhalten, wenn es im Einklang mit den geschichtlichen und sozialen Tendenzen der Klassenkämpfe agiert.
Le rêve de l'Europe supra-étatique va-t-il se briser sur la question nationale? En Catalogne, en Écosse, en Corse et au Pays basque, des peuples affirment leur droit à vivre un destin que la mondialisation capitaliste ne peut pas satisfaire. Plus à l'Est, notamment en Ukraine et dans l'ex-Yougoslavie, la même question ébranle les dominations. Si le néolibéralisme unificateur bute sur ce renouveau de la question des droits des nations à disposer d'elles-mêmes, la gauche, radicale ou non, semble en peine pour offrir ses solutions. Circonstances qui ajoutent à la complexité de la question, toutes ces expressions nationalitaires ne sont pas portées par une vision émancipatrice. Pourtant, dès son essor, le mouvement ouvrier s'est emparé de cette question, notamment à la suite du Printemps des peuples de 1848. Parmi les principaux acteurs de la scène politique de l'époque, Friedrich Engels s'attache plus particulièrement à analyser la question nationale et produit le déconcertant concept de peuples «sans histoires», lesquels «n'ont pas été capables de constituer des États et n'ont plus suffisamment de force pour conquérir leur indépendance nationale» qu'il oppose aux nations «révolutionnaires». C'est cette thèse que réfute Roman Rosdolsky dans cet ouvrage resté inédit en français.
