Oskar Kokoschka byl rakouský umělec, básník a dramatik. Je nejvíce známý svými expresionistickými portréty a krajinami. Jeho díla se vyznačují intenzitou a hloubkou psychologického vhledu.
Vlastní životopis rakouského malíře a kosmopolity Oskara Kokoschky.
Základem životopisu jsou nahrané vzpomínky z let 1969 až 1970. Tvoří podklad k jeho formulacím, vyprávění o životě a umění, k líčením a příběhům jeho myšlení, cítění a konání. Kokoschka vykládá o duchovním obsahu své tvorby, vypráví o významných umělcích a osobnostech, vyjadřuje svou angažovanost ve věcech veřejného života, zaujímá kritické stanovisko k aktuálním otázkám. Dobové události zachytil i ve své umělecké tvorbě, námětech svých obrazů, portrétech významných osobností i v psaných projevech. Životopis je doplněn o stať Ludvíka Kundery:
Známý příběh o bájném pěvci Orfeovi, který se vydává do podsvětí hledat svou lásku Eurydiké je v Kokoschkově adaptaci osobní zpovědí nešťastného a životem zhrzeného umělce. Spolu s milovanou ženou ztratil chuť žít i schopnost tvořit. Mezi řádky této stylizované, osobitě expresionistické hry plné obrazů, emocí, symbolů a skrytých významů čteme příběh o nešťastné lásce Oskara Kokoschky k Almě Mahlerové.
Dvouletý vášnivý vztah Oskara a Almy zanechal v srdci odmítnutého milence hořké zklamání. Nedosažitelnost zbožňované bytosti ho drásal natolik, že se dobrovolně přihlásil během 1. světové války na frontu, kde utrpěl vážná zranění a jeho psychická muka se zážitky z bitevního pole jen zhoršila.
To vše je obsaženo v Kokoschkově fascinující a vrcholně poetické hře stvořené v myšlenkách ještě na nemocničním lůžku během rekonvalescence z válečných zranění a o tři roky později zapsané zpaměti. Hranice mezi realitou a představami je zcela prostupná a ztracený Orfeus Kokoschka se pomalu utápí v tomto strašidelném světě a předem prohraném souboji mezi mužem a ženou, věčném tématu autorovy tvorby.
Orfeus a Eurydiké je čtvrtou a vrcholnou hrou tohoto evropského malíře, grafika, básníka a publicisty, jehož obrazy položily základ novému uměleckému vidění a jeho hry expresionistickému dramatu.
Publikace se věnuje výhradně období, kdy Kokoschka pobýval v Československu. Komentáře u vybraných děl z let 1934-1938 poukazují na Kokoschkův vliv na české umělecké prostředí a tamější inspirační zdroje jeho tvorby. Jednotlivé eseje přibližují Kokoschkův soukromý i veřejný život, ale také jeho politické názory a angažovanost proti vzhámající se politice nacistického Němdecka. Závěrečná část je doplněna o tvorbu a krátké biografie českých tvůrců, jako byli Friedrich Feigl, Bohdan Heřmanský, Willy Nowak, Emil Filla, František Janoušek, nebo zástupců umělecké emigrace v Československu – Johna Heartfielda a Johannese Wünstena.
In seinen großartigen erotischen Zeichnungen zeigt Oskar Kokoschka die Modelle in Momenten der Selbstvergessenheit. Nicht nur von diesen wunderbaren Werken geht der unwiderstehliche Charme des Skizzenbuchs aus, sondern auch von der Authentizität des Bandes, der einem das Gefühl vermittelt, ein Original des Künstlers in den Händen zu halten. Man gehört sozusagen zum intimen Freundeskreis des Meisters und darf einen Blick über seine Schulter werfen. Dieses Buch ist ein Muss für alle Grafik- und Erotiksammler!
A major figure in the Expressionist movement, Oskar Kokoschka (1886-1980) studied in Vienna and was initially influenced by Art Nouveau, particularly Gustav Klimt's elegant style. Around 1909, he painted his first Expressionist portraits that reveal the emotional life of their subjects. The restless draftsmanship and broken color patterns in these works foreshadow his mature style, exemplified in paintings like Bride of the Wind from 1914. After being seriously wounded in World War I, Kokoschka produced little until 1924, when travels through Europe and North Africa revitalized his creativity. During this time, he experimented with color, particularly in landscapes that combined traditional spatial organization with vibrant colors and energetic brushwork. These visionary landscapes convey a passionate vision, oscillating between exhilaration and anguish. In the 1930s, the Nazi regime condemned his work as "degenerate," leading to the confiscation of his paintings from public collections. In 1938, he relocated to London, and later to Switzerland, where he spent much of his life. Kokoschka's late works maintain the Expressionist qualities of his earlier masterpieces, and while he never fully abandoned representation, their increasing abstraction hints at a connection to Abstract Expressionism.
