Jiří Grygar Pořadí knih

Už jako devítiletý sdělil Jiří Grygar svým rodičům, že by chtěl být hvězdářem. Už tehdy ho fascinovalo, že existují způsoby, jak se něco dozvědět o povaze věcí, kterých se nemůžeme dotýkat a ani je nějak ovlivnit v jejich počínání. Ale můžeme je pozorovat na dálku, pozorování pečlivě zaznamenávat a pak přemýšlet, co sedá z kombinace poznatků dozvědět o povaze a vývoji vesmíru. Jeho přání stát se hvězdářem se po určitých peripetiích splnilo. Teď se ve své autobiografii věnuje popisu světa lidí, se kterými se během svého života setkal a kteří ovlivnili nejen jeho pozoruhodnou astronomickou kariéru, ale i jeho osobní život. RNDr. Jiří Grygar, CSc. (1936) vystudoval fyziku na PřF MU v Brně a astronomii na MFF UK v Praze. Po promoci nastoupil do Stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově, kde se zabýval výzkumem zákrytových dvojhvězd. Později působil ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV ČR. V roce 1996 získal cenu Kalinga, kterou uděluje UNESCO za popularizaci vědy. Veřejnosti je znám jako autor řady populárních a vzdělávacích knih o vesmíru a zejména jako průvodce televizním seriálem Okna vesmíru dokořán.

Písně kosmické jsou nadčasovou sbírkou krásných básní, kterou by měl znát každý Čech. V Nerudových verších není ani z dnešního pohledu žádná chyba astronomického charakteru. To potvrdí čtenářům astronom a astrofyzik Jiří Grygar, který některé z písní rozebírá a vysvětluje po odborné stránce. Málo se totiž ví, že Jan Neruda astronomii studoval na Karlově univerzitě a dozvídal se tam o nejnovějších vědeckých poznatcích tehdejší doby. A aby nově vydané Písně kosmické lahodily i oku, doprovodil je půvabnými kresbami výtvarník Jiří Slíva, který navíc jednu píseň kosmickou sám připsal.

Komentář k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), uznávaného autora JUDr. Jiřího Grygara, Ph.D., je, jak sám autor uvádí, komentářem soudcovským. Podává výklad základního právního předpisu v oblasti soudnictví a organizace soudů. JUDr. Grygar o komentáři říká, že si „klade za cíl označit sporné body, podat jejich praktický výklad a nástin možných řešení a případně též nastínit návrhy v úvahu přicházejících budoucích změn právní úpravy“. V komentáři se autor zabývá mimo jiné organizací soudů, rozvrhem práce, soudci a jejich kárnou odpovědností, přísedícími, justičními čekateli a dalšími tématy. Komentář sám obsahuje i výklad k ustanovením týkajícím se tzv. generátoru přidělování, která budou účinná od 1. 3. 2019 a zároveň i poslanecký návrh z 2. 10. 2018, který institut generátoru náhodného přidělování upravuje. Dále v komentáři najdete i navrhovanou úpravu v oblasti ochrany osobních údajů a GDPR, která je k datu vydání komentáře stále v legislativním procesu. Aktuální právní stav komentáře je k 2. 10. 2018.

Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství je dlouhodobě opomíjeným právním předpisem v oblasti organizace soudů a státních zastupitelství. Tento komentář se snaží tuto mezeru vyplnit a podat praktický výklad nejen sporných bodů. Komentář je určen nejen vyšším soudním úředníkům a vyšším úředníkům státního zastupitelství, ale především také předsedům soudů a vedoucím státním zastupitelům, kteří jejich práci organizují. Sám autor je soudcem Krajského soudu v Praze a vnáší do komentáře cenné zkušenosti.

Zdeněk Kopal (1914–1993), významný astronom, přispěl k výzkumu dvojhvězd a topografii Měsíce, což bylo klíčové pro projekt Apollo. V létě 1948 se vydal z Cambridge na západní pobřeží USA, aby se zúčastnil otevření největšího zrcadlového dalekohledu na Mount Palomar. Po návratu napsal pro rodiče v Československu vzpomínky na tuto cestu, které nazval Zdeňka Kopala z Litomyšle příhodové. Text zachycuje jeho zážitky z cesty k Tichému oceánu, kde popisuje, co viděl, zažil, jedl a pil, a jak se šťastně vrátil domů. Název vzpomínek odráží jeho vazbu na rodnou Litomyšl, kterou opustil v devíti letech, a vzdává hold litomyšlskému cestovateli Martinovi Kabátníkovi. Kopal srovnává místa, která navštívil, s těmi ve své vlasti, a jeho vyprávění je živé a barvité, ukazující jeho radost ze života a dobrého jídla a pití. Jako vědec byl systematický a kritický, ale dokázal se silně ztotožnit s hrdiny příběhů, které měl rád, jako byli katoličtí misionáři. Text je doplněn čtyřiceti fotografiemi, mapkami a dalšími dokumenty, které obohacují jeho vzpomínky. Edici připravili Milan Skřivánek a Martin Boštík, doslov napsal Jiří Grygar.

Existuje u nás dnes někdo, kdo by dovedl o vesmíru, hmotě a času hovořit tak zaníceně a zároveň fundovaně jako Jiří Grygar? Tak, že si po přečtení rozhovorů s ním všechny ty věci o hvězdách, galaxiích, černých dírách nebo černých superdírách zamiluje i laik? Grygar dokáže mluvit s lehkostí i přesně, poutavě i poučně, že je až neuvěřitelné, jak nás dokáže vtáhnout do tajemství minulosti vesmíru. Stojí za to přečíst si o tom, co je skrytá hmota vesmíru, kterým ze dvou způsobů smrti by zemřel Einstein, kdyby vlétl do černé díry, jaký konec nejspíš čeká náš vesmír a proč je člověk zázrakem vesmíru. Tato kniha patří do rukou každému, kdo se chce dovědět, v jakém vesmíru žije. Rozhovor je mnohem poutavější a přístupnější forma, pro čtenáře zajímavější než dlouhý naučný text. Dobře volené otázky z nás vydolují i to, co bychom sami neřekli, takže o sobě a světě víc prozradíme. A jak to říká i Jiří Grygar o této knize, tak jako Štefan Hríb se ho ještě nikdo neptal.

Souborné vydání dvou knih, které spojují dva velikáni české literatury – Jiří Grygar a Jan Neruda – přináší na první pohled nesourodé, ale fascinující spojení. Jiří Grygar, známý astronom a astrofyzik, se tentokrát od svého oblíbeného tématu odklání a sdílí svůj vztah ke knihám, které ho v životě zásadně ovlivnily. Čtenáři se dozví, která kniha ho v osmi letech inspirovala stát se hvězdářem, nebo která česká kniha obletěla Zemi na palubě kosmické lodi. Grygar také uvádí na pravou míru sto astronomických omylů a přibližuje osudy autorů, z nichž mnohé osobně znal. Jeho vyprávění je podáno s šarmem a noblesou, přičemž nezapomíná na těžké časy, kdy publikování odvážných témat bylo obtížné. Příběhy spojené s tehdejším vydáváním působí dnes legračně a celou knihou se nese lehce humorné ladění. Jan Neruda, jehož Písně kosmické jsou součástí tohoto vydání, měl k astronomii blízko a jeho verše jsou bez odborných chyb. Tato nadčasová sbírka krásných básní by měla být známa každému Čechovi. Souborné vydání vychází k 80. narozeninám Jiřího Grygara.

Fotografická publikace přináší nevšední záběry viděné okem umělce. Představí město v široké škále světelných odstínů, které podtrhují magickou atmosféru jednotlivých míst a zákoutí Opavy.