Zdeněk Volný Pořadí knih

Osmnáctý díl Toulek českou minulostí zasvětil autor Zdeněk Volný zejména české literární tvorbě v meziválečnému období. Toto dvacetiletí stále zůstává jejím vrcholným obdobím: po překonání deprese z hrůz 1. světové války se literatura a umění rozvily v řadu směrů vycházejících z různých uměleckých i politických představ autorů a jednotlivých literárních skupin. Z kruté poválečné bídy vyvřela takzvaná proletářská poezie v čele s Jiřím Wolkerem. Otevření nadějnějších životních perspektiv pak podnítilo vznik okouzlujícího poetismu a dalších směrů, například surrealismu. Kniha přináší příběhy největších postav meziválečné poezie a prózy: nositele Nobelovy ceny Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala, Konstantina Biebla nebo Vladislava Vančury a obsahuje i kapitolu o dobovém výtvarném umění. V prvních dvou kapitolách se text navíc vrací k českému dekadentnímu hnutí a jeho ústředním postavám, Jiřímu Karáskovi ze Lvovic a Arnoštu Procházkovi. Kniha vynáší na povrch opomíjené vztahy a skutečnosti, o kterých akademická literární historiografie spíše mlčí, a vynáší na světlo nejrůznější překvapivé souvislosti. Pobaví, ale také poslouží jako přitažlivě podávaný přehled meziválečné české literatury, např. pro potřeby gymnázií.

Sedmnáctý díl Toulek českou minulostí se v první části věnuje historii pražské německy a hebrejsky psané literatury. Přibližuje příběhy pražských autorů, kteří dosáhli proslulosti skutečně světové, zejména Franze Kafky, Rainera Marii Rilka, Egona Ervina Kische či Gustava Meyrinka. V následujících kapitolách vyvstanou postavy velkých českých básníků z přelomu 19. a 20. století: Jana Svatopluka Machara, Otokara Březiny a dalších. Kniha vynáší na povrch opomíjené vztahy a skutečnosti, o kterých akademická literární historiografie spíše mlčí. Kniha vykresluje uctívané klasiky s jejich uměleckým usilováním, ale také se všemi jejich dobrými i špatnými vlastnostmi, láskami i nenávistmi. Text se opírá o důkladné studium materiálů a neopomíjí ani vzdálené souvislosti nebo vývojové mezníky dobové literární tvorby. Kniha pobaví, ale také poslouží jako přitažlivě podávaný přehled literatury z přelomu 19. a 20. věku, např. pro potřeby gymnázií, a může v mnohém usnadnit maturitu z české literatury.

Nový, už 15. díl Toulek českou minulostí se plně věnuje historii české literatury v jejím „zlatém věku“, v 19. a na počátku 20. století. Mapuje její vývoj od vzniku první silné tvůrčí generace, která se už mohla opřít o Máchovu romantickou skladbu Máj. Toulky zlidšťují nedotknutelné modly, které známe z hodin češtiny, a vynášejí na povrch celou řadu opomíjených vztahů a skutečností, o nichž se dnes raději mlčí. Kniha vykresluje uctívané klasiky jako muže a ženy se všemi jejich dobrými i špatnými vlastnostmi, láskami a nenávistmi, vzájemnou hašteřivostí i žárlivostí na cizí úspěchy. Text se opírá o důkladné studium materiálů a nepomíjí žádné důležité skutečnosti, souvislosti nebo významná díla, která tvořila vývojové mezníky. Kniha nejen pobaví, ale také poslouží jako přitažlivě podávaný přehled české literatury, např. pro potřeby gymnázií, a může v mnohém usnadnit maturitu z české literatury.

Děj románu se odehrává v blízké hypotetické budoucnosti Prahy, kde narůstají společenské problémy, které státní moc ignoruje. Hrdina Adam Král, mladý veterán válek, ztrácí práci po neúspěšném pokusu zabránit pokoutnému obchodu se zbraněmi, podporovanému tajnou službou. V těžké situaci nachází oporu v skupině mužů, kteří se organizují kolem soukromého autoservisu vedeného dalším bývalým vojákem. Královým duchovním protipólem je jeho bývalá přítelkyně Nikol, úspěšná módní návrhářka, která reprezentuje spotřební společnost. Hlavním protivníkem je bezskrupulózní agent tajné služby Volhejn, který se podílí na obchodu s mafií a neváhá zabíjet pro vlastní prospěch. V románu hraje klíčovou roli počasí; většina děje se odehrává v horkém létě, zatímco závěr přichází s bouřlivým podzimem a rozvodněnými řekami. V této době dochází k napětí se státní mocí, kdy někteří muži z autoservisu zvažují, že se postaví profesionálnímu vojsku, ale nakonec od tohoto plánu ustupují. Král nakonec uniká po rozvodněné řece, zatímco moc vítězí, aniž by vyřešila skutečné problémy. Pokud se realita nezmění, lidé najdou odvahu ji odmítnout.

V roce 1951, rok po vydání Marťanské kroniky, vychází sbírka Raye Bradburyho Ilustrovaný muž. Třebaže v pořadí druhá, jde o první autorovu sbírku, jež představila jeho triumfální vypravěčské umění v překvapivých podobách od hororu přes science fiction až po fantasy a poetickou vizi. Sbírka ve své původní podobě vychází v češtině poprvé – právě v té podobě, jak ji Ray Bradbury zamýšlel. Ilustrovaný muž je milníkem žánru science fiction a jednou z nejdůležitějších sbírek v historii americké povídky. Toto vydání respektuje obsahově první americké vydání; v britském vydání z roku 1952 i v některých novějších amerických vydáních byly některé povídky vypuštěny a bez vysvětlení nahrazovány jinými příběhy. Je zvláštní, že editoři téměř vždy vyškrtli povídku "Lampiony".

Třetí díl je věnovaný dějinám starověkého Říma.

Unikátní knížka spojující literaturu s bridžem obsahuje v bohaté míře obojí: autor vypráví milostný příběh mladého českého vědce dočasně žijícího ve Spojených státech, který spojuje s více než třiceti zajímavými bridžovými rozdáními. Zároveň čtenáře uvádí do prostředí, kam se jen málokdo z nás v životě dostal: popisuje hru o vysoké sázky v newyorských bridžových klubech stejně tak jako soukromé partie na pacifickém pobřeží a dokládá, že bridž se dá dokonce hrát i v horkém klimatu havajských ostrovů.

Devět nových, dosud nepublikovaných povídek žijícího klasika české science fiction vypráví napínavé a vtipné příběhy vraždících andělů, inteligentních kocourů, žižkovských upírů, úspěšných podnikatelů a dalších tvorů stále žijících mezi námi.

V přehradě poblíž okresního města je jednoho dne nalezena mrtvá dívka. Okamžitě se rozeběhne vyšetřování, bohužel neúspěšné. Dokonce se ani nedaří zjistit dívčinu totožnost. Nikdo dívku nezná, nikomu neschází. Zatím se však plíží smrt k další mladé ženě. Policisté jsou bezradní. Do pátrání se zapojuje na vlastní pěst mladý novinář Pavel Šulc, který se střetá se zatuchlým klimatem maloměsta a čelí pohnutkám, které nejčastěji řídí lidské chování - zištnosti, korupci a strachu. o V roce 1998 byla autorům za knihu udělena Cena Jiřího Marka za nejlepší detektivní román roku.

Téměř 300 barevných fotografií je průkazným svědectvím toho, že planetu zemi kdysi dávno navštívili božští mimozemšťané. Erich von Däniken se ve své knize Stopy mimozemšťanů pokusil vyvrátit veškeré argumenty, které popírají jeho teze. Fotografie, tvořící jádro knihy, mají nedocenitelnou hodnotu, neboť krajiny a kulturní památky, které jsou na nich zachyceny, byly většinou naší "civilizací" nenávratně zničeny.