Charles Louis Montesquieu Knihy

Za klíčová díla této významné osobnosti francouzské kultury bývají považována tři díla. Zatímco prvá dvě – Perské listy a O duchu zákonů – se již dávno dočkala českého překladu, třetí z nich – Sláva a úpadek říše římské – na něj stále čekal. Jedno ze základních děl tohoto originálního myslitele XVIII. století a předního představitele francouzského osvícenství se tak poprvé dostává do rukou českých čtenářů. Jeho úvahy o římské říši, k jejímuž duchovnímu odkazu se dnešní Evropa hrdě hlásí, tak zdaleka nejsou jen splátkou dávnému dluhu, ale mají co říci i dnešnímu světu. Autor v nich uplatnil jak své právní a filozofické vzdělání, tak i erudici historika a literáta. Je svým způsobem příznačné, že zánik římské říše spatřoval především v úpadku její lásky ke svobodě.

Autor - zakladatel filozofické povídky - nechává svého hrdinu poutavě vyprávět zážitky ze svých předchozích životů.

Reprint původního vydání z r. 1947 včetně tit. s. Upravila Markéta Šálená. Montesquieu hledal řešení, jak odvrátit "přirozený" osud civilizací spějících od vzestupu k rozkladu a zániku. Našel je v promyšleném zákonodárství. toto téma zpracoval ve své nejslavnější knize O duchu zákonů, vydané poprvé 1748 v Ženevě. Základ spisu je v hledání odpovědi, proč jsou v různých zemích zákony tak rozmanité, že to vyvolává dojem chaosu. Do té doby byla snaha vykládat právní uspořádání států metafyzicky, snahou přiblížit se ideálu, anebo kritériem prospěšnosti. Montesquieu zvolil metodu kauzální. Ukazoval, že národní zákonodárství podmiňují životní podmínky té či oné kultury. Výsledkem byl impozantní spis, jehož teoretický základ se v této publikaci předkládá české veřejnosti.

Druhý díl tohoto zásadního spisu dějin politické filosofie a politické sociologie nebyl dosud nikdy do češtiny přeložen, přestože dvousvazkové dílo tvoří jednolitý celek. Stejně jako první díl i tento svazek je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Součástí knihy je též překlad Obrany „Ducha zákonů“, v níž se Montesquieu vyrovnává s útoky jezuitů a jansenistů na svou knihu.

Román velkého francouzského osvícence 18. stol. je ostrou a útočnou satirou na zlořády, které se objevily ve francouzské společnosti za soumraku feudalismu. Pod zábavným a frivolním povrchem řeší autor mnoho vážných otázek, týkajících se nejen dobových konvencí, ale postihujících samu podstatu absolutistického režimu Ludvíka XIV. V dopisech, jejichž fiktivními pisateli jsou Peršané cestující po Evropě, stíhá dobromyslným humorem i sžíravým sarkasmem marnivost a lehkomyslnost Francouzů, jejich vášeň pro hru, záletnost žen, mrzoutství starců, zkorumpovanost dvorské šlechty, finanční politiku, náboženskou nesnášelivost, despotismus. Dílo, které si rázem získalo velkou oblibu (ještě za života autorova se dočkalo 29. vydání), bylo hojně napodobováno a stalo se vzorem románů v dopisech.

Ein Klassiker endlich wieder neu aufgelegt Die Gewaltenteilung als Ordnungs- und Strukturprinzip ist Bestandteil fast aller modernen Verfassungen und in erster Linie auf das vorliegende Werk zurückzuführen. Montesquieu stellt in diesem Buch die drei Staatsformen Demokratie, Monarchie und Despotie in ihrer jeweiligen Abhängigkeit von den natürlichen und gesellschaftlichen Bedingungen dar. Nur wenn der ‚Geist der Gesetze` eines Landes zu diesen Bedingungen, zu seiner Regierungsform und vor allem zum Wesen und Charakter, dem ‚esprit général` des jeweiligen Volkes passt, entspricht die Gesetzgebung der Vernunft und kann willkürfreie Herrschaft ermöglichen. Bei Montesquieu steht ein historisch bedingter Gesetzesbegriff im Mittelpunkt, der sich von den im 18. Jahrhundert vorherrschenden abstrakten Naturrechtsideen abhob und die weitere rechtstheoretische Diskussion ebenso wie die politische maßgeblich beeinflusste. Der Grundsatz der Gewaltenteilung ist in erster Linie auf dieses Werk zurückzuführen. Montesquieu stellt die Staatsformen Demokratie, Monarchie und Despotie in ihrer jeweiligen Abhängigkeit von den natürlichen und gesellschaftlichen Bedingungen dar.

To Montesquieu belongs the honor of pioneering the movement out of which grew the philosophical dictionaries, encyclopedias, and the literary crusade against mental subjection. If ever satire had a distinct call to duty it was during the Regency in France. Montesquieu adopted the device of a series of familiar letters exchanged by two Persian travelers in France. They were completed in 1721. Popular taste was captivated by the wit and pleasantry of the Letters. They gently satirized the abuses rife in church and state; society was held up to ridicule for its pet sins.

Ce roman épistolaire emblématique des Lumières présente Usbek et Rica, deux Persans en visite en France, qui découvrent avec étonnement ses us et coutumes. À travers leurs lettres fictives, Montesquieu critique sévèrement les mœurs et la politique de son époque. L’édition respecte les nouveaux programmes de français du lycée, intégrant des prolongements artistiques et culturels ainsi qu’un dossier pour le Nouveau bac. Le parcours « Le regard éloigné » propose une analyse de 10 textes du siècle des Lumières, examinant le stratagème du regard éloigné et ses implications. La réflexion est structurée en trois axes : 1. Regarder loin, 2. Regarder de loin, 3. Regarder l'homme de plus haut. Le dossier fournit aux lycéens des ressources essentielles pour étudier l’œuvre, comprenant un avant-texte contextualisant l’œuvre, des rubriques « Des clés pour vous guider » au fil du texte, des repères sur l’œuvre, un groupement de textes complémentaires sur « L’Orient en littérature », ainsi que des sujets types pour l’écrit et l’oral du bac français. De plus, une sélection de 6 documents visuels en lien avec le parcours est proposée, accompagnée d’outils d’analyse. Un guide pédagogique, accessible gratuitement aux enseignants, inclut tous les corrigés, des questionnaires, des sujets de bac et des lectures d’images.

Agli inizi del Settecento giungono a Parigi due persiani. Sorpresi e stupiti, si guardano intorno con malcelata curiosità, rimarcando per iscritto le particolarità dello stile di vita e di gestione dello stato francese, comparandolo con quanto avviene in patria, in Persia. Un’invenzione narrativa geniale, quella di Montesquieu, che gli permette di costruire, in un gioco di specchi e di rimandi continui, una critica finissima ma al contempo molto godibile dello stato assolutista francese. Le "Lettere persiane" di fatto annunciano la più straordinaria stagione intellettuale dell’Europa moderna, l’Illuminismo, e tuttavia sul mondo moderno già posano uno sguardo straniato e penetrante. Romanzo epistolare e insieme satira di costume, pamphlet politico e fantasticheria esotica, quest’opera, che attraversò passioni, sogni e teoria della cultura settecentesca, appare oggi come il primo singolare racconto della Ragione moderna, delle sue ambizioni e della sua crisi, del suo progetto di trasformazione e del suo scacco: il grande classico fondativo dell’Illuminismo. Se "Lo spirito delle leggi" consegna l’immagine di Montesquieu come grande teorico della politica e dello stato, le "Lettere persiane" raccontano di quell’immagine il segreto carattere: l’ironia e il bonheur, l’inquietudine e il sorriso.

La collection Connaître une oeuvre vous offre la possibilité de tout savoir des Lettres persanes de Montesquieu, grâce à une fiche de lecture aussi complète que détaillée. La rédaction, claire et accessible, a été confiée à un spécialiste universitaire. Cette fiche de lecture répond à une charte qualité mise en place par une équipe d'enseignants. Ce livre contient la biographie de Montesquieu, la présentation du roman, le résumé détaillé (chapitre par chapitre), les raisons du succès, les thèmes principaux et l'étude du mouvement littéraire de l'auteur.

"Dies ist die wahrhaftige Geschichte von der sündigen Seele eines indischen Spitzbuben. Zu ihrer sittlichen Läuterung erfährt sie vier Jahrtausende hindurch Wiedergeburt um Wiedergeburt. In immer neuen Verkörperungen, als mächtiges Geschöpf oder als armselige Kreatur, als Mann, als Frau, als harmloses oder als räuberisches Tier, in Indien, Ägypten und Griechenland wandert sie über die Erde, und weil sie so tapfer und fröhlich ist, ist ihr gestattet, sich all ihrer Wandlungen auch jederzeit zu erinnern. Ein frühes Werk Montesquieus (1689-1755), ist dieses charmante kleine Bravourstück des großen Aufklärers und Rechtsphilosophen erst 150 Jahre nach seinem Tod entdeckt worden. Victor Klemperer hat die Erzählung erstmalig ins Deutsche übertragen." (Klappentext) "Histoire Véritable est un manuscrit écrit par le philosophe Montesquieu entre 1730 et 1738. L'œuvre est une imitation de l'Histoire véritable de Lucien. Il ne s'agit pas véritablement d'un roman mais plutôt d'un conte philosophique." (Wiki.fr)

Zwischen April 1728 und Oktober 1729 bereiste der französische Literat, Satiriker und Rechtsphilosoph Charles-Louis de Montesquieu das deutsche Reich. Seine Reiseerlebnisse bieten einen intimen und überraschenden Einblick in die vielfältigen Lebensbezüge und Alltagswelten der Deutschen im Zeitalter des Barock und der Aufklärung. Als Adliger, der zugleich ein gefeierter Schriftsteller war, hatte Montesquieu Zugang zu allen Ständen. Seine Beobachtungen sind stets lakonisch, sprühen dabei vor Witz, Charme und Ironie und porträtieren gekonnt Land und Leute. »Die Deutschen sind den Elefanten vergleichbar; zunächst wirken sie schrecklich, doch sobald man sie gestreichelt hat und ihnen schmeichelt, werden sie sanftmütig. Dann braucht man nur noch die Hand auf ihren Rüssel zu legen, und sie lassen einen willig auf ihren Rücken klettern.«

Die Aufzeichnungen, die Montesquieu von seinem dreißigsten Lebensjahr bis zu seinem Tod gemacht hat, sind eine Buchführung seiner geistigen Expeditionen und seiner persönlichen Erfahrungen. Die vorliegende Ausgabe folgt der ursprünglichen Anordnung: Lektürenotizen, Einfälle, literarische Kritik, Aphorismen, Gesprächsnotizen, Briefe und Autobiographisches wechseln einander ab.

"De l'Esprit des Lois" von Montesquieu hat die Welt verändert und ist maßgeblich für den Grundsatz der Gewaltenteilung im westlichen Rechtsdenken. Das Werk analysiert die drei Staatsformen Demokratie, Monarchie und Despotie und deren Abhängigkeit von natürlichen und gesellschaftlichen Bedingungen.