Hongkong – nejbarevnější a nejexotičtější z Šaškových měst. Město mrakodrapů a ulic s pralesem reklamních nápisů i rýžová políčka vysoko horách, bárky na moři, čínský Nový rok s vybuchujícími petardami i Dušičky s piknikem na hřbitově, obchůdky i hospůdky, pouliční prodavači úplně všeho, na co si vzpomenete, holčička s větrníky, zlatí Buddhové a pestrobarevní draci.
Další z obrazových průvodců Miroslava Šaška zavádí čtenáře na Dálný východ a zve na velkou cestu prostorem i časem.
Vši, blechy, roztoči, čmelíci, holubi, faraoni, žravé housenky a jiný neřád, hmyz a plísně, cizopasníci a různé další nechutné potvory, které nikdo nemá rád, a přece tu jsou. Všechny mají své příběhy, některé jsou dokonce užitečné, jiné nakonec i obdivuhodné… tak proč se o nich pro děti nikdy nic nepíše?
Díru v informacích pro děti, které jsou spíš na ty encyklopedie, i pro rodiče, které baví číst dětem před spaním, učitele přírodopisu, kteří nechtějí jen psát na tabuli, i čtenáře, kteří neztrácejí zvídavost, se rozhodl opět zcela po svém zaplnit Jiří Dvořák. Z vyprávění o životě potvor a havěti mu pod perem vznikl poetický a zábavný svět plný neuvěřitelných dobrodružství, který pobaví, potěší a leckomu zalátá díru ve vědomostech.
Havětník je pokračováním Dvořákova originálního literárního žánru – encyklopedie příběhem. Kromě barvitých bajek, skazek a příběhů o napínavém životě havěti a s havětí doplnil své psaní o nejrůznější nenechavé otázky (vědecké i filosofické) a jak je u něj dobrým zvykem i o krátké básně, které na některých místech dosahují téměř dokonalosti haiku: Bílý motýl na šedivém kmeni / V motýlovi les, co už tu není. / V lese ticho potkává se s tichem / A v tom tichu motýl s plným břichem. Havětníkem se může vzdělat a potěšit každý: od malých po velké, od techničtějších povah po nevzdělatelné snílky, všichni v něm najdeme nějaký ten literární útvar pro sebe.
Tato kniha je určena všem dětem, které se nespokojí s jednoduchým vysvětlením a často kladou rodičům otázku proč. Proč na akátu žijí mravenci, proč kopřiva žahá, proč cibule štípe do očí a proč musí mít kytky kořeny v zemi? Jaká byla první rostlina na světě, kdo vypěstoval sladký hrášek a je pravda, že nejdražší kávu na světě kakají cibetky? Rostlinopis v podání Jiřího Dvořáka a Alžběty Skálové mohou také použít učitelé, když se děti při vyučování přírodopisu nudí: příroda je plná malých napínavých dobrodružství i hrdinných příběhů, hádanek a neuvěřitelných tajemství. A v neposlední řadě je to i knížka rodinná: malým dětem bude stačit hádanka nebo veršovánka, větší děti se začtou do příběhu s dobrým koncem a dospělí se budou divit, kolik toho nevěděli.
Když se medvěd jednoho dne probudí ze zimního spánku, nevěří vlastním očím: místo lesa stojí uprostřed gigantické továrny. Než se stačí rozkoukat, už je u něho mistr a honí ho, aby se dal do práce… Být medvěd, to je chabá výmluva pro lenocha… Americká satira pro děti a rodiče, do časů hospodářské krize.
Poznávat roztodivný svět skrze Abecedu se děti učily odedávna. Sekorovy štafličky coby A a Bábu břichatou si při psaní velkých liter nejeden z nás vybaví. Petr Šmalec nám konečně nabízí novou verzi. Děti se formou zábavné a nikdy nekončící hry naučí nová slova i nové situace. Obrazové tabule dávají prostor imaginaci malým čtenářům, pro která se písmena mají stát novým světem i otázkám asistujících rodičů. Hádanky na každé stránce rozvádějí či doplňují příběhy, které autor rozehrává v obrazech. Básně současných mladých básníků nejen ilustrují po svém, ale zároveň nabízejí dítěti první dotek "opravdové poezie".
Pro děti od čtyř let.
Jak bydlí zvířata a jak bydlíme my? Zvířata si ryjí nory, lepí hnízda z bláta, pletou pavučiny, budují složité stavby z jehličí, skládají kameny na sebe. My si stavíme zámky, vztyčujeme mrakodrapy a spouštíme na vodu plující ostrovy. Na první pohled to vypadá, že jsme úplně jiní. Ale kdo se pořádně podívá, tak jako to udělali autoři knížky Bydlíme!, uvidí, jak moc jsme se od zvířecích stavitelů naučili. A jak jsou si některé způsoby bydlení podobné. A jak úžasně dokážeme my i oni využít přírodu a jak také (někdy) dokážeme žít s málem. Interaktivní knížka na čtení, prohlížení a zkoumání s geniálně vybudovanými ilustracemi obydlí lidí i zvířat. Přes zelenou fólii uvidíte svět lidí, přes červenou svět zvířat a dohromady... dohromady je to legrace.
Jsou důvtipné, inteligentní, komunikují a propojují se spolu na obrovské
vzdálenosti, rozkládají i stavějí, mizí a zase se objevují, přizpůsobují se a
proměňují, přežívají bez ničeho, nepříteli se brání mírumilovnými způsoby,
léčí sebe i druhé, jsou krásné, rozmanité a tajuplné (jak málo o nich víme!).
Houby! Časopis, který sestavily samy houby, aby poreferovaly o svém světě -
tak koncipoval Jiří Dvořák své vyprávění o tajuplné říši hub, zábavně, ale
naprosto pravdivě, jak ukazují i jeho předchozí knihy Havětník, Rostlinopis
nebo Bydlíme. Výpravy do podhoubí, pravěku hub i žhavé současnosti doplňují
vtipné a výstižné ilustrace Daniely Olejníkové.
Na přírodovědnou expedici zve děti autor knížky Minimax a mravenec. Devítiletý syn přírodovědce Max se po vzoru svého otce stává badatelem a zkouší své první pokusy a pozorování. Jsou prázdniny a za objekt své pozornosti si kluk vybere mravence. Stane se však něco nečekaného, z malého Maxe se stane ještě menší Minimax – kluk „minirozměrů“ srovnatelný s mravencem. Z předmětu experimentu je náhle pan kolega mravenec. Nyní už nejde Maxovi o bádání, ale o to, jak se dostane domů. A co tomu řeknou rodiče? Po překonání nečekaných nástrah: útěku před pavoukem, letu na motýlovi... se k večeru opravdu dostane domů. Poučil se? Povyroste?Nový knižní text Jiřího Dvořáka nenechá čtenáře na pochybách, že má před sebou dílo napsané znalcem světa rostlin i zvířat – autor je botanik, který umí dětem předestřít příběh o živém světě, jež nás všechny obklopuje, se samozřejmostí a napětím. Poučení, které z přečteného vyplývá, není ani nudné, ani odtažité nebo nesrozumitelné
Obrazový průvodce Miroslava Šaška po nám blízké metropoli doplněný o sešit Mnichovská oklika současné autorky Magdaleny Rutové. Knihu klasika a světově uznávaného ilustrátora doplňuje vtipný a aktuální pohled o několik generací mladší výtvarnice.
Srdcem byl Miroslav Šašek doma především v Paříži, ale zázemí a přátele, kteří mluvili jeho rodnou řečí, a později i lásku a rodinu, měl v Mnichově. V letech 1951–1957 zde pracoval v redakci Rádia Svobodná Evropa, do jehož vysílání – jak rozhořčeně referoval Československý rozhlas padesátých let – „přinesl mravy pařížských šantánů“. A vracel se sem celý život. Snad proto se s úsměvem dívá na břichaté pány v lederhosen, pivnice, poněkud těžkopádnou architekturu a dokonce i na föhn, nepříjemný vítr, způsobující Mnichovanům bolesti hlavy.
Je tolik zvířat. Každé jiné. Každé jinak vypadá, jinak běhá, jinak voní (nebo nevoní, jak chcete). A každé taky jinak spí. A sny? Možná že i ty má každé zvíře jiné. Ale možná jsou to stejné sny, jaké máme všichni a které si vždycky večer půjčujeme. Dobrou noc. První vydání.
