Povídka odehrávající se v průběhu jediné noci v padesátých letech, jejímiž jedinými protagonisty jsou náměstek ministra a jeho žena. Po návratu z vládní recepce se dozvídají o rozsáhlém zatýkaní ve svém nejbližším okolí. Noc plná výčitek, obav a obviňování, dostává obrat v okamžiku, kdy manželé naleznou v bytě odposlech. Zapomínají na své milenecké nesváry a očekávají nevyhnutelné zatčení. Předloha filmu K. Kachyni se stejným názvem.
Já a Julina a konec velké války. Květen 1945 - vesnice moravská - novely pro mládež.
Dvě novely autora - první, Kočár do Vídně je znám i z filmového zpracování
Novela je komorním dramatem tří lidí na konci války.
Autorovi v roce 1963 udělen titul laureáta státní ceny Kl. Gottwalda Román českého autora 60. let 20. století se odehrává mezi pohraničníky na Moravě v 50. letech a podává objektivní pohled na společenské poměry v tomto období. Incident na hranicích a vojenské akce jednotky pohraničnístráže tvoří pouze dějovou osu románu, důraz je kladen na vztahy lidí a poměry v jednotce. Paralelně s hlavním dějem probíhají další tři dějové roviny - milostný příběh hlavního hrdiny a dvě retrospektivní roviny vzpomínek na dětství a mládí hrdiny a jeho dívky. V nich se v zajímavém a subjektivním pohledu odrážejí události z okupace, z roku 1945 a dalších deseti let poválečného vývoje a zvratů. Všechny čtyři roviny se vzájemně prolínají a navazují na sebe formální i vnitřní logikou. Kniha je výrazným dílem literatury šedesátých let, je charalkteristická objektivitou kritického pohledu, hořkým humorem, sebeironií a udivující bezprostředností.
Tvrdí se, že jedním z rysů, které odlišují člověka od zvířat, je jeho schopnost předvídat budoucnost. Pes se v myšlenkách snad dostane k nejbližšímu jídlu, ale člověk si dokáže představit budoucnost ne na hodiny, ale na mnoho let dopředu. Od nejstarších dob má lidská civilizace své proroky a vizionáře, ale ať už se spoléhali na božské vnuknutí, nebo se jejich předpovědi opíraly o vědecké základy či vycházely z ekonomických modelů, případně pramenily z vlastní imaginace, po přečtení 50 kapitol v knize Předpovědi, které nevyšly zjistíte, že i ti nejkvalifikovanější proroci občas měli téměř nadpřirozenou schopnost trefit úplně vedle.
Blíží se Štědrý den a David okouzleně pozoruje předvánoční ruch. Ze všeho nejvíc ho přitahují živí kapři v kádích. Zvlášť jeden, ten největší, s ocelově namodralým hřbetem. David by si s ním tak rád pohrál! A tak alespoň přesvědčí tátu, aby právě tohohle kapra koupil na Vánoce. To, co pak doma David s kaprem prožije, předčí všechna vánoční kouzla a dobrodružství.
Výběr autorovy publicistické produkce z konce 60. let se tematicky soustřeďuje na oblast kultury, politiky a umění a odráží atmosféru "pražského jara".
Poetický příběh dvanáctiletého Rudy, který prožívá mikulášský večer v nemocnici. Ruda je odkládané dítě, které z nemocnice nemá kam jít. Má přezdívku Lže a krade, ale má také povahu, jež ho nutí shánět malé Aničce, plačící po mamince, Mikuláše s čertem. Jenže je přistižen přísnou vrchní sestrou; kouří tajně s lékařem, který se vzpamatovává z jedné z mnoha kocovin. Ruda má zákaz opustit lůžko, ale Aničce dal své slovo. Kudy chodí Mikuláš?
Autor píše především intimní a reflexivní lyriku a snaží se ji vyjádřit jak volným, tak vázaným veršem. Svou sbírku rozdělil do čtyř oddílů: v prvním se zamýšlí nad otázkou smrti, ve druhém objevuje úskalí a strasti života. Třetí část pak tvoří verše, které mají výrazně lyrický charakter a zaznamenávají náznaky vztahumezi mužem a ženou. Závěrečný oddíl můžeme chápat jako Procházkův hold básníku Karlu Krylovi. Nejenže je tato část uvedena úryvkem z Krylovy písně, ale je zde i poměrně rozsáhlá báseň Krylovi přímo věnovaná. Po formální a obsahové stránce neobsahuje však sbírka žádné převratné sdělení a řadí se k průměru současné české poezie.
