John Langshaw Austin Pořadí knih (chronologicky)

Kniha přednášek britského filosofa, který v obratu k jazyku spatřoval největší revoluci v dějinách filosofie. V lidské řeči existují slova, jež neslouží k pouhému sdělení, neboť jejich prostřednictvím lze i něco udělat (kupř. slib, jmenování do funkce). Tyto performativní výpovědi se opírají o určité obecně přijaté konvence, které postupným vývojem vylučovaly nejednoznačnosti. Protikladné konstativní výpovědi nemají schopnost něco udělat, avšak vyznačují se pravdivostí či nepravdivostí. Performativní výpovědi jsou však rovněž nadány jistou formou pravdivosti (kupř. kompetence mluvčího) a naopak některá tvrzení mají schopnost něco udělat (např. lékařské konstatování smrti). Austin proto koncepci performativních výpovědí rozšiřuje na obecnou teorii toho, v jakém smyslu jakákoli výpověď je zároveň děláním něčeho jiného (např. mocenské rozhodnutí, reakce na jednání) než pronášením slov....

Ein ausgezeichnetes Buch, das viele der wichtigsten Themen der Philosophie der Alltagssprache präsentiert – sehr lesbar. Die Klarheit, der Witz und die Geduld des Schreibens können den Leser nur in einem Punkt täuschen, nämlich in Bezug auf die Menge an harter Arbeit, die hinter diesen Gedanken steckt. Dieses Buch ist das richtige für diejenigen, die von Austins Kritikern übermäßig beeindruckt wurden.

John L. Austin was a British philosopher of language and leading proponent of ordinary language philosophy, perhaps best known for developing the theory of speech acts. Austin pointed out that we use language to do things as well as to assert things, and that the utterance of a statement like "I promise to do so-and-so" is best understood as doing something - making a promise - rather than making an assertion about anything. Hence the name of one of his best-known works How to Do Things with Words. Austin, in providing his theory of speech acts, makes a significant challenge to the philosophy of language, far beyond merely elucidating a class of morphological sentence forms that function to do what they name. Austin's work ultimately suggests that all speech and all utterance is the doing of something with words and signs, challenging a metaphysics of language that would posit denotative, propositional assertion as the essence of language and meaning.

Přednášky na počest Williama Jamese proslovené na Harvardově univerzitě roku 1955. Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům. Původní fascinaci pojmem slibu rozvedl v přednáškách Words and Deeds (Slova a činy), jejichž poslední iteraci Jak něco udělat pomocí slov představujeme zde. Filosofové se podle Austina soustředili téměř výlučně na popisnou funkci jazyka, kdy naše promluvy jsou buď pravdivé, nebo nepravdivé, na úkor jeho funkce performativní, kdy pomocí slov docílíme nějaké změny v sociálním prostředí mluvčích. Dimenze pravda/nepravda tak není jediný filosoficky zajímavý aspekt našich promluv, ač může být chápán jako konstitutivní třeba pro vědu. Performativů je obrovské množství a existuje mnoho způsobů, jak mohou selhat. Dokonce i výrok, tento paradigmatický konstativ, podléhá pragmatickým podmínkám úspěšnosti, a Austinova teorie řečových aktů tak představuje, kromě zevrubného vykreslení nesčetných ilokučních aktů a způsobů, jak něčeho dosáhnout slovy, i nejobecnější teorii významu.