Arnošt Kolman Knihy

Zajímavá logika : sbírka řešených příkladů s úvodem do výrokového a třídového kalkulu od Otakara Zicha. Soudobá formální logika, která je nazývána také matematickou nebo symbolickou logikou, se uplatňuje rostoucí měrou v praxi. Příklady, v této populární knize uvedené, dokazují, že logický kalkul se hodí na bohaté aplikace. Učí čtenáře, jak formulovat v "logické řeči" různé úkoly životní praxe a jak tím usnadnit jejich řešení. První oddíl obsahuje úlohy bez použití logického aparátu, druhý s použitím výrokového kalkulu a třetí s použitím kalkulu tříd.

Publikace zahrnuje články a přednášky, pro souborné vydání částečně upravené, jež vyšly nebo byly proneseny za poslední dvě léta. Soustředují se na nejaktuálnější tematiku. Uvažují o budoucnosti lidstva, kybernetice, člověku v době planetárních letů, o fantazii a neplodné, od budovatelské práce odvádějící fantastice, sporech o prostorové konečnosti a nekonečnosti, Leninových předpovědích, potvrzených moderní přírodovědou, spolupráci filosofů a přírodovědců, technice a komunismu, straně a vědě, ovládnutí přírody člověkem i o budoucnosti filosofie.

Kniha anglického neurologa a psychiatra uvádí do problematiky nové vědecké disciplíny o obecných zákonitostech procesů řízení a procesů přenosu, zpracování a zachování informací, od výkladu základních pojmů až k otázkám zpětné vazby, stability, regulace, ultrastability, informace, kódování, šumu atd. Matematika je omezena na elementární algebru.

Jde o sbírku 11 satirických povídek, často útočících proti nadutosti, autoritářství a touhy po moci. Povídka První z měsíce je SF. Vypráví o filatelistovi, který dostal k devadesátinám dar ze všech nejcennější – první poštovní známku odeslanou z Měsíce. SF motiv (úvahy o vynálezuna čtení myšlenek) se objeví ještě v povídce Stroj na čtení myšlenek. Satirické až recesní příběhy, z nichž některé čerpají látku z vědeckého prostředí a zesměšňují snoby a hochštaplery kolem naší i sovětské vědy a jiné jako vtipné vědeckofantastické mystifikace postihují nezdravé jevy socialistické společnosti, přičemž jejich jednotícím prvkem je autorův filosofický nadhled.

Arnošt Kolman (1892–1979) prožil dlouhý a neobyčejně pohnutý život. Vyrůstal v pražském intelektuálním prostředí, v roce 1916 upadl do ruského zajetí, připojil se k Říjnové revoluci a vstoupil do bolševické strany. Ve dvacátých a třicátých letech zaujímal vysoká místa ve stranickém i státním aparátu SSSR a ve vědeckém životě; po druhé světové válce také v Československu. Po kritickém vystoupení v roce 1948 byl deportován a vězněn v SSSR. Byl propuštěn a opět zastával vysoké vědecké funkce v Praze a Moskvě. Po roce 1968 znovu upadl v nemilost. V roce 1976 mu bylo nečekaně umožněno navštívit dceru ve Švédsku, kde požádal o politický azyl a odkud napsal proslulý otevřený dopis Brežněvovi o tom, že — po osmapadesátiletém členství — vystupuje ze strany. Kolmanovy paměti představují nejen cenné historické svědectví, ale i psychologickou sondu do osobnosti „revolucionářů první hodiny“, kteří přišli do revoluce s nejvyššími etickými nároky a ideály a kterým se nepodařilo zabránit degeneraci systému (někteří z nich ani nikdy nepochopili, jak hluboké a tragické), jejž sami pomáhali budovat. Kniha, napsaná rusky, vyšla nejdříve v Německu (1979) a později v dalších evropských zemích a všude vzbudila mimořádný ohlas.