Kundera, Janáček i Balada pro banditu ve vzpomínkách slavného brněnského muzikologa. Miloš Štědroň je osobností vskutku renesanční. Je skladatelem, muzikologem, vysokoškolským profesorem, literátem, divadelníkem, karatistou… A také neobyčejným vypravěčem. Střípky této vzpomínkové koláže se formují v originální obraz rodinné historie, hudby a divadla. Někdy budete mít dojem, že čtete pikareskní román, jindy thriller. Čeká vás setkání s Leošem Janáčkem, Milanem Kunderou a „brněnskými bohémy“. Součástí knihy jsou Štědroňovy svébytné literární texty, které vás překvapí svou originální komikou.
Stárnoucí novinář Petr Kříž, jehož posedlostí jsou výtvarná díla ztvárňující zimní výjevy, přiletí do Izraele, kam jej pozval jistý Hanuš Weigl, český Žid, o kterém ale Petr neví zhola nic. Hanuš Petra požádá, aby se vydal po stopách pokladu olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Také mu sdělí, že Petr po jeho smrti zdědí jisté indicie, jimiž se má při pátrání řídit. Tím odstartuje Petrova cesta labyrintem domněnek, odkazů, literárních a dějinných odboček, útržků ze životů více či méně známých postav a historických anekdot s více či méně zjevnou spojitostí.Jiří Kamen vede vyprávění ve dvou dějových liniích: historické události jsou líčené v kapitolách Hráči, v kapitolách Pátrači pak sledujeme pátrání po arcibiskupově minulosti i penězích, jež měl odkázat na založení olomoucké univerzity. Autor postupně odhaluje dosud neznámá Kohnova tajemství. Problém ale je, že jsou ve hře síly, které chtějí zveřejnění některých tajemství zabránit.
Brněnská bohéma ve vzpomínkách Karla Fuksy. Životní příběh brněnského barda, přítele Arnošta Goldflama, Jana Nováka, Franty Kocourka či Rudyho Kovandy, televizního režiséra, tvůrce skleněných objektů, malíře a sportovce, v jehož rodině najdeme komunisty, vojáky wehrmachtu, židy, legionáře i zednáře. Představitel brněnské bohémy vypráví o svém životě jako Čechov i Fellini, košaté i košilaté historky jako vystřižené z próz Bohumila Hrabala. V jeho líčení se zhmotňuje nejen obraz kulturního a společenského života v Brně, ale také atmosféra 20. století.
Soubor čtyřiadvaceti kratších próz, v nichž se autor zaměřuje na zlomové situace jedince i společnosti, často v jejich paralelním prolínání a zrcadlení, na milostná procitnutí a selhání, na popisy mechaniky lidských vztahů v kulisách příchodů a odchodů různých společenských uspořádání. Jsou zde přítomné i typické doprovodné jevy doby, v nichž se jednotlivé povídky odehrávají: různé podoby vyhnání či "odsunů", proměny nálad, zrody a zániky idolů a fetišů, mediální manipulace a masáže, role bulvárních médií, rašení „obyčejného“ násilí v lůně měšťácké spořádanosti. Autor své příběhy píše s jemným odstupem, s použitím ironie, travestie, nadsázky, černého humoru; hyperrealisticky traktované příběhy náhle přeskakují do surrealistické nepravděpodobnosti a klaunské eskapády; čtenářům jsou překládané hororové a detektivní pastiše s překvapivými pointami.
V knize též dochází k nadgeneračnímu spojení autora textů a výtvarníka Jana Macúcha, který povídky doprovodil ilustracemi.
Kompozice z pamětí, deníků a korespondence českých vojáků v první světové válce, volně navazující na knihu Přišel befel od císaře pána, tentokrát nesleduje pouti jednotlivých účastníků válečného dění, nýbrž pomocí autentických textů líčí konkrétní oblasti života na frontě i v zázemí. Přináší dosud nezveřejněná svědectví o tom, jak čerství rekruti reagovali na cizí kraje a národy, jaké byly jejich první zkušenosti s válečnou realitou, hrdinstvím a zbabělostí, novými zbraněmi, s lazarety a špitály či jakou úlohu plnila v poli zvířata. Spolu s vojáky i civilisty se podíváme, jak vypadalo válečné stravování, jak se slavily Vánoce i jiné svátky a obřady, jak se na frontě trávil volný čas, ať už sportem, hrami nebo uměleckou činností, jakou roli sehrály ženy v zázemí i ve vojenském prostředí a jaký význam pro české muže v poli měla víra a láska. Texty doprovázejí dobové snímky, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha navazuje na úspěšný mnohadílný cyklus Polní pošta vysílaný na stanici Vltava.
Houbaření je typicky český fenomén. Houbaří ostatní Slované, Italové, občas Němci, především Bavoři. Ale nikdo na světě nesbírá houby s takovým nadšením, vášní a entuziasmem jako Češi. Když začnou růst houby, davy lidí směřují k lesu. Děje se tak už celá staletí. Za každého počasí a bez ohledu na režim, který právě v Čechách vládne. Kamenova kniha popisuje různé podoby této nikdy neutuchající vášně. Čtenář se v ní setká s velkými houbaři a mykology, s houbami jedlými, jedovatými, erotickými, komickými a kosmickými. S houbami zpívajícími a zarytě mlčícími. A s houbaři, kteří ten houbový svět čtenáři představí v nečekaných situacích a souvislostech. Báječný svět hub je jedinečným průvodcem úžasným světem hub a jejich nadšených milovníků.
Polní pošta – příběhy Čechů za první světové války.
„Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“
Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena. Hlavní dějový proud knihy tvoří dosud neobjevené osudy devíti vojáků, jejichž příběhy zasahují do několika válečných let na různých frontách. Z jejich osobitého líčení vojenského života se dozvídáme nejen o klíčových událostech jednotlivých válečných let, třeba o sarajevském atentátu, mobilizaci, výcviku, odchodu do pole, důležitých bitvách, zakládání dobrovolných jednotek, vyhlášení Československa, návratu z legií, ale také o stravování na frontě, poznávání cizích kultur, zavádění nových zbraní, zapojení zvířat do válečných operací, o nemocech a zraněních, milostných vztazích ve válečné vřavě, o dezinformační kampani s francouzským zlatem, špionážních aférách a o procesech s velezrádci, budoucími československými politiky. Texty ilustrují autentické fotografie, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha, chronologicky členěná podle válečných roků, navazuje na úspěšný dvacetidílný pořad Polní pošta vysílaný Českým rozhlasem na stanici Vltava v roce 2014, kdy od vypuknutí první světové války uběhlo sto let.
Netradiční procházka v rakouské metropoli ve stopách Čechů, Židů a Němců z Čech
Kde by byla Vídeň bez Čechů? Tuto otázku si klade spisovatel a rozhlasový redaktor Jiří Kamen v knize pojednávající o málem nezměrném vlivu českého živlu na rakouskou metropoli.
V pestrém kaleidoskopu se střídají příběhy vážné i komické, vedle Masaryka se mihne černoch Soliman z loga Meinlovy kávy či čokolády Kofila, vedle Švejka odbojářský spolek „červená fusekle“, moravský obr Drásal nás překvapí stejně jako vyprávění Pavla Kohouta o úprku koní z hořícího Hofburku… Dozvíme se také, kde se ve Walhalle německých hrdinů vzal Žižka, jak se Čechům ve Vídni nadávalo, nebo že Sigmund Freud sbíral houby českým způsobem a že na rubu vídeňského úmrtního oznámaní si přečtete recept na štrúdl. Třicet tři poučných i zábavných kapitol nás přesvědčí,
že Vídeň vlastně byla a je taková malá Praha…
Román začíná jako pátrání po otci, na kterého hlavnímu hrdinovi v paměti utkvěly jen „relikvie“ připomínající boje druhé světové války v africké poušti, především kinžál, ale také červená limonáda z kolínské sodovkárny, kde otec pracoval. Do pátrání a vzpomínek vstupují nejrůznější postavy, obyčejní příbuzní i svatí, slavní malíři a fotografové, žháři i žoldáci, lékaři trhající mandle i řezníci… Osudy postav a míst mají své vlastní dějové linie, které se v zlomových okamžicích začínají zrcadlit, protínat, vrstvit, míjet či vzdalovat, měnit vážné v nevážné a naopak, čímž vytvářejí propojenou síť, v níž pulzují leitmotivy románu: cirkus, tanec, nemoc, houby, ping-pong, požáry a ohně, sbírka známek
