Františka Pecháčková
Františka Pecháčková se narodila 1. srpna 1904 v rodině zedníka Jana Janečky ve slovácké vesnici Pašovicích u Uherského Brodu. I když tu prožila jen své rané dětství a po letech dospívání v Uherském Hradišti žije od roku 1927 trvale v Praze, její rodiště velkou měrou ovlivnilo její literární tvorbu.
Její dílo zachycuje především život prostých venkovských lidí, jejich starosti o holé živobytí, i jejich radosti z dobře vykonané práce. Zvláštní pozornost věnuje ženám - především matkám, jejichž těžký a obětavý život poznala v rodných Pašovicích. Námětově čerpá z událostí doby, ve které žila a umísťuje je především do prostředí rodných Pašovic a blízkého okolí. Zdařile popisuje přírodu tohoto prostředí, jejíž krásu vidí očima malíře.
Již život Kateřiny v Domamilech z románu Země miluje člověka, připomíná život v Pašovicích. Také Vinohradí ve vesnici Okovci je věrným obrazem Podbúdí v Pašovicích, stejně jako Javorná v románu Zítřek začal včera. Spisovatelka zde zachytila nejen život ve svém rodišti v prvé čtvrtině 20. století, ale i osvobozování Pašovic r. 1945, které trvalo plných pět dnů. a sociaIizaci obce v 50. letech, i nový život v obci v době již současné. Na životě děvčátka Petrušky zachycuje Pecháčková život dětí na vesnici počátkem tohoto století. Doubravy z knihy Sedmikrásný čas jsou naše Pašovice a Petruška v mnohém představuje samotnou spisovatelku. Tragické události v sousední obci Velkém Ořechově je věnován román Údolí Vlčinec. Blízkým Kopanicím je věnován román Věrnost, který v r. 1984 vyšel v šestém vydání, a bývalému Zlínu román Chléb náš vezdejší.