Soubor třinácti povídek se sportovní tematikou z díla spisovatele Oty Pavla. Povídky jsou vybrány ze dříve vydaných samostatných sbírek: Syn celerového krále, Výstup na Eiger, Pohár od Pánaboha a Plná bedna šampaňského.
Ota Pavel Knihy
2. červenec 1930 – 31. březen 1973
Tento český spisovatel, novinář a sportovní reportér se věnuje především psaní autobiografických a biografických románů. Jeho díla často čerpají z vlastních zkušeností i ze životů druhých, přičemž klade důraz na hloubku lidského prožitku. Prostřednictvím svého jedinečného stylu zachycuje nuance mezilidských vztahů a společenských jevů. Jeho přístup k psaní je intimní a pronikavý, což čtenářům nabízí poutavý vhled do rozmanitých životních osudů.
Korespondence Oty Pavla, obsahuje 46 dopisů, jež v letech 1951–1973 napsal svým pokrevně nejbližším: rodičům, Jirkovi a především pak nejstaršímu ze všech tří synů Leo Poppera – Hugovi, jemuž pak psal ze všech lidí nejčastěji. Kniha je doplněná fotografiemi 9 fotografiemi a povídkou„Titul, na který jsem hrdý“ o rozsahu devíti stran.
Syn celerového krále / Smrt krásných srnců
- 166 stránek
- 6 hodin čtení
Smrt krásných srnců Soubor povídek o povedeném tatínkovi, mamince, bratrech, o dětství prožitém v těžké době války s židovskou hvězdou na kabátě, o rybách, přírodě, vzácných lidských vztazích. Syn celerového krále V souboru povídek Syn celerového krále soustředil Ota Pavel literární portréty slavných sportovců své doby. Jejich sportovní dráhu, vítězství či prohry popisuje Ota Pavel s velkou vnímavostí a notnou dávkou citu. Se zručností už starého literáta zachytil dramata lidí, kteří hledají a nalézají hranice svých možností, ale současně nalézají také pravdu o sobě a světě kolem.
Společné vydání povídkových knih Smrt krásných srnců (1971) a Jak jsem potkal ryby (1974). Oba cykly spojuje humorně kritický obdiv syna ke svému vzácnému, ale složitému tatínkovi, láska k rybám, vodě a přírodě vůbec, vzpomínky na šťastné dětství před válkou a pozdější hořký okupační úděl smíšené židovské rodiny. Společné je i literární pojetí, kde základem mistrného vyprávění v první osobě jsou reálné vzpomínky, působivé nikoli uměleckou stylizací, ale vnímavou, velmi poetickou evokací zážitků vlastních i rodinných. Ctíme autorovu moudrost, lidskost, jemně nostalgický humor, tedy to, co v povídkách poutá i dojímá. Jazyk prózy je živý, hovorový. Zkušený reportér neměl obavy z nespisovného výrazu či tvaru tam, kde jazyková norma „šustila papírem“. Doslov a medailón napsal Bohumil Svozil.
Výbor z autobiograficky laděných povídek obsahuje prózy především ze sbírek Smrt krásných srnců a Jak jsem chytal ryby. Povídky jsou řazeny chronologicky podle údobí, v nichž se odehrávají, což znamená na předválečné, z doby 2. světové války a poválečného období. Autor v nich čerpá především ze svérázných osudů svého otce, velkého snílka a malého dobrodruha, který sice nezdolně usiluje o životní úspěch, ale pravou radost a štěstí nachází v rodině a v přírodě, s níž je jako vášnivý rybář úzce spjatý. Povídky, v nichž se střídá originální humor s trpkou vážností, jsou jímavé svou prostotou, emocionalitou a autentičností. Uspořádal, ediční poznámku a doslov napsal Bohumil Svozil.
Spisovatel nevšedním způsobem vypráví 16 příběhů ze sportovního světa. Hrdiny jeho reportážních povídek jsou bývalí i dnešní mistři. Autor nám přibližuje jejich lidské osudy tím, že je ukazuje nejen v zákulisí velkých zápasů s celou problematikou tvrdého života sportovce, ale i v soukromí.
V sedmi knihách najdete klíč k srdci spisovatele, novináře a dobrého člověka Oty Pavla. Jeho povídky o přírodě, rybách, řece, rodině, povedeném tatínkovi a bratrech patří k tomu nejkrásnějšímu, co bylo česky napsáno. Komplet obsahuje: Jak jsem potkal ryby, Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha, Pohádka o Raškovi, Smrt krásných srnců, Syn celerového krále, Povídky z šuplíku
Obsahuje: Dukla mezi mrakodrapy; Jak jsem potkal ryby; Plná bedna šampaňského; Pohár od Pánaboha, Pohádka o Raškovi; Povídky z šuplíku; Smrt krásných srnců; Syn celerového krále
V závěrečném svazku Sebraných spisů Oty Pavla najdeme texty, které za života autora vyšly většinou jen časopisecky, knižně jako příležitostné články, úvody či sborníky. V sedmdesátých letech kolovaly některé povídky v opisech, protože naděje na knižní vydání neměly. Dále jsou do publikace zařazeny texty z pozůstalosti, které v sedmdesátých letech kolovaly pouze v opisech a později byly zařazovány do různých povídkových výborů. Knížku, rozdělenou tematicky do pěti částí, uvozuje fragment emotivní rodinné korespondence. Svazek tak z jiného pohledu doplňuje dosud vydané dílo.
Plná bedna šampaňského nezapře, že její autor je zkušený sportovní publicista a perfektní reportér. Ve dvanácti povídkách – reportážích se seznamujeme s osudy různých sportovců, kteří sice stojí ve středu jeho zájmu, současně mu ale slouží jako prostředníci k vyjádření jeho názoru na život a na člověka. Reálná fakta sportovního prostředí dokáže obohatit svou poetičností a posunout je z této roviny dál do polohy obecného člověčenství.
