Jevgenija Ginsburg byla ruská historička a spisovatelka, jejíž dílo je hluboce zakořeněno v jejích osobních zkušenostech s represemi sovětského režimu. Její literární tvorba se vyznačuje syrovou upřímností a pronikavým vhledem do lidské odolnosti tváří v tvář extrémnímu utrpení. Ginsburg detailně popisuje hrůzy gulagu, ale zároveň osvětluje sílu ducha a naději, které mohou přežít i v těch nejdrsnějších podmínkách. Její memoáry jsou svědectvím o tragických dějinách 20. století a trvalém dopadu politického útlaku na jednotlivce.
Both witness to and victim of Stalin’s reign of terror, a courageous woman tells the story of her harrowing eighteen-year odyssey through Russia’s prisons and labor camps. Translated by Paul Stevenson and Max Hayward. A Helen and Kurt Wolff Book
Asi nejblíže pamětem jako výchozímu žánru je kniha Jevgenie Ginzburgové Strmá cesta, která chronologicky zaznamenává události od autorčina zatčení až po její propuštění z lágru. Líčí vše, co zatčení předcházelo, stejně tak i část toho, co následovalo po propuštění a samozřejmě i vše, co stálo mezi tím. Je členěna do tří částí: vězení, pracovní tábor (Gulag) a propuštění na svobodu – tři základní etapy na cestě ruským lágrem (i když té poslední mnohdy nebylo dosaženo).