Kniha, jejímž ústředním tématem je sibiřská tajga. Zahrnuje devět autorových povídek a román Tajga. Text z obálky z r. 1964: "Autor historické epopeje o "mužickém caru" Jemeljanu Pugačovovi se nám představuje touto knihou jako básník nekonečných sibiřských dálav a jejich drsných, svérázných lidí. Již v předrevolučních letech ho jeho povolání inženýra přivedlo do sibiřské tajgy, kde s vědeckými výpravami každoročně zkoumal tok řek - Irtyše, Obu, Buji, Katuni, Jeniseje, Čulumu, Leny, Dolní Tungusky a Angary. Jendou málem zahynul, když výpravu zastihl nenadálý mráz pět set kilometrů od nejbližší osady. Tehdy byla výprava zachráněna jen díky šťastné náhodě - našli ji Tunguzové ženoucí stádo sobů. Bohumil Mathesius o Šiškovi píše: "Jeden z vynikajícícíh zástupců tzv. literatury provinciální. Narozen v tverské gubernii, vystudoval techniku a strávl dvacet let na Sibiři, tak zejména od 1908 u zlatokopů na Jeniseji a od 1909 v Jakutsku. Píše od 1913, cele se věnuje literatuře od 1917. Rozvážný a informovaný spisovatel s občasnými sklony k naturalismu, má humor i znalost prostředí, hluboký poměr k Sibiři zločinců i trestanců, kupců a rozkolníků a zejména Sibiři sedláků. Výběr devíti z nejlepších povídek a románu Tajga uvádí čtenáře do dávného světa bájí, pověr a čar, kde se lidské city bují v živočišné síle, kde se proplétá láska a nenávist, pokora a msta v odvěké hře života a smrti""
Vjačeslav Jakovlevič Šiškov Knihy
Bezprizorní. Jedna ze strašných metel a neodvratných běd ,jež se v těžkých dobách bojů za svobodu po prvé světové válce navalily na ruskou zemi. Nešťastné děti jimž rodiče byli pobití nebo padly hladem sdružovali se v prvních letech po revoluci v tlupy a Bandy skrývali se v brlozích ploužili se v hadrech a cárech a žili z krádeží a lupů. Na osudech jedna z takových tlup žijící na periferii velkoměsta pod rozbitou válkou. Na břehu řeky a jejímž vůdcem je Amelka Poustevník ukázal nám Šiškov ve svých tulácích kam až klesla tato nešťastná mládež a kolik obdivuhodného úsilí věnoval Sovětský svaz aby je vrátil řádnému životu.
Román líčí bouřlivý rozvoj kapitalismu na Sibiři na konci 19. a začátku 20. století.
Děj tragicky laděného románu se odvíjí v nevelké sibiřské osadě, jejíž obyvatel formuje krutá a nekompromisní tajga. Základní dějovou linií je dramatický příběh vesničanů, kteří se v opilosti dopustí zločinu a hledají východisko z této situace.
Závěrečný díl trilogie o slavném rolnickém povstání na Rusi líčí Pugačovovu osobní tragedii, tragedii prostého člověka, který se octl ve slepé uličce a nakonec podléhá zbabělé zradě svých velitelů.
