Historický román za 4. století z Římského prostředí. Román o nastupujícím křesťanství jako státní ideologie i o odporu proti němu, který je reprezontován hlavním hrdinou Julianem, posledním císařem, který se pokusil obrátit Řím k jeho starému panteonu. Čtvrté století představuje v dějinách římského impéria dobu pozvolného politického úpadku. Na trůnu se střídají duševně omezení krutovládci, zemí se šíří nové náboženství, křesťanství, které nemilosrdně potírá starou helénistickou víru, společnost je morálně i materiálně zkorumpovaná. A potom se dostane k moci poslední potomek flaviovské dynastie Julianus a pokusí se zvrátit chod dějin. Během své krátké vlády začne obnovovat tradiční kulty a staré chrámy, avšak jeho úsilí je marné. Když se dvacet let po jeho smrti pokouší řecký filozof Libanios podle císařových pamětí a deníkových zápisků rekonstruovat jeho život, je Julianus stále ještě považován za nepřítele říše a naděje na publikování Libaniova životopisu je pramalá. Vidalův román Julianus je skvělým obrazem politické moci, síly, která se stává zhoubou v rukou tyranů, ale jejíž degenerující vliv se nevyhýbá ani vládcům osvíceným, pokud je absolutní. Portrét Julianovy doby nese obecné rysy, z nichž mnohé nacházejí svůj odraz ještě v dnešním světě.... celý text
