Boris Strugackij Pořadí knih

Souborné vydání tří románů Obydlený ostrov, Brouk v mraveništi a Vlny ztišují vítr. 22. století… Lidská rasa je na vrcholu svých sil. Války, nemoci, tmářství – to všechno zůstalo v dávné minulosti. Civilizace, nesmírně vyspělá nejen po technologické, ale i po mravní stránce, již dávno opustila svůj mateřský svět a její mezihvězdné lodě nyní brázdí galaxii. Někteří z pozemšťanů, známí jako progresoři, působí i na těch nejzapadlejších a nejzaostalejších planetách, kde šíří pokrok a zasévají myšlenky humanismu… Je ale pozemská civilizace skutečně hlavní silou ve vesmíru? Nebo zde působí nějaká další mocnost – skrytá, ale o to vlivnější a nebezpečnější? Jaká tajemství skrývala dávno zaniklá supercivilizace Poutníků, jejíž stopy se dodnes objevují na vzdálených planetách? A lze tuto civilizaci skutečně považovat za zaniklou? Odpovědi na tyto otázky hledá Maxim Kammerer, jehož osud a proměny sledujeme od mládí, plného optimismu a elánu, až po hluboké stáří, které přináší poznání a moudrost… ale také smutek a rozčarování. Souborné vydání tří románů Obydlený ostrov, Brouk v mraveništi a Vlny ztišují vítr.

This collection offers a significant selection of influential science fiction from Russia, making it accessible to English-speaking readers for the first time. By bridging the gap between cultures, it highlights the unique themes and perspectives that have shaped Russian science fiction over the past century, providing insights into the genre's evolution within the world's largest country.

Děj románu se odehrává na přelomu tisíciletí v Petrohradě, kde žije a schází se skupina lidí s nadpřirozenými schopnostmi, jež byly objeveny a rozvinuty tajemným mistrem, sensejem. Když se jeden z členů této skupiny stane terčem vydírání ze strany mafiánského bosse, který ho chce využít k ovlivnění budoucnosti, rozhodnou se mu ostatní pomoci. Nic však není tak jednoduché a jednoznačné, jak se to jeví na první pohled. Vždyť hanebnost, kterou je třeba potlačit, často přebývá na těch nejméně očekávaných místech – a jen málokomu se chce s jejím hledáním začínat ve vlastním nitru… Vůbec první české vydání Bezmocných tohoto světa doprovází doslov z pera Vladimira Borisova, předního odborníka na dílo bratrů Strugackých. Součástí doslovu je i krátký text samotného Borise Strugackého, v němž se svým typickým humorem a nadhledem líčí všední chvíle vlastního života – a to pouhých několik měsíců před svou smrtí.

Židáci města Pitěru je jediná divadelní hra A. a B. Strugackých a rozhodně nepojednává o fantastických událostech či daleké budoucnosti. Děj se odehrává na konci Gorbačovovy perestrojky, kdy se v řadě petrohradských domácností objevuje muž v černém, který přináší podivnou obsílku. Ta „Židáky města Pitěru“ vyzývá, aby si rychle sbalili svých pár švestek a dostavili se na předem určené shromaždiště… Tři hrdinové dlouho o všem přemítají, vyslovují zcela nesmyslné hypotézy, jeden druhému se vysmívají a jeden druhého litují – ale zároveň se rozhodnou, že se jako vždy podřídí. Přestože Strugačtí označují Židáky města Pitěru za komedii, ve skutečnosti je to příběh nejhorší formy lidského otroctví – otroctví duševního, paralyzujícího rozum, vůli i samotnou lidskou potřebu žít svobodně.

Volné pokračování knihy Pondělí začíná v sobotu, se kterou ji spojuje prostředí výzkumného ústavu paranormálních jevů a část jednajících osob. První verze Pohádky byla otištěna v povídkovém žurnálu Angara, vydávaném v Irkutsku v roce 1967 a setkala se s mimořádně ostrou reakcí oficiální literární kritiky. Dílku bylo vytýkáno znevažování sovětské vědy a sovětských řídících mechanismů. Číslo bylo staženo z prodeje a stalo se bibliografickou vzácností, časopis Angara byl administrativně zrušen. Pohádka byla v následujících dvaceti letech vydávána samizdatem, oficiálního vydání se dočkala v roce 1986, tedy až v době perestrojky. Pohádka o trojce existuje ve dvou verzích – první verze končí vítězstvím byrokratů, druhá verze, upravená autory ve snaze dílo vydat znovu v roce 1972 má optimistické vyznění. Ani to ale neumožnilo oficiální vydání. Trojka, představovaná v textu trojicí nevzdělaných a samozvaných „kanalizátorů“ navozovala příliš mnoho asociací jednak k mimořádným komunistickým soudům („trojkám“), jednak ke všemocným rozhodujícím trojúhelníkům, složeným z předsedy stranické organizace, předsedy odborového výboru a předsedy komsomolské organizace, nezřídka z hlediska pravomocí umístěných výše, než příslušný odpovědný vedoucí.

Na jedné straně existuje Les, kde je všechno jinak – nábytek, oděvy a věci denní potřeby tu vyrůstají ze země, hlína chutná a je výživná jako sýr, houba zaroste celé vesnice – je to tajuplný, nepochopitelný prostor, kde se pohybují mrtváci a kam se pozemšťan sám neodváží. Na druhé straně si lidé sami vytvářejí stejně absurdní svět nesmyslných, protiřečících si byrokratických předpisů, zákazů a příkazů, které je nutí chovat se stejně nepochopitelně.

Světově uznávaní ruští spisovatelé v žánru sci-fi – bratři Arkadij a Boris Strugačtí – byli vždy vnímáni jako nedělitelná autorská srostlice. Že tomu tak nebylo vždy a od samého počátku, ukazuje tato malá knížečka. Najdete v ní pět malých próz, jež jsou tematicky svázány motivem „jiné paměti“. Mohli bychom je označit za Arkadijovy a Borisovy juvenilie, a také první pokusy o společnou tvorbu – s komentáři Borise Strugackého k tomu, jak se rodil mechanismus této mnohaleté tvůrčí spolupráce. Česko-ruské bilingvní vydání.

В этот том вошли одни из самых напряженных и увлекательных произведений братьев Стругацких."Путь на Амальтею" - первая повесть "жилинского" цикла, в которой экипажу звездолета "Тахмасиб", находящемуся в очередном рейсе, приходится пережить множество опасных приключений."Далекая Радуга" - роман из цикла "XXII век. Поддень" - читающаяся на одном дыхании история испытаний нового способа межпланетных передвижений, которые колонисты-земляне проводят на планете Радуга. История катастрофы и борьбы, подвига и беспримерного мужества…