Národní Písne Moravské Nove Nasbírané
- 484 stránek
- 17 hodin čtení
František Bartoš (16. března 1837 Zlín-Mladcová – 11. června 1906 Zlín-Mladcová) byl moravský pedagog, vlastenec, jazykovědec, etnograf, významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě, autor dosud jediného souborného moravského dialektologického slovníku (dvoudílný Dialektický slovník moravský, 1905–06).






Osm klasických pohádek od známých českých sběratelů lidové slovesnosti je přizpůsobeno čtenářským dovednostem, od začínajících čtenářů až po dospělé. Délka textů a velikost písma jsou upraveny pro potřeby čtenáře. Ten zde najde známé příběhy o kůzlátkách, Jeníčkovi a Mařence nebo o Palečkovi. Na závěr krátké medailonky autorů.
Nejznámější pohádky, oblíbená říkadla, písničky, popěvky, rozpočitadla i lákavé barevné ilustrace určitě patří k hodnotám, podle kterých se lidé rozhodují, zda si knížka získá jejich pozornost. V našem Špalíčku pohádek a říkadel najdete výběr generacemi prověřeného čtení a mnoho nádherných ilustrací. Pohádky a říkadla v našem Špalíčku jsme vybírali z těch nejlepších a nejoblíbenějších, k těm, ke kterým se velcí i malí čtenáři stále vrací.
Pestrý výbor pohádek a veršů, které obrázky doprovodil známý ilustrátor Václav Karel. Básničky J. V. Sládka a J. Kožíška mají půvab a melodičnost veršů je pro malé čtenáře a posluchače stále okouzlující. Pohádky K. J. Erbena, B. Němcové, F. Bartoše a J. Kožíška jsou známé i méně známé (Zlatovláska, Dvojčata, O šídlu, kohoutu, kačeru a houseru, Boháč a chudák, Zajíčkův svátek, Zlato aj.). Obsah: Josef Václav Sládek-Okáč, František Bartoš-O šídlu, kohoutu, kačeru a houseru, Josef Kožíšek-Cvrček houslista, Josef Václav Sládek-Lesní studánka, Karel Jaromír Erben-Dvojčata, Josef Václav Sládek-Housátka, Josef Václav Sládek-Jaro, Josef Kožíšek-Zajíčkův svátek, Josef Václav Sládek-Vlaštovka přilétla, Josef Kožíšek-Oznámení, Josef Václav Sládek-Macíček, Karel Jaromír Erben-Boháč a chudák, Josef Václav Sládek-Luard a Brok, Josef Václav Sládek-Malá švadlenka, Josef Václav Sládek-Koně, Josef Václav Sládek-Zvonili, zvonili, Josef Kožíšek-Jezevčí zuby, Josef Kožíšek-Ježek bohatýr, Josef Kožíšek-Jezevčí zuby, Josef Kožíšek-Ježek Bohatýr, Josef Kožíšek-Zlato, Josef Václav Sládek-Oříšek, Josef Václav Sládek-Rudovousek, Josef Václav Sládek-Paleček, Karel Jaromír Erben-Zlatovláska, Josef Václav Sládek-Modrá očka, Božena Němcová-Pohádka bez konce.
Veselá říkadla z lidové poezie, ze sbírek K. J. Erbena a F. Bartoše vybral a upravil Karel Černý.
soubor pohádek B. Němcové a K. J. Erbena O třech sestrách Potrestaná pýcha O labuti O černé princezně Zlatovláska Boháč a chudák Tři zlaté vlasy děda Vševěda Pták Ohnivák a liška Ryška Hrnečku, vař! Dlouhý, Široký a Bystrozraký Pohádak o perníkové chaloupce Alabastrová ručička O Smolíčkovi Čert a Káča Čertův švagr Jak Jaromil ke štěstí přišel
Zdají se vám obrázky v této knížce povědomé? Aby ne! Několik generací vyrostlo na Živé abecedě s obrázky Antonína Pospíšila, nebo možná znáte jeho Svět zvířat. Lidová říkadla a písničky od našich předních sběratelů, jako byl Karel Jaromír Erben nebo František Bartoš, vycházejí již popáté. Stejně jako prarodiče nebo rodiče zpívali a deklamovali říkadla dnešním maminkám a tatínkům, zkuste i vy v dnešní uspěchané době knížkou zalistovat, a třeba si i zazpívat.
Princ Bajaja, Tri zlaté vlasy Deda Vševeda, Dlhý, Široký a Bystrozraký, Zlatovláska a dalšie rozprávky zo zbierok Boženy Nemcovej, Karla Jaromíra Erbena a Františka Bartoša patria do zlatého fondu klasickej literatúry pre malých čitateľov. Rozprávky, v ktorých ožívajú krásne princezné, statoční princovia, hrôzostrašní draci, čerti a černokňažníci, bystré zvieratká i obyčajní ľudia, si obľúbilo už mnoho čitateľských generácií. Príbehy, v ktorých dobro víťazí nad zlom, múdrosť nad hlúposťou a odvaha nad zbabelosťou, určite potešia aj dnešné deti - či už im ich budú predčítavať rodičia a starí rodičia, alebo sa do nich začínajúci čitatelia pustia sami.
Soubor národopisných studií tvoří reprint posledního svazku v rámci reedice etnografického díla Františka Bartoše. Líšni je věnována samostatná studie, kterou Bartoš sepsal za přispění někdejšího líšeňského kněze Cyrilla Mašíčka. Počet stran jednotlivých oddílů knihy je 79, 85, 86.
Vydejte se spolu s námi po stopách lidové magie v Bílých Karpatech, nahlédněte do skutečného života žítkovských bohyň, žen, které uměly pomáhat a poskytovat rady tam, kde člověk pro svoji omezenou zkušenost nevěděl, jak dál. Nahlédněte do dnes již zaniklého fenoménu, jehož kořeny sahají do pradávné minulosti. Knížka je souborným vydáním autorových titulů Žítkovské bohyně (2005) a Žítkovské čarování (2006).
Sebrané rozpravy národopisné a literární Františka Bartoše. Úvahy a články z let 1845–1851. Faksimile vydání z let 1883–85. Z technických důvodů vydáno ve 2 svazcích.
Nejznámější pohádky, oblíbená říkadla, popěvky i rozpočitadla a lákavé barevné ilustrace určitě patří k hodnotám, podle kterých se velcí i malí čtenáři rozhodují, zda si knížka získá jejich pozornost. V našem Špalíčku pohádek a říkadel najdete výběr generacemi prověřeného čtení a mnoho nádherných ilustrací. Pohádky a říkadla v našem Špalíčku jsme vybírali z těch nejlepších a nejoblíbenějších, které malí čtenáři stále rádi čtou. Dotisk v r. 2005
Sebral František Bartoš, hudebně uspořádal Leoš Janáček. Podle prvního vydání z roku 1901, které vyšlo nákladem České akademie císače Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění nově výtvarně upravil Luboš Drtina.
Kniha obsahuje: - Babička vypravuje pohádky - O řepě - O šídlu, kohoutu, kačeru a houseru - Liška, zajíc a kohout - O neposlušných kozlatech - O kohoutkovi a kocourkovi - O Smolíčkovi - Koblížek na vandru - O zvířátkách a loupežnících - O kohoutkovi a slepičce - Otesánek - O perníkové chaloupce - O Palečkovi - Jak stařeček měnil, až vyměnil - Hrnečku vař! - Pohádka bez konce
Výbor především z rodinné korespondence od prvé cesty do Vídně r. 1762 do r. 1791 se dotýká významněji též vzniku oper Idomeneo a Únos ze serailu. Fotoreprint 1. vydání SNKLHU z r. 1956.
Pohádky z Moravy a Slezska. Soubor přibližuje v 77 pohádkách nejrůznějších žánrů tematické bohatství moravských a slezských pohádkových látek. Neopomíjí sice pohádky klasické, avšak důraz klade na pohádky novější a nejnovější, a to zejména na ty, které bezprostředně navazují nalidovou tradici. 47-012-86
3. vydání sbírky lidové poezie. Pro děti od 5 let. Text literárně upravila, vysvětlivkami opatřila a ediční poznámku napsala Františka Havlová.
Příběh o dědečkovi, který zasadil řepu, ale pak nevěděl, co si s ní počít, patří mezi klasické české pohádky pro nejmenší. 4. vydání.
V knížce jsou shrnuty a objasněny zásadní myšlenky a názory devíti představitelů novodobé skladatelské generace o otázkách moderní hudby, její podstatě, metodách i formách, o obsahovosti a ideovosti hudebního díla i o tvůrčích vztazích k hudebním tradicím minulosti.
Soubor 11 klasických českých pohádek z díla B.Němcové, K.J.Erbena a F.Bartoše.
Další vydání klasické knihy významného moravského folkloristy a jazykovědce. Říkanky, hádanky i pohádky jsou určeny předškolním i mladším školním dětem.
Jejich život v rodině, mezi sebou a v obci, jejich poezie a zábavy, hry i společenské práce.
Národopisná kniha je věnována životu dětí v rodině, mezi sebou a v obci, dětské poesii, zábavě, hrám i společné práci.
Nové, již 9. vydání knihy, která po prvé vyšla v květnu r. 1939 a podává obraz života B.S. v deníkových záznamech, dopisech a dokumentárních svědectvích. Pestrá střída pohledů na život i dílo je v tomto vydání rozšířena o obrazové přílohy (od zpodobení Litomyšle a portrétů rodičů B.S. až po Smetanův úmrtní pokoj a pohřeb) a o kritikou žádaný rejstřík: změněno i vnitřní uspořádání knihy a poznámky přičleněny přímo k jednotlivým textům místo dřívějšího umístění na samém konci knihy
Výbor především z rodinné korespondence od prvé cesty do Vídně r. 1762 do r. 1791 se dotýká významněji též vzniku oper Idomeneo a Únos ze serailu.
Obrazy venkovského života
Babička je nejznámějším dílem Boženy Němcové. Jedná se o novelu, kterou psala v době, kdy jí umíral syn. Autorka zde zachycuje dění na venkově se všemi zvyky. Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové není třeba dlouze představovat. Malebný příběh z venkova 19. století nám vypráví o životě a hodnotách prostých lidí i vrchnosti. Kdo by mohl zapomenout na babičku a její nejoblíbenější vnučku Barunku, paní kněžnu a její schovanku Hortensii či Viktorku a černého vojáka
Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské
Sebrané rozpravy národopisné a literární Františka Bartoše