František Bartoš (16. března 1837 Zlín-Mladcová – 11. června 1906 Zlín-Mladcová) byl moravský pedagog, vlastenec, jazykovědec, etnograf, významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě, autor dosud jediného souborného moravského dialektologického slovníku (dvoudílný Dialektický slovník moravský, 1905–06).
Osm klasických pohádek od známých českých sběratelů lidové slovesnosti je přizpůsobeno čtenářským dovednostem, od začínajících čtenářů až po dospělé. Délka textů a velikost písma jsou upraveny pro potřeby čtenáře. Ten zde najde známé příběhy o kůzlátkách, Jeníčkovi a Mařence nebo o Palečkovi. Na závěr krátké medailonky autorů.
Nejznámější pohádky, oblíbená říkadla, písničky, popěvky, rozpočitadla i lákavé barevné ilustrace určitě patří k hodnotám, podle kterých se lidé rozhodují, zda si knížka získá jejich pozornost. V našem Špalíčku pohádek a říkadel najdete výběr generacemi prověřeného čtení a mnoho nádherných ilustrací. Pohádky a říkadla v našem Špalíčku jsme vybírali z těch nejlepších a nejoblíbenějších, k těm, ke kterým se velcí i malí čtenáři stále vrací.
Pestrá knížka veršů a příběhů z pera nezapomenutelného Josefa Kožíška. Jeho verše o dětech, zvířátkách, ročních obdobích i různých činnostech jsou stále krásné. Pojďte se s nimi seznámit. Nechybí ani nádherné ilustrace Václava Karla.
Veselá říkadla z lidové poezie, ze sbírek K. J. Erbena a F. Bartoše vybral a upravil Karel Černý.
Mnoho známých i méně známých českých pohádek, které jsou obohaceny krásnými ilustracemi Josefa Švarce. Najdete tu prince Bajaju, Čerta a Káču, Sedmero krkavců, Sůl nad zlato či Valibuka.
Zdají se vám obrázky v této knížce povědomé? Aby ne! Několik generací vyrostlo na Živé abecedě s obrázky tohoto ilustrátora nebo možná znáte jeho Svět zvířat. Malíř Antonín Pospíšil oslavil v letošním roce úctyhodných 99 let, nedávno však umřel, a bohužel se už tohoto nového upraveného vydaní nedožil. Lidová říkadla a písničky od našich předních sběratelů národních písemností, jako byl Karel Jaromír Erben nebo František Bartoš, vycházejí již po páté. Stejně jako prarodiče nebo rodiče zpívali a deklamovali říkadla dnešním maminkám a tatínkům, zkuste i vy v dnešní uspěchané době knížkou listovat, a třeba si i zazpívat.
Soubor národopisných studií tvoří reprint posledního svazku v rámci reedice etnografického díla Františka Bartoše. Líšni je věnována samostatná studie, kterou Bartoš sepsal za přispění někdejšího líšeňského kněze Cyrilla Mašíčka. Počet stran jednotlivých oddílů knihy je 79, 85, 86.
