Pavel Vrba Knihy

Kniha velkoformátových barevných fotografií s popisem. Více než deset milionů obyvatel, kteří žijí v samém středu Evropy - tvoří Českou republiku. Více než milion jich žije v hlavním městě Praze, která je také nejvíce navštěvovaná a obdivovaná pro svoji historii a architektonické památky. Její nejstarší část je proto právem zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Autoři této publikace Vám na leteckých fotografiích chtějí ukázat, že i další místa stojí za pozornost. Jsou to starobylé hrady a zámky, městské památkové rezervace, hory nebo překrásná příroda. Vy nyní můžete obracet list za listem a odhalovat tvář kraje za krajem. Každá z těch tváří má své osobité rysy. Každá z nich má svou zvláštní vůni a promluví na Vás hlasem s jiným přízvukem. A to je tajemství a kouzlo této země. Úvodní slovo Pavel Vrba. Průvodní texty Bedřich Tykva, Václav Kocourek a Miroslav Krob. Souběžný německý a anglický text.

Pavel Vrba (1938–2011) byl ve své době vyhledávaným autorem písňových textů a spolupracoval na muzikálech a několika knihách, hlavně sbírkách poezie. Jeho texty nyní najdete u fotografií Jana Reicha (1942–2009). Ten v roce 1965 začal studovat FAMU a během studia nafotil soubory inspirované vzpomínkami na mládí v Sudetech, zaměřoval se také na zátiší a portréty. V roce 1984 oba autoři společně vytvořili projekt Mizející Praha. Ten byl minulým režimem označen za „málo optimistický“ a dočkal se pouze divadelního zpracování ve Viole (1984). Nyní vychází také knižně.

V nakladatelství PRIMUS vychází básníkovi a textaři Pavlu Vrbovi po poémě Můj Ahasver a prvním splněném přání - sbírce básniček Charlotta, které psal své psí lásce, labradorské fence, výběr básní z volné tvorby Rumová nevěsta. Verše jsou rozděleny do oddílů Podoby lásky, Mžitky, Sonety a blues a Pivní růženec a každý oddíl je uveden ilustrací výtvarníka Michiho Černého. Touto knížkou plní paní Marie, manželka Pavla Vrby, a společné kamarádky obou, Jana Černá a Věra Marková-Sluková, druhé z nesplněných přání před čtyřmi roky náhle zesnulého umělce.

Regionální atlas denních druhů motýlů pro Ústecký kraj.

Poema. Ahasver - věčný Žid - byl odsouzen bloudit světem až do druhého příchodu Vykupitele. Přeneseně Ahasver znamená nespokojeného člověka, který se toulá celý život a nenachází klid jako každý Hledač. To, že Pavel Vrba použil přivlastňovací zájmeno Můj, není vůbec od věci. Kromě toho, že je jednou z nejvýraznějších postav své generace, je také jedním z posledních bohémů, originál, milovník vína, žen, také hrabalosvký pábitel, nespoutaný a nespoutatelný denní pražský chodec a noční tulák po hvězdách, který jde nikam odnikud a čeká na nic a na všechno.

Básničky z podhoubí jsou především určeny malým čtenářům, kteří se rádi ponoří do veršovaného a nevšedně ilustrovaného světa našich hub. Kniha kombinuje zábavné i milé básničky a ukázku třiceti známých hub s jejich krátkým popisem. Stejně jako ve světě lidí i v říši hub najdeme nadaného sportovce v podobě špičky obecné, milovníka péče o vlasový porost, jakým je kotrč kadeřavý, spořivou penízovku dubovou, vyznavače kouzel a čar hřiba satana anebo dobrého psychologa, kterého zde představuje kozák březový.

Bohatě ilustrovaná dětská knížka až po okraj plná hravého veršování o zvířatech, lidech a přírodních nadpřirozených bytostech. Hravé veršování s kouzelnými ilustracemi o zvířatech, lidech a přírodních nadpřirozených bytostech. Některé básničky dětem přinášejí možnost rozvíjet svou fantazii a jiné veselou formou nabízejí užitečná ponaučení. Čtení potěší nejen samotné děti, ale i jejich rodiče a také rodiče jejich rodičů a rodiče rodičů jejich rodičů. Těšit se mohou na divotvorné básničky Napálený leguán, Slimáci v bazénu, Servus červus, Ohnivák a další.

Kniha fotografií plná krásných snímků krkonošské přírody.

Už čtvrtou generaci provází životem ojedinělý hlas Yvetty Simonové, legendy české populární písničky. Jejího životního příběhu se na přání zpěvačky před lety ujal Pavel Vrba, jeden z nejprestižnějších autorů písňových textů, které naše hudební scéna měla. Sám pro Yvettu téměř nepsal – věnoval se jiným žánrům, ale celou českou hudební scénu dobře znal a mezi hudebníky všech generací a stylů měl řadu přátel. Proto mohl jejím životním peripetiím, které prožila s „Osudovými muži“, rozumět a popsat je se zvláštní citlivostí a z neobvyklých úhlů pohledu.