Bedřich Hlinka

Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a Novinářskou fakultu UK v Praze (1975). Po krátkém zaměstnání v Institutu průmyslového designu v Praze pracoval jako redaktor (později vedoucí redaktor) časopisu n. p. Armabeton (1976–83), tiskový tajemník CKM (1983–86) a vedoucí redaktor tiskové redakce nakladatelství Čs. spisovatel (1987– 90), poté byl ve svobodném povolání. Debutoval 1975 v Mladé frontě, dále publikoval v Květech, Zemědělských novinách, magazínu Co vás zajímá aj. Hlinka je prozaik výrazně epického temperamentu, jehož nezapíraným literárním vzorem je Ernest Hemingway (motivy riskantních „her“ se smrtí, úsporný styl s hojným využitím dialogů).
Jeho prózy jsou založeny na vypjatých konfliktech, které neodvolatelně prověřují fyzickou i mravní hodnotu člověka. V povídkové prvotině se Hlinka soustředil na postavy střetající se se smrtí, neosobními silami přírody či osudu. V románě Už není návratu (syžetově závislém na Styronově Ulehni v temnotách) spojil analýzu vztahů v rozvráceném manželství s kritickým obrazem životních stereotypů mladé generace.