Obraz strašlivého hospodářského útlaku, v jakém žijí portugalští drobní zemědělci, kteří, vyčerpáni bídou, se dávají zlákat představou samostatného hospodaření na pronajatém pozemku – fanze. Bohatí vlastníci půdy však z fangy požadují nájem, který pohltí většinu výnosu. V prostředí ubitém bídou a většinou negramotném uvědomělí jednotlivci končí v beznaději a v opilství. Mezi chudinou jsou však již i mladí lidé, kterým myšlenky těchto průkopníků pomohou dospět k přesvědčení, že úlevu přinese jen organisovaný třídní boj. Tento vývoj ukazuje autor na osudech mladého zemědělského dělníka Manuela Caixinhy, jehož dětství bylo vyplněno těžkou prací na fanze, byl svědkem rodinných nesvárů, pramenících z bídy, otcova opilství a nakonec sebevraždy. Bída ho donutila krást, byl uvězněn, ve vězení však poznal soudruha, který ho naučil číst a psát, a jehož revoluční myšlenky mu otevřely oči. Rozhoduje se nedat se již nikdy vykořisťovat pronájmem fanga, a je odhodlán vést nesmiřitelný třídní boj.
