Alexej Nikolajevič Tolstoj Knihy

Výpravná, bohatě ilustrovaná kniha ruských pohádek vybraných z rozmanitých pohádkových sbírek v nových překladech s celkem 30 pohádkami.

Deset povídek, které Tolstoj napsal v době své emigrace ve Francii a Německu 1918-1923. S jemu vlastní sugestivností podává výpověď o době a lidech. Demaskuje mravní rozklad, přináší studie chorobných duší, náladové skici, stylizované zápisky. Expresivně ztvárňuje dobovou scenerii abizarní tragikomické situace. Dokonale popsané lidské tragédie a marnosti. Děj povídek se odehrává právě v emigraci.

Staručký verklikár Carlo dostane do daru čudné hovoriace poleno, z ktorého vystrúha dreveného panáčika-synáčika Buratina. Tento nezbedník ignoruje tatkove rady a varovania múdreho cvrčka. Vymení šlabikár za lístky do divadla, nechá sa zlákať do mesta Hlupákova, takmer sa utopí v rybníku a unikne strašnému Karabasovi Barabasovi. Buratino musí vo svete zažiť mnohé dobrodružstvá, kým nájde zlatý kľúčik ku šťastiu. Kapitoly rozprávajú o tom, ako stolár Giuseppovi daruje hovoriace poleno, ktoré skončí v rukách Carla. Ten vytvorí Buratina, ktorému cvrček dá dobré rady. Buratino, vedený svojou ľahkomyseľnosťou, predá šlabikár a kúpi lístok do bábkového divadla, kde ho spoznávajú bábky. Karabas Barabas mu namiesto trestu dá zlaté dukáty. Na ceste domov sa Buratino stretne s žobrákmi a neskôr ho napadnú zbojníci, ale zachráni ho dievčatko s belasými vlasmi. Buratino sa dostane do krajiny Hlupákie, kde sa zoznámi s obyvateľmi rybníka a získa zlatý kľúčik od korytnačky Tortilly. Po mnohých peripetiách sa Buratino vracia domov s tatkom Carlom, Malvínou, Pierrotom a pudlíkom Artemonom, pričom Karabas Barabas naruší ich šťastie. Nové bábkové divadlo sa pripravuje na prvé predstavenie.

Chudý Carlo dostane od svého přítele neobvyklý dárek, který mu má vnést radost do života. Dárek vypadá jako obyčejné poleno, je však kouzelné, má v sobě život. Carlo si z něj vyřeže loutku a pojmenuje ji Buratino. Dřevěného chlapce miluje jako vlastního syna, ten mu však přidělává samé starosti, myslí totiž jen na sebe. Buratino prožije spoustu dobrodružství a na svých cestách si najde mnoho kamarádů. Převyprávěno na motivy původního příběhu Alexeje Tolstého

Utopický román o vymyšleném světelném paprsku prostupujícím hmotou. Vynálezce, podivínský inženýr chce s jeho pomocí ovládnout svět. Střetává se se zájmy monopolů, chtějících se tajemství zmocnit. Děj je situován částečně do Francie, částečně do USA a na některé ostrovy v Tichomoří.

Dílo sleduje životy několika postav v ruské společnosti 19. století, přičemž hlavní linií je tragický příběh Anny Kareninové, vdané ženy, která se zamiluje do mladého důstojníka Vronského. Tento milostný trojúhelník je zasazen do kontextu morálních a společenských norem té doby, které Annu postupně izolují a vedou k jejímu vnitřnímu rozporu. Kromě Anny a Vronského se příběh soustředí také na její manžela, Alexeje Karenina, a další postavy, jako je Levin, který se snaží najít smysl života a lásky v kontrastu s Anniným osudem. Hlavními tématy jsou láska, manželství, společenské konvence a osobní svoboda. Autor se zaměřuje na psychologické aspekty postav a jejich vnitřní konflikty, čímž poskytuje hluboký pohled na lidské emoce a vztahy. Kniha se také dotýká otázek morálky a etiky v kontextu tehdejší ruské aristokracie. Celkově se jedná o komplexní a mnohovrstevnaté dílo, které zkoumá lidskou existenci a její komplikovanost.

Tři povídky (Rukopis nalezený v noci, Zmije a Modravá města) jsou tragickými příběhy ruských lidí, kteří se z různých příčin dostali do konfliktu s reálnou skutečností a nutně ztroskotali, ať jako vykořenění emigranti, bývalí carští důstojníci v Paříži, nebo jako lidé revolucídočasně stržení a nesení, kteří se pak do mírového života nedovedou zařadit.

Fantastický román (česky vyšel jiz r. 1925 pod názvem „Kráska s Marsu“ a roku 1946 pod názvem „Země zůstala tam“) líčí socialistickou revoluci na marsu, organisovanou bolševikem partyzánem Gusevem a inženýrem Losem, kteří přiletěli se Země. Poměry, s nimiž se na Marsu setkávají, připomínají fašistické poměry buržoasní Evropy a Ameriky. Revoluční převrat se nezdaří, román končí porážkou Guseva a Lose. Bezvýchodné, poněvadž melancholické vyznění románu odráží pochybnosti a kolísání, jež se zmocňovalo autora v těžkých dobách NEPu (román vyšel r. 1922)..

Soubor posledních dosud nepřeložených próz sovětského klasika obsahuje sedm prací: Matka a dcera, Povídky Ivana Sudarěva, Dávnověká cesta, Nešťastný pátek, Vyprávění z bouřlivých dob, Prostá duše a Zmije.