Marie Louise čerpá ze svých rozmanitých životních zkušeností, které zahrnují role matky, dcery, partnerky, přítelkyně, majitelky firmy, sestry i manželky. Po probuzení k vlastní pravdě objevila hlubší sebepoznání, které jí ukázalo sílu volby, bytí a lidského potenciálu. Své vhledy a zážitky nyní sdílí jako dynamická řečnice a vypravěčka, která žije s vášní ze srdce a inspiruje ostatní k objevení jejich vlastního potenciálu a osobní síly. Její vášní je učení sebelásky jako cesty ke světovému míru, o který se ráda dělí.
Podtitul: O čem vypovídají sny umírajících Autorka studuje v knize Sen a smrt v jedenácti kapitolách sny umírajících na pozadí egyptských sakrálních a alchymistických textů ve spojitosti se symbolikou archetypních obrazů ve snech.
Psychologie smysluplné náhody
Autorka se v knize zabývá psychologickým pozadím věšteckých technik a významem smysluplné náhody, která může v nepřehledných situacích a při životně důležitých událostech sloužit jako vodítko. Marie-Louise Von Franz byla dlouholetou spolupracovnicí C. G. Junga, proslula psychologickými výklady mýtů, pohádek, snů a alchymie. 2. vydání
Hlubinně psychologický výklad středověké legendy. Cílem práce prof. Jungové není zkoumání pověsti o grálu z literárně-historického hlediska. Látka poskytnutá vyprávěními o grálu zde má být zkoumána spíše z hlediska hlubinné psychologie C. G. Junga. Podobně jako ve středověké alchymii a její zvláštní produkci symbolů se i v těchto poetických fantazijních výtvorech a jejich symbolice odrážení hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť připravují a předjímají náboženský problém moderního člověka.
Smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie
Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie. Žačka C. G. Junga interpretuje pohádková vyprávění na základě jednotlivých archetypů hlubinné psychologie. V pohádkových příbězích a v osudech jejich hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi a nebezpečími, kterým je sám v životě vystaven. M. L. von Franz ve svém, dnes již klasickém díle, interpretuje pohádková vyprávění na základě jednotlivých archetypů hlubinné psychologie a odkrývá tak v příbězích jejich uzdravující a stabilizační roli pro životní cestu člověka. Jednotlivé pojmy psychologie C. G. Junga, jež jsou pro pochopení pohádek důležité, jsou názorně vysvětleny na řadě pohádkových příběhů. Kniha vznikla z přednášek, které měla autorka v sedmdesátých letech na Institutu C. G. Junga v Curychu. 1. vydání
Marie-Louise von Franz (1915–1998), odbornice nejen v oblasti psychologie, ale i klasické filologie, se společně s Jungem od 30. let minulého století zabývala hlubinně psychologickým výkladem pohádek a alchymických spisů, pracovala jako psychoterapeutka a v r. 1956 se stala pedagožkou Institutu C. G. Junga v Küsnachtu u Curychu. Poté, co ji Jung seznámil s dílem Aurora consurgens (řazeného do křesťanské alchymie a její tradicí připisovaného Tomáši Akvinskému), připravila jej k novému vydání, přeložila a okomentovala, přičemž si po podrobné psychologické analýze textu v závěrečné studii položila také v badatelských kruzích hodně diskutovanou otázku ohledně jeho autorství. Třetí díl studie rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii tak charakterizuje hermeneutická práce přibližující současnému člověku symboliku, jejíž pomocí chtěl autor „popsat či zformulovat religiózní prožitek – nebo, psychologicky řečeno – bezprostřední zkušenost nevědomí“.
Jung kdysi řekl, že pokud chce někdo důsledně interpretovat pohádku, bere na sebe úkol natolik náročný, že po jeho splnění musí nastoupit na přinejmenším týdenní dovolenou. Obtížnost výkladu je dána tím, že pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Pohádky jsou zcela abstraktní vzorce. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem. Proto jsou často hrůzyplné a vystupují v nich různé nadpřirozené či božské bytosti. Marie-Louise von Franz svým osobitým způsobem – s nadhledem a smyslem pro humor – v knize interpretuje několik pohádek a při tom zkoumá proměnlivé obrazy dvou archetypů zásadně ovlivňujících lidský život a mezilidské vztahy, které analytičtí psychologové označují jako animus a anima. Základem knihy, kterou po autorčině smrti připravil k vydání Daryl Sharp, je série jejích přednášek v Institutu C. G. Junga v Los Angeles. Do rukopisného materiálu, nalezeného v autorčině pozůstalosti, záměrně zasahoval co nejméně, aby tak umožnil čtenářům takříkajíc bezprostřední setkání s jednou z nejvýznamnějších osobností analytické psychologie.
Soubor původních Jungových prací a ukázky z jeho duchovní autobiografie, jež představují výklad zásadních stanovisek k základním problémům duše moderního člověka.
Podtitul: Mýty o stvoření z pohledu hlubinné psychologie Mýty o stvoření je možno považovat za nejdůležitější ze všech mytologických vyprávění, neboť motivy, se kterými se v nich setkáváme, se dotýkají základních otázek a problémů lidského života, a dávají odpověď na nejdůležitější otázky lidské existence. Marie Louise von Franz vykládá mytologémata nejrůznějších kultur z psychologického pohledu a na řadě příkladů z analytické praxe ukazuje, jak je možné s pomocí mýtů o stvoření rozpoznat a podpořit tvořivé procesy v lidské duši. Témata z mýtů o stvoření se totiž objevují často ve snech či jiném nevědomém materiálu právě tehdy, když se má v lidském vědomí "zrodit či být stvořen nový svět".
Pohádky zobrazují univerzální funkce psýché, ale přitom neobsahují žádný individuální materiál. Primitivní pohádky – na rozdíl od pohádek moderních – obsahují zkušenosti našich předků, které získali při setkání s archetypickým světem. Proto jsou často hrůzyplné a vystupují v nich různé nadpřirozené bytosti. Zároveň ale odrážejí živou psychologickou zkušenost – v osudech pohádkových hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi, kterým je v životě vystaven. Předkládaný svazek obsahuje dvě autorčiny klasické práce. V díle Psychologický výklad pohádek jsou na řadě pohádkových příběhů názorně vysvětleny jednotlivé pojmy psychologie C. G. Junga, jež jsou pro pochopení pohádek důležité. Práce Animus a anima v pohádkách se specificky zaměřuje na archetypy, které charakterizují lidskou zkušenost s opačným pohlavím. Těžiště knihy je ve výkladu klasických grimmovských pohádek. K nim Marie-Louise von Franz přistupuje osobitým způsobem, v němž se projevuje nadhled a smysl pro humor.
