Ladislav Cabada Knihy

Publikace Projektové řízení ve veřejném sektoru je vysokoškolskou učebnicí, jejímž cílem je poskytnout studentům základní teoretické i praktické znalosti a dovednosti spojené s projektovou činností. Příprava a realizace projektů se po roce 1989 staly nedílnou součástí aktivit v soukromém i veřejném sektoru; tato aktivita byla výrazně umocněna přenosem řady činností, jež dosud vykonával stát, na externí subjekty. Dalším výrazným podnětem pro projektovou aktivitu byly příprava na vstup a zejména členství České republiky v Evropské unii, jež s sebou přinesly možnost ucházet se o prostředky strukturálních fondů EU. Publikace nabízí studentům společenskovědních a humanitních oborů základní informace a praktické příklady. Zdroj: ckn.cz

Publikace pojednává o vývoji politického stranictví v českých zemích v průběhu 20. století. Zabývá se jednotlivými etapami vytváření stranicko-politické soustavy, hlavními politickými aktéry a vztahy mezi nimi. První část publikace popisuje vývoj politického stranictví od konce 19. století po rok 1989, druhá část publikace analyzuje obnovení stranicko-politické soustavy v českých zemích, resp. České republice po roce 1989.

Kniha se zaměřuje na etablování Slovinska jako samostatného aktéra mezinárodních vztahů po jeho vystoupení z jugoslávské federace. Analýza sleduje procesy formulování a prosazování zahraniční politiky státu téměř v reálném čase, bez historických nánosů a zkreslení. V dílčích kapitolách se soustředí na proces vzniku státu, jeho začleňování do mezinárodních organizací, evropeizaci, vztahy se sousedy a dalšími aktéry v regionech střední a jihovýchodní Evropy a také na budování vlastní, eticky založené zahraniční politiky.

Publikace je věnována problematice tzv. stran mezery (niche parties). V úvodní kapitole je nasíněna problematika strany mezery v politologické perspektivě, provedena operacionalizace pojmů, představen metodologický aparát pro výzkum a nastíněna typologie stran nezery. Následně je provedena analýzy stran mezery v sedmi středoevropských stranických a politických systémech s využitím nastíněného teoritického rámce a typologie. (oficiální text distributora)

Publikace se v úvodu zabývá volebním systémem, tj. zejména otázkou, co je volební systém a jaká je jeho typologie. Tématu smíšeného volebního systému jsou věnovány dvě samostatné kapitoly, kde je mimo jiné představeno různorodé chápání pojmu smíšeného volebního systému v průběhu historie, jeho současnou obecnou definici a typologii. V knize jsou dále představeny faktory ovlivňující smíšený volební systém. Nechybí ani konkrétní příklady zemí, které používají nebo používaly smíšený volební systém, přičemž u každé je představena podoba smíšeného volebního systému, její vliv na stranický systém a přehled výsledků voleb.

Komparace politických systémů. Tato publikace je součástí nekolikasvazkové řady Komparace politických systémů, navazuje na předchozí dvě vydání skript pod názvem Komparace politických systémů III. autorských kolektivů pod vedením Ladislava Cabady a Vladimíry Dvořákové. Publikace nabízí kvalifikovaný pohled na nové demokratické systémy v regionu střední a východní Evropy. Je určena jak pro studenty politologie a příbuzných oborů, tak i pro odbornou veřejnost.

První souhrnná publikace o politickém systému České republiky obsahuje analýzu všech základních oblastí významných pro fungování politického života i řadu důležitých faktografických údajů vztahujících se k českému politickému životu.

Kniha se soustředí na tři politické systémy komunistického typu, které existovaly v období od konce druhé světové války do zániku bipolárního uspořádání světa. Předmětem analýzy tak jsou Rumunsko a specifický režim, který v něm nastolil Nicolae Ceauşescu, poválečná Albánie v čele s Enverem Hodžou a také Jugoslávie, personalizovaná Josipem Brozem Titem. Všechny tyto země prošly v posledním století velmi dynamickým a bouřlivým historickým vývojem a nakonec prožily obtížný přechod k demokracii, který pozměnil i obraz bývalých komunistických vůdců. Publikace se vedle historické linky zaměřuje především na specifika tří balkánských komunistických režimů z několika různých úhlů pohledu.