Rio Preisner Knihy

Knížka přináší myšlenky a nápady z deníků a tzv. osmerkových sešitků velkého spisovatele moderní doby. Výbor uspořádal a z německého originálu přeložil Rio Preisner. 2. vydání

První svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy germanistické práce psané v období od 40. do 80. let 20. století, publikované dříve časopisecky, jako doslovy v knihách, či zůstávající dosud pouze v rukopise. Preisnerův zájem se soustředí zejména na díla Franze Werfela, Rainera Marii Rilka, Franze Kafky, Hermanna Brocha, J. W. Goetha a na literaturu německé "vnitřní emigrace" let 1933-45. Nejdůležitější studií svazku jsou poprvé česky publikované rozsáhlé dějiny české germanistiky od jejích počátků do roku 1969 s názvem Epitaf pro českou germanistiku. Preisner ve svých studiích překračuje rámec literární vědy, projevuje se v nich jako původní myslitel, sledující na vybraných literárních dílech evropský myšlenkový a politický pohyb 20. století a podrobující jej zdrcující kritice.

Soubor sedmi básníkových sbírek (Kapiláry, Odstup, Zvíře dětství, Zasuto, Královská cesta, Visuté mosty, Praha za času plujících ker) je doplněn o verše publikované dosud jen časopisecky a o autorský výběr z básnických překladů (Oskar Lörke, Friedrich Hölderlin). Svazek dává poprvé poznat Preisnerovo dílo v celku, který jej ukazuje jako jednoho z největších českých katolických básníků po Janu Zahradníčkovi.

Ve své formálně ucelené sbírce přehlíží Preisner vývoj lidstva v tomto století, mapovaném krví, přetvářkou a chaosem, a volá po nástupu ušlechtilosti a lidství, které v jeho filosofickém pojetí zaručuje víra v Boha, očištěná od nánosů spekulace a sobectví.

Románový epos rakouského spisovatele (1886–1951), v němž autor na osmnácti hodinách umírání jednoho z největších starověkých básníků snaží se vystihnout podstatu jeho života a díla ve vztahu k palčivým otázkám člověka oné doby a přes ně i k palčivým otázkám člověka doby dnešní (kniha obsahuje téměř sto míst z Vergilových básní, které většinou plynule zapadají do vyprávění). Autor, otřesen zážitky z první i druhé světové války, nalézá zde se nad problémem života a smrti, jedince a společnosti, krásy a poznání a řešit tyto věčné otázky ve smyslu mystického, platónského étosu.

Přítomná edice poprvé spojuje do jedné knihy dva eseje, které dosud vycházely pouze samostatně. Esej Václava Černého O povaze naší kultury vyšel sedmkrát: 1. ve strojopisné Edici Expedice v Praze r. 1975; 2. v 52. čísle časopisu Svědectví v Paříži r. 1976; 3. ve strojopisné Edici Petlice v Praze r. 1977; 4. v nakladatelství Arkýř v Mnichově r. 1981; 5. ve strojopisné Edici Studnice v Brně r. 1987; 6. v polském překladu W. Przesmycké a s úvodem Jacka Balucha v nakladatelství Oficyna Literacka v Krakově r. 1989; 7. v nakladatelství Atlantis v Brně r. 1991. Esej Rio Preisnera Kultura bez konce vyšel pouze jednou, a to v nakladatelství Arkýř v Mnichově r. 1981. V této edici vycházíme ze 7. vydání eseje Václava Černého a jediného vydání eseje Preisnerova. Oba texty bylo nově redakčně přehlédnuty a opraveny.

Rio Preisner navazuje na snahu evropských vzdělanců 19. a prv­ní poloviny 20. století po celostném myšlenkovém uchopení vývoje euro-americké civilizace, včetně Čes­kých ze­mí. Soubor pěti trialogů: O celách a zámcích v říši tolerance, O skutečné skutečnosti (tři trialogy) a Evropa, Rusko, světovláda a opuštěnost křesťana představuje závěrečnou fázi jeho odborné tvorby.

Druhý svazek obsáhlého dvousvazkového souboru studií a esejů významného českého germanisty, filosofa a básníka (* 1925 v Mukačevu), žijícího od roku 1969 ve Spojených státech. Svazek shrnuje Preisnerovy práce psané v 70., 80. a 90. letech 20. století, publikované dříve časopisecky, jako doslovy v knihách, či zůstávající dosud pouze v rukopise. Preisnerův zájem se v tomto svazku soustředí zejména na myšlenkový a literární vývoj v Čechách (Bolzano, Masaryk, Šalda, avantgarda, Zahradníček, Holan) a na témata obecně filosofická (Husserliana) a teologická (Křesťan mezi světy). Knihu uzavírají dva rozsáhlé rozhovory, ediční poznámka a jmenný rejstřík pro oba svazky. Preisner ve svých studiích překračuje rámec literární vědy, projevuje se v nich jako původní myslitel, sledující evropský literární, filosofický a politický myšlenkový pohyb 20. století a podrobující jej zdrcující kritice.

Můžeme se v současné době ještě někde setkat se skutečným politickým konzervatismem? Nebo už definitivně dohrál svoji dějinnou roli? Filosof Rio Preisner podává nemilosrdnou analýzu jeho úpadku od dob Francouzské revoluce, kdy se konzervatismus postupně zcela ocitl ve stínu liberálních a socialistických teorií. Svůj pohled zaměřuje především do středoevropského prostoru, poznamenaného zkušeností s nacionálně socialistickým a komunistickým totalitarismem. Z katolických pozic odmítá nejen jakékoli podoby marxismu, ale i protestatntský a masary kovský přístup k českým dějinám.

Kompletní vydání základního díla křesťanského germanisty, teatrologa, filozofa a básníka žijícího od roku 1968 v exilu ve Spojených státech, jednoho z nejvýznamnějších českých konzervativních myslitelů a kritiků moderny, který se může zařadit po bok E. Voegelinovi, H. Arendtové a R. Aronovi. Text knihy je prezentací rukopisu, který ve dvou svazcích (Kritika totalitarismu a Česká existence) obsahuje Preisnerova pozůstalost. Vydání doplňuje a zpřesňuje všechna předchozí vydání (KA Řím a Rozmluvy), přináší řadu důležitých fragmentů a aktualizuje dílo této výjimečné osobnosti. Knihu připravil k vydání Jiří Hanuš, který je také autorem obsáhlého doslovu, jež rozkrývá Preisnerovu metodu práce i jeho základní filozofická východiska (kritika gnóze, moderní gnozeologie a myšlení G. F. Hegela a K. Marxe). Dílo je opatřeno jmenným rejstříkem.

Základním tématem je historický konflikt s totalitarismem a speciálně pak postavení české existence v tomto konfliktu, a ještě podrobněji pak, opět v historické dimenzi, ztráta identity české existence ve střední Evropě po roce 1945.

Tři novely významného německého spisovatele. V první (Knulp, 1915) jsou zachyceny tři okamžiky ze života tuláka Knulpa, který si vřelým vztahem k přírodě i lidem vytváří z každého dne svátek, druhá (Klingsorovo poslední léto, 1920) je písní o kráse, dobrotě a štěstí života. Konečně třetí próza (Pouť do Země východní, 1932) líčí cestu tajemného bratrstva za mladostí duše, za poezií života.

Mozaika úvah, nábožensko-filozofických esejů i sugestivních impresí tlumočí pocity a prožitky evropského intelektuála v USA.

Rozsáhlá esejistická práce o moderní Americe, nazírané očima českého emigranta a katolicky orientovaného myslitele a básníka (1925–2007). Nezvyklá hodnocení najdou porozumění zejména v porevolučních Čechách, osvobozených od jha i od iluzí. Terčem autorovy polemiky je americký liberál levicového typu, v laických představách východní Evropy mylně spojovaný s dědictvím americké demokracie a svobody. Vyšlo ve dvou svazcích. Druhý svazek navazuje stránkováním na svazek první, jmenný rejstřík je ve druhém svazku.

Rozsáhlá esejistická práce o moderní Americe, nazírané očima českého emigranta a katolicky orientovaného myslitele a básníka (1925–2007). Nezvyklá hodnocení najdou porozumění zejména v porevolučních Čechách, osvobozených od jha i od iluzí. Terčem autorovy polemiky je americký liberál levicového typu, v laických představách východní Evropy mylně spojovaný s dědictvím americké demokracie a svobody. Vyšlo ve dvou svazcích. Druhý svazek navazuje stránkováním na svazek první, jmenný rejstřík je ve druhém svazku.

V trilogii Kritika totalitarismu, Česká existence, Až na konec Česka analyzoval Preisner aspekty komunistické totality a její konkretizace v české společnosti 20. století. V těchto souvislostech uvažuje o smyslu českých dějin a kriticky hodnotí jejich masarykovsko-protestantskou interpretaci. Odmítá i avantgardní modernu, v níž vidí předstupeň levicového totalitarismu a jeden z příznaků krize ve vztahu moderního člověka ke skutečnosti. Doplňkem trilogie je esej Kultura bez konce, v níž Preisner polemizuje s knihou Václava ČernéhoO povaze naší kultury, a filozofický trialog O životě a smrti konzervatismu.

Básník a esejista Ivan Diviš a básník, literární vědec-germanista, filosof, esejista a překladatel Rio Preisner se stali přáteli v exilu v letech 1969–1989. Diviš žil v Německu, Preisner ve Spojených státech. Jejich vztah byl vřelý a vzájemně obdivný. Diviš ctil Preisnerovu vzdělanost a odbornou erudici, Preisner obdivoval Divišovu básnickou eruptivnost. Oba dva byli k sobě puzeni, ač jejich myšlenky byly často protikladné. Polemizovali spolu, přeli se. Rozhodli se psát si dlouhé dopisy, o nichž věděli, že často nemají jen charakter osobní, ale že je píší jako dílo literární. Nejen pro danou chvíli, ale „pro věčnost“. Po roce 1989 oba dva usilovali o knižní vydání této své korespondence v nakladatelství Torst. Výborem z ní vznikl svazek mimořádného rozsahu a literární a historické ceny. Zatímco Divišovy dopisy nesou všechny rysy jeho básnického bouřliváctví, Preisnerovy listy jsou plnohodnotnou esejistikou, pojednávající témata historická, teologická, literární, filosofická a politologická. Knihu edičně připravil a předmluvu a ediční poznámku k ní napsal Jan Rubeš. Svazek vychází doplněn rozsáhlým jmenným rejstříkem.

Jedno ze základních děl moderní literatury je fiktivním deníkem mladého básníka i stylizovanou zpovědí, která vypovídá o osamělosti a existenciální úzkosti.

Lze říci, že Dürrenmattova prozaická díla se dočkala stejného ohlasu jako jeho dramatická tvorba. Hlavní téma románu Soudce a jeho kat najdeme už u Hammetta, Chandlera či Simenona. Jde o boj dvou stran. V tomto případě je dobro zastoupené jistým Bärlachem, který svou lidskostí může leckomu připomenout Maigreta. Je to člověk konzervativního ražení, který nejedná podle právních předpisů, ale naslouchá spíše svému rozumu. K úspěšnosti tohoto románu jistě přispěla i jeho zdařilá filmová podoba.