Marie Koldinská Knihy

Český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621) proslul už ve své době jako neobyčejně vzdělaný intelektuál. Jeho biografie z pera historičky Marie Koldinské nabízí plastický obraz jeho života, rekonstruovaný na základě dobových pamětí, deníků, soukromé korespondence současníků, tehdejší publicistiky, úředních písemností i Harantovy vlastní literární a hudební tvorby. Autorka věnovala potřebný prostor i jeho "druhému životu" - totiž obrazu Kryštofa Haranta v historické tradici, kterou více než odborné práce historiků utvářela beletrie, divadelní hry a filmy. Kniha má podnázev Cesta intelektuála k popravišti, protože Kryštof Harant je jedním ze "sedmadvaceti českých pánů" popravených na Staroměstském náměstí několik měsíců po bitvě na Bílé hoře.

Autorka se pokusila v netradičně pojaté kulturněhistorické monografii postihnout život aristokrata 16. a 17. století v celé úplnosti, zejména ty stránky šlechtického života, které rozhodujícím způsobem utvářely podobu jeho každodennosti. Ve svých úvahách vychází ze studia dobové literatury, především pak z korespondence a deníků, které se dochovaly v rodinných archivech Valdštejnů a Lobkowiczů. Z problémových okruhů volí témata českou historiografií dosud opomíjená, jako rodinný život, přístup ke vzdělání a možnosti kariéry, religiozita, trávení volného času, vnímání erotiky a sexu, postoje k nemoci, umírání a smrti, vztah k poddaným atp.

Soukromý deník českého šlechtice Adama mladšího z Valdštejna přináší unikátní svědectví o jedné z nejvýznamnějších epoch českých dějin. Privátní poznámky Adama z Valdštejna jsou svérázným a zcela autentickým svědectvím o každodenním životě české aristokracie 17. století, o nejrůznějších společenských kratochvílích (turnaje, lov, hazardní hry, pompézní slavnosti) a v neposlední řadě i o obratných politických intrikách a rozhodnutích. Jejich jevištěm je především panovnický dvůr, rudolfinská a předbělohorská Praha, v níž Adam prožil většinu svého života. Na stránkách Adamova deníku vystupuje vedle císaře Rudolfa II. i celá řada významných postav, spjatá svým životem s českými dějinami 17. století, včetně Adamova nejslavnějšího příbuzného, Albrechta z Valdštejna.

Soukromý život několika méně známých příbuzných českých panovníků.

Kniha přináší širokou škálu badatelských přístupů k dějinám raného novověku i s profilujícími tematickými okruhy, na něž specialisté na toto období zaměřují svou pozornost jak v rámci české historiografie, tak v širším kontextu evropského, popřípadě i světového dějepisectví.

Představy o "holubičí povaze" českého národa a jeho negativním vztahu k válkám, válčení a armádě, stejně jako o "švejkovství" českých odvedenců patří k tradičně udržovaným rysům české národní sebestylizace minulých století. Autoři systematicky sledují vztah k válce a armádě z hlediska celé společnosti, národa i jednotlivce. Vycházejí ze širokého okruhu vzájemně se doplňujících pramenů včetně obrazových materiálů, které tvoří nedílnou součást jejich knihy.