Robert A. Heinlein Knihy

„Historie budoucnosti" je termín, který si vymyslel John W. Campbell, nikoli Robert A. Heinlein, kterého tento výraz občas uváděl do rozpaků. Série volně navazujících povídek, jež si toto označení vysloužila, si nikdy nečinila ambice věštit budoucnost. Pravda, historie to je, ale nikoli naší budoucnosti, nýbrž jedné z možných budoucností – jednou z alternativ tohoto světa. Je to však historie logická, dramatická, a vychází z nám dobře známé a reálné současnosti. Povídky netvoří pevnou nit, která se táhne od začátku až do konce; spíše připomínají pyramidu, v níž předchozí povídky poskytují pevnou základnu povídkám dalším. Zčásti díky této pyramidě, zčásti díky rozsáhlým znalostem autora, zjišťují Heinleinovi čtenáři, že se ocitli ve světě, jenž je očividně tím naším, dobře známým, jen posunutým o pár let či desetiletí do budoucnosti. Za tu dobu doznal přirozeně jistých změn, ale jsou to změny, na něž si snadno a rychle zvyknete. Lidé jsou stále lidmi: čtou noviny, mají problémy, jak vyjít s výplatou, kouří Lucky Strike a hádají se se svými drahými protějšky. Přeložil Martin Janda.

Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť. A sníh ho studil do tlapek. Ale choval pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne… A protože na konci dvacátého století se pomocí hypotermie a cestování v čase dá uniknout skoro všemu – možná, že za třicet let opravdu jedny dveře povedou když ne do léta, tak alespoň do lepších časů… Skvělá sci-fi, snad vůbec nejčtenější román Roberta Heinleina. Vydejte se do Velkého Los Angeles – a ani se nemusíte nechat zmrazit.

Willis byl hopsák, což na Marsu něco znamená – znamená to, že jste malí, kulatí a každá místní bestie si vás může dát k snědku. Není proto zvláštní, že se Willis držel poblíž Jima, který měl zbraň – je však s podivem, že jejich přátelství ovlivnilo osud celé planety…

Byl to jenom test. Ale něco se pokazilo. Hodně pokazilo. To, co mělo být běžným desetidenním testem o přežití, se najednou změnilo v nekonečně dlouhou noční můru - v boj na život a na smrt. ...jenom test. Jsou ztraceni někde ve vesmíru, bez kontaktu se Zemí... na druhém konci tunelu. Skupina mužů a žen, zbavená všech civilizačních výdobytků i zákonů, je donucena vytvořit svou vlastní budoucnost... Drsnou budoucnost v podivné zemi, kde nedokáže přežít ani ten nejlepší. ...jenom test.... celý text

Tom a Pat byla jednovaječná telepatická dvojčata – a ačkoliv jeden měl zestárnout a druhý ne, oba museli být udržováni při životě za jakoukoliv cenu. To, k čemu tady došlo, bychom mohli nazvat problémem v komunikaci. Dálková nadace potřebovala způsob, jak komunikovat s vesmírnými loděmi, které cestovaly vesmírem dlouhé světelné roky. Nebyl čas na běžnou komunikaci, které by trvalo roky než zpráva dosáhne na Zemi. Projekt prozkoumání vzdálených hvězdných systémů musel být reálný. Odpověď spočívala v mentální telepatii – a oddělených, avšak stejně životaschopných dvojčatech. Když celý projekt začínal, Tom a Pat měli celý život před sebou. Tomovi osud předurčil mládí v nejdivočejších koutech dalekého vesmíru, zatímco jeho bratra čekalo stáří na Zemi. Tom i zbytek posádky Elsie si všechno uvědomovali již v okamžiku nalodění. Šance na to, že znovu spatří Zemi, jsou velmi malé, avšak jak on, tak nikdo jiný na Elsie si to k srdci příliš nebere. Neuvěřitelná budoucnost, o které nemohou mít ani tušení je daleko před nimi!

Podkayna je mladá dívka, občanka Republiky Mars, jejímž životním snem je stát se první ženou-kapitánkou kosmické lodi. Za svým snem se snaží tvrdě kráčet už ve věku šestnácti let, jenže v cestě jí stojí nejen geniální, ale asociální mladší bratr, ale také politické zájmy Země a Marsu, které ji možná budou stát život... ale možná také ne. Román Podkayna z Marsu je zvláštní mimo jiné tím, že původně vyšel s jiným koncem, než autor zamýšlel. Pro účely dalšího vydání pak měli čtenáři možnost rozhodnout, zda chtějí mít konec tak, jak ho napsal Heinlein, nebo tak, jak si ho představoval první nakladatel. Český čtenář má jedinečnou možnost se rozhodnout a vybrat si, který konec mu vyhovuje více, neboť v tomto vydání jsou verze obě. Nestává se přece tak často, aby kniha skončila tak, jak chcete vy.

Je jednoduché dostat se na mezihvězdnou kosmickou loď, pokud jste chytrý chlapík jako Max Jones. Ale něco jiného je, když tato loď přistane na neznámé planetě po nezvládnutém prostorovém přechodu. Zvláště pokud je kapitán mrtev a jeho mapy a tabulky jsou zničeny. Přežití teď závisí na Maxovi... Jsme houževnaté a vynalézavé plemeno; naši potomci však budou muset být ještě houževnatější a vynalézavější, aby přežili ve světě, jenž jim zanecháme. Statistická pravděpodobnost je proti nim - a šance na vítězství jsou malé... Hvězdy jsou vysoko, život je krátký a ani žít doma v posteli není zcela bez rizika. Ale člověk sám, jeho existence, je tak nepravděpodobný, že kdyby nebyl, nestála by pravděpodobnost jeho zrození vůbec za řeč. Heinlein však sází všechny své peníze na člověka a vypadá to, že příští století mu dá za pravdu.... celý text

Píše se rok 2076 a Měsíc slouží jako trestanecká kolonie pro vzpurné a nežádoucí obyvatele Země. Ve snaze přežít v drsném a nepřátelském prostředí si exulanti vytvořili liberální společnost pod dohledem přísné pozemské vlády, která se stará o životní nezbytnosti „luňáků“ výměnou za dodávky obilí pro hladovějící populaci Země. Situace se postupně zhoršuje a obyvatelé Měsíce si začínají uvědomovat, že pokud se pozemské tyranii nevzepřou, čeká je nevyhnutelné vyčerpání zdrojů a následná environmentální apokalypsa. Do čela revoluce se postaví nepravděpodobná skupinka antihrdinů a navzdory tomu, že mají jen mizivou šanci na úspěch, roznítí plamen vzpoury, která by mohla změnit budoucnost celého lunárního světa.

Jeden z nejslavnějších a nejkontroverznějších Heinleinových románů rozhodně není čtením pro ty, kdo odpírají vojenské službě. Bohatý mladík Juan Rico se dá naverbovat k oddílům kosmické pěchoty. Prochází tvrdým drilem, jehož život je vojenskými řády sešněrován až na samu hranici možností. Rico se však nebouří, naopak čím dál víc chápe, že služba je vlastně dobrá. Seržanti a důstojníci tvrdí chlapci, kteří mužstvu nesleví. V jádru duše jsou to však dobráci, ochotní za své vojáky obětovat život. Navíc jsou nejen mistři bojových umění, ale i poloviční géniové zběhlí ve všech možných vědách a gentlemani každým coulem. V boji proti kosmickým nepřátelům a přátelství mezi vojáky nachází Rico smysl života. Heinleinův román je však vším jiným, než prvoplánovanou militaristickou propagandou. Patrně nejslavnější autor fantastické literatury minulého století však vychází z nepříjemného faktu: násilí bylo a vždy bude. A skutečný muž musí být v drsném světě schopen bránit sebe, své blízké a koneckonců i svou rodnou planetu. Heinleinova armáda je navíc armádou ideální. Všichni jsou v ní dobrovolně. V kterémkoliv okamžiku můžeš odejít, záleží jen na tobě. A právě z téhle naprosté dobrovolnosti pramení i krutá romantika hvězdných baretů. Není to zabíjení pro zabíjení. Je to to život ve světě, jenž nebyl stvořen podle představ katedrových humanist, ale je takový jaký je. A racionální společnost se tomuto stavu přizpůsobí. Lze si myslet, že Heinleinova vize je příliš surová, že násilí bude časem ubývat, ačkoli dějiny svědčí o něčem jiném. Ale ani ten kdo nepřistoupí na autorovu filosofii, nedokáže tuhle knihu odložit. Neuvěřitelný spád děje, nadhledu to vše činí z Hvězdné pěchoty strhující četbu na jedno nadechnutí. Když však člověk vydechne, zbývají palčivé otázky o existenci člověka ve světě, o tom k čemu je vlastně život. A právě to, že si dokázal tyto otázky položit, činí Henleina velikým. 4. vydání

George Lerner byl vyslán na Ganyméda, aby se stal členem zásobovací kolonie a Bill chtěl jít s ním. Ale jeho otec o tom nechtěl ani slyšet… tahle výprava mohla být zatraceně nebezpečná! Billovi se podařilo dostat se na vesmírnou loď Mayflower … aby tam zjistil, že měl jeho otec pravdu!Hrdinná epopej o kolonistech na Ganymédu.