Jiří Krejčí Knihy

Publikace vypráví příběh "Války proti drogám", kterou K. Evans označuje za nejdelší válku novodobé historie. Ukazuje její kořeny a široké veřejnosti odhaluje dosud většinou neznámé skutečnosti o počátcích kriminalizace drog ve Spojených státech i o tom, jakým způsobem byla "Válka" exportována do celého světa. Autor rovněž mapuje nástup nových syntetických drog a vytvoření moderního obchodu s drogami. K. Evans, soudce nejvyššího soudu ve Velké Británii, po deset let žijící ve Spojených státech, a nyní na odpočinku ve Walesu, mnoho let pracoval s mladými "delikventy", které obhajoval před soudem. Na základě své praxe a odhalených historických skutečností požaduje legalizaci měkkých drog a změnu celkového přístupu společnosti k drogové problematice.

Román popisuje krutý svět lidí, které válečné hrůzy a ukrutnosti téměř zbavily lidského citu. Členové 27. trestné obrněné jednotky jsou odsouzeni k smrti. Strach v nich přehlušil lidské city a instinkt je nutí, aby se chovali při záchraně vlastních životů hůře než dravá zvířata. V atmosféře stupidního zupáctví, naivity nováčků a absurdity vojenských řádů vyzdvihuje zrůdnost rozkazů k boji do posledního muže - a ochromující strach ze smrti. Hasselovo líčení hrůz bojů na východní frontě patří k nejpůsobivějším obžalobám války, které kdy byly napsány.

Autor je po svém uvěznění znovu odveden a zařazen do trestanecké jednotky, která je odvelena na ruskou frontu. Ta zde působí v sestavě 7. obrněné brigády a později dalších tankových jednotek, které se probíjejí za krutých podmínek nepřátelským územím až ke Stalingradu. V gigantické bitvě je spolu se statisíci dalšími německými vojáky i svými nerozlučnými druhy zajat, a opět se ocitá ve vězení, nyní v sovětském zajateckém táboře. Po líčení válečných hrůz a bojích "do posledního muže a posledního náboje" plynoucích z Hitlerových rozkazů, následují stejně neutěšené poměry zajetí, jež umožňuje přežít jen, sice drsné, ale přesto přátelství mezi hrdiny románu.

Práce britského odborníka je důkladným psychologickým rozborem stárnutí a stáří. Autor neobyčejně důkladně rozebírá jednotlivé fáze stárnutí a zkoumá, jak se s přibývajícím věkem mění osobnost člověka a celý jeho způsob života. Po vysvětlení fyziologických změn se autor zabývá vztahem stárnutí a intelektu, paměti, řeči a v neposlední řadě i vlivem stárnutí na celou osobnost člověka. Závěrečné kapitoly si všímají i patologických změn (demence) a dále současného stavu i budoucnosti gerontologie jako oboru. Autorovi se podařilo spojit odborný výklad s čtivostí a srozumitelností, a to i tím, že v textu graficky zvýraznil všechny nové pojmy a termíny a výrazně oddělil odbornější text od všeobecného pojednání. I statě o možnostech prodlužování lidského věku a jeho důsledcích jsou neobyčejně zajímavé, stejně jako kritický vztah k některým výsledkům experimentální psychologie v gerontologické oblasti. Na závěr je připojen vysvětlující slovníček odborných pojmů a obsáhlá bibliografie.

Klíčová témata humanistické psychologie z pohledu jejího zakladatele. C. R. Rogers založil své dílo na víře ve schopnosti člověka růst. Jeho spis Způsob bytí obsahuje základní pojmy jeho psychoterapie, osobní zkušenosti a reflexe i poznatky o výchově a vzdělávání. Vzhledem k tomu, že je to jedno z posledních děl autora, odráží jeho osobní i profesionální vývoj od šedesátých do osmdesátých let.

Román Komisař barvitě líčí "zlatokopeckou" výpravu starých dobrých přátel Porty, Drobečka a ostatních. Parta z trestního praporu se doslechla o údajném ruském zlatém pokladu a lesk drahého kovu má i za války takovou sílu, se vydávají do mrazu a nebezpečí, aby si každý urval svůj díl. 1. vydání.

Otřesný pohled do válečného týlu, kde si zbabělec hraje na hrdinu, a hlupák či vrah vzbuzují panický strach. A z bezcharakterních se stávají bezohledné zrůdy. Všichni však jen "plní rozkazy". A ti nejvíce postrádající svědomí vstupují do řad Gestapa, kde jsou přetaveni v lidské roboty určené k ničení podle rozkazů vůdce. Pobyt v nacistickém vězení mnohé "přesvědčí", že přímý boj na frontě je to jediné, co si mohou vybrat. První vydání.

Podtitul: Čtyři mužské archetypy. Tato kniha se snaží znovuobjevit, posílit a podpořit mužnost v mužích. Podle autorů je mužství utvořeno čtyřmi archetypickými mužskými energiemi, které jsou všem mužům vrozené a slouží různým účelům. Aby se muž stal opravdovým, musí projít iniciací chlapce v muže a rozvinout všechny tyto síly: krále, válečníka, kouzelníka i milovníka. Zralá mužnost není mocichtivá ani násilnická, ale mocná a tvořivá. Společně s Blyovým Železným Janem měla kniha obrovský vliv na rozvoj mužského hnutí. Robert Moore je jungiánský analytický psycholog a profesor psychologie a náboženství v Teologickém semináři v Chicagu. V Portálu vyšel sborník C. G. Jung a křesťanská spiritualita (1998), který editoval. Douglas Gillette je mytolog a pastorační poradce.

Knížka veršů o zvířátkách, se kterými se děti setkávají ve volné přírodě, v zoologické zahradě nebo které znají z pohádek.