Jiří Kovtun Pořadí knih

Básník, prozaik, překladatel a historik Jiří Kovtun napsal ve své monumentální trilogii Tajuplná vražda – Masarykův triumf – Republika v nebezpečném světě jedinečného průvodce po novodobých českých dějinách od Hilsneriády do konce prezidentství T. G. Masaryka v roce 1935. Na více než dvou tisících stran popsal velké české dějiny, ale zachytil i mnoho ze života a myšlení dané doby. Trilogii zamýšlel rozšířit v tetralogii svazkem Republika v obležení, zachycujícím první prezidentství Edvarda Beneše, léta 1935–38, se zaměřením na zahraniční politiku a mezinárodní souvislosti československé tragédie. I zde se Kovtun pohyboval na pomezí beletrie a historické práce. Více než šest let sbíral historický materiál a podklady – zejména v zahraničních archivech –, a přes dva roky knihu psal. Bohužel jeho práci ukončila předčasná smrt. Republika v obležení zůstala nedokončena: ze tří plánovaných oddílů knihy autor dokončil pouze oddíl první. Ten však byl dokončen zcela – a nyní vychází jako samostatná knižní publikace, již předmluvou a závěrečným historickým kalendáriem doplnil odborník nad jiné povolaný, historik prof. Robert Kvaček. Knihu k vydání připravil Jan Zelenka.

Román Doktor Živago, dlouhá léta ve vlasti autora i u nás obestřený fluidem zakázaného, vyvolal rozruch a paniku hned v r. 1956, kdy jej Pasternak dopsal a nabídl k uveřejnění. Neuspěl. O rok později vyšel rusky v Itálii, zanedlouho pak italsky, anglicky, švédsky, norsky, francouzsky a německy. Roku 1958 byla spisovateli udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout… Jednotlivé části románu zachycují klíčové okamžiky života titulního hrdiny Jurije Živaga, spojené s významnými společenskými událostmi v Rusku: 1905 – ruská revoluce a stávky dělníků, první světová válka, revoluce 1917, porevoluční vývoj. Jako červená nit se románem vine láska, děj je rovněž prostoupen úvahami o smyslu života a umění. Mimořádnou roli sehrává v díle náhodná osudovost, která vstupuje do životů jednotlivých postav a vzájemně je propojuje. Podle románu byl r. 1965 natočen úspěšný film ověnčený pěti Oscary.... celý text

Prezidentská éra T. G. Masaryka a Pražský hrad jako symbol nové demokracie. Architektonické proměny Hradu v letech 1918-1935. Publikace přibližuje, jak se začal Hrad po r. 1918 nekonvenčními úpravami odvážně proměňovat v současné sídlo hlavy nového, demokratického státu, a zároveň se snaží postihnout zrakem neviditelnou, duchovní podobu Pražského hradu, kterou v době první republiky ovlivňovala především neopakovatelná osobnost prvního československého prezidenta. Kniha obsahuje kromě barevných snímků zachycujících významné architektonické úpravy exteriérů a interiérů Hradu také řadu písemných a obrazových dokumentů, mnohdy poprvé publikovaných. V knize se nacházejí texty: Symbol nové demokracie / Jiří Kovtun a Architektonické proměny / Zdeněk Lukeš.

Známý historik (Masarykův triumf, Tajuplná vražda), prozaik a překladatel žijící ve Spojených státech se čtenářům v Čechách představuje poprvé jako mnohostrunný básník. Jeho básně vznikaly v průběhu čtyřiceti let. Kniha shrnuje čtyři sbírky: Sentimentální dopisy jsou básně v próze, Zrození řeči dlouhé rýmované skladby, titulní sbírku tvoří kratší básně ve volném verši a Radosti a smutky básníka Tu Fu přinášejí jedny z nejlepších parafrází staré čínské poezie.

Zpracováním i pojetím výjimečná práce americkočeského historika, překladatele a publicisty Jiřího Kovtuna (bývalého novináře Svobodné Evropy a bývalého vedoucího pracovníka Kongresové knihovny ve Washingtonu). Historické dílo, které přináší úhrn dosavadních znalostí o hilsneriádě a řadu nových faktů, a zároveň dramatický příběh, který autor pojal jako variaci na Dostojevského téma. Obrazové přílohy.

První, exilové vydání knihy Masarykův triumf vydává rodina Škvoreckých pod záštitou Sixty-Eight Publishers v Torontu k 50. výročí smrti TGM. Obálku s použitím fotografie Masarykovy busty od Jiřího Hanzálka navrhla Barbora Munzarová. Vlastním tématem knihy je rozhodující fáze Masarykova zápasu o vytvoření samostatného československého státu – období jeho amerického pobytu v posledních měsících války, zakončené triumfálním návratem do Prahy 21. prosince 1918. V tomto historickém rámci však autor dokáže říci mnohem víc. S využitím dosud neznámých dokumentů z archívů americké diplomacie a soudobé publicistiky přináší řadu nových poznatků o světové politice válečných let, o formování a funkci legií, zejména v Rusku, o vůdčích osobnostech a koncepcích našeho zahraničního odboje i o situaci a smýšlení tehdejší české a slovenské menšiny v USA. V rozsáhlých historických exkursech podává vývoj Masarykových filozofických a politických názorů a především ucelený, plastický portrét jeho neopakovatelné osobnosti.

Výbor z Masarykových projevů a vystoupení na půdě vídeňského parlamentu v letech 1891-93 a 1907-1914.

Výbor kulturně-politických rozhlasových úvah nesoucí název po památné větě, jíž Ferdinand Peroutka tak často uzavíral své komentáře na vlnách Svobodné Evropy: „Budeme pokračovat.“ Exilové vydání. Uspořádal Jiří Kovtun, grafická úprava Věra Držmíšková, návrh obálky s použitím obrazu Petra Horáka Barbora Munzarová.

Román významného básníka, prozaika a historika Jiřího Kovtuna (1927) zachycuje pět autentických májových dní roku 1945. Je konec války a v Praze se začíná bojovat. Nesmyslné válčení nepřináší nikomu užitek a smrt se jeví stále nesmyslnější. Kolem tří studentů, Ludvíka, Kamila a Artura, se rozehrávají komické i tragické epizody moderních dějin. Autor shledává v tehdejším vypjatém čase příznaky pozdějších zlých let.

Novela. Filozoficko-moralistické pojednání, v němž fiktivní příběh dvou spisovatelů je východiskem k úvahám o schopnosti člověka rozeznat pravdu.