Orlando Figes Knihy

Monumentální práce britského historika poodhaluje tragické osudy rodin obyčejných Rusů v dobách stalinské diktatury; mapuje jejich vnitřní svět a soukromý život. Kniha zpracovává množství materiálů z rodinných archivů a především ze stovek rozhovorů. Zabývá se zejména generací narozenou v období po Říjnové revoluci (přibližně v letech 1917-1925). Sleduje příběhy rodin postižených krutými politickými represemi, a to v jednotlivých etapách sovětských dějin od 20. let 20. století až do roku 1956. Autor se snaží ukázat, jak život v totalitním režimu ovlivňoval vztahy mezi lidmi, jaké byly reakce na různé formy útlaku a do jaké míry zapustil systém teroru a strachu kořeny v sovětské společnosti. Jako červená nit se celou knihou vine životní příběh básníka, válečného reportéra a novináře Konstantina Simonova a jeho příbuzných. Závěrečná kapitola Paměť se věnuje postupnému odhalování utajovaných rodinných tragédií v období po XX. sjezdu strany. Výklad v úvodu doplňují genealogické tabulky objasňující příbuzenské vztahy v rodinách zmiňovaných v knize.

Jak již napovídá podtitul knihy, jedná se o dějiny kultury. V této knize nejde ale jen o poezii, hudbu či výtvarné umění, píše se zde i o obyčejném životě, o lidových zvycích a víře. Natašin tanec, to je Figesova bezprecedentně objevná a inspirující výprava do Ruska, za jeho kulturou a obyvateli.

Nová kniha renomovaného autora Orlanda Figese strhujícím způsobem líčí kulturní historií Evropy devatenáctého století. Její panoramatický příběh vypráví prostřednictvím propletených životů tří pozoruhodných lidí: skvělé zpěvačky Pauliny Viardotové, jejího manžela Louise a skvělého spisovatele Ivana Turgeněva. Jejich vášnivé, ambiciózní životy byly svázány s celou řadou úžasných umělců – spisovatelů, hudebních skladatelů a malířů snažících se najít své uplatnění ve vzrušující, prosperující a skutečně celoevropské kultuře, která vznikla jako důsledek obrovských ekonomických a technologických změn. Tato kultura – prostřednictvím vlaků, telegrafu a tisku – umožnila umělcům všeho druhu vyměňovat si nápady a zároveň si vydělávat na živobytí. Navíc jim zpřístupnila cestování po celém kontinentu, od Britských ostrovů po carské Rusko. Umělci tak začali využívat výhod nového kosmopolitního věku. Kniha Evropané je Figesovým mistrovským dílem. Prostřednictvím intimních detailů a málo známých příběhů, a především optikou Ivana Turgeněva a manželů Viardotových – tohoto dojemného a poněkud zvláštního milostného trojúhelníku – popisuje obrovské historické změny. Události, které dnes řadíme k těm základním v dějinách evropské vysoké kultury, v knize znovu ožívají a čtenáři je tak umožněno vychutnat si dobu, kdy byly tyto události cela čerstvé, dobu, v níž vznikaly velké salony

Monumentální práce britského historika poodhaluje tragické osudy rodin obyčejných Rusů v dobách stalinské diktatury; mapuje jejich vnitřní svět a soukromý život. Kniha zpracovává množství materiálů z rodinných archivů a především ze stovek rozhovorů. Zabývá se zejména generací narozenou v období po Říjnové revoluci (přibližně v letech 1917-1925). Sleduje příběhy rodin postižených krutými politickými represemi, a to v jednotlivých etapách sovětských dějin od 20. let 20. století až do roku 1956. Autor se snaží ukázat, jak život v totalitním režimu ovlivňoval vztahy mezi lidmi, jaké byly reakce na různé formy útlaku a do jaké míry zapustil systém teroru a strachu kořeny v sovětské společnosti. Jako červená nit se celou knihou vine životní příběh básníka, válečného reportéra a novináře Konstantina Simonova a jeho příbuzných. Závěrečná kapitola Paměť se věnuje postupnému odhalování utajovaných rodinných tragédií v období po XX. sjezdu strany. Výklad v úvodu doplňují genealogické tabulky objasňující příbuzenské vztahy v rodinách zmiňovaných v knize.

Britský historik Orlando Figes vypráví skutečný příběh o lásce a přežití v gulagu. Lva a Světlanu, milence z Moskvy, na čtrnáct let rozdělila Lvova vojenská služba a zajetí ve druhé světová válce a poté jeho věznění v táboře. Lev a Světlana si psali dopisy, které přes ostnatý drát lágru pašovali dělníci a úředníci. Figes líčí osudy zamilovaného páru na základě těchto dopisů, které neprošly cenzurou a jsou jediným rozsáhlým souborem zaznamenávajícím poměry v gulagu psaným v reálném čase, a nikoli jako vzpomínky. Autor je skvělý vypravěč a v knize ukazuje, že láska, oddanost a naděje mohou zvítězit i v těch nejhorších časech, na nejděsivějších místech a v nesnesitelných podmínkách.

Uznávaný odborník Orlando Figes nezkoumá Říjnovou revoluci jako izolovanou událost, ale jako staletý koloběh násilí s utopickými cíli. Ve vytříbeném a pronikavém díle nabízí nečekaný pohled na známé dění. Ukazuje, že revoluce si uchovávala tytéž idealistické cíle od svého počátku v roce 1891 až do roku 1991, kdy se zhroutil Sovětský svaz, protože až do samého konce sovětští vůdci věřili, že jsou nositeli leninských idejí. Figesův text přináší zásadní změnu v přístupu a vyhodnocení jedné z nejvýznamnějších událostí dvacátého století.

Práce renomovaného odborníka na moderní ruské dějiny přibližuje ruskou revoluci v širším časovém záběru - její společenské kořeny a upevňování institutů revoluční moci. Příběh začíná v devadesátých letech devatenáctého století, ve chvíli skutečného počátku revoluční krize, přesněji v roce 1891, kdy reakce veřejnosti na hladomor poprvé vychýlila střelku do směru, který vedl nevyhnutelně ke srážce s carským samoděržavím. Končí v roce 1924 Leninovou smrtí ve chvíli, kdy revoluce opsala celý kruh a kdy byly položeny základy všech hlavních stalinských institucí, ne-li rovnou všech praktik.

Lev and Svetlana, kept apart for fourteen years by the Second World War and the Gulag, stayed true to each other and exchanged thousands of secret letters as Lev battled to survive in Stalin's camps. This book tells the story of two young Russians whose love survived Stalin's Gulag.