Vzpomínky více než dvou set pamětníků na těžký rok 1938 nejsou jen suchým popisem tehdejších událostí - naopak barvitě a plasticky zachycují často velice hořké pocity těch, kteří byli tak krutě vyhnáni ze svých domovů. Kniha vychází v roce osmdesátého výročí této smutné události a doplňuje jí historický přehled Jindřicha Marka a bohatá obrazová příloha Jaroslava Čvančary.
Pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. Kdo si dnes uvědomuje, že boje na pražských barikádách byly největším bojovým vystoupením českého národa ve 20. století? Místo toho je toto povstání až do dnešních dnů součástí zlovolného falšování a hanobení českých dějin. Proto vznikla tato kniha s cílem podívat bez emocí a předsudků na hlavní protagonisty této významné historické události, na její průběh i poválečné neustále se proměňující se ohlasy v české společnosti. Text knihy provází mnoho unikátních fotografií a zajímavých příloh, včetně obsáhlého přehledu barikádnických jednotek.
Jaderské moře, dlouho oblíbené mezi českými turisty, vyvolává v mnoha Čechách a Moravě nostalgii za mořskými břehy. Tato kniha přináší méně známé kapitoly z historie jadranské oblasti, zaměřující se na osudy českých vojáků během 1. a 2. světové války a jejich poválečný vývoj. Autor Jindřich Marek, zkušený historik a publicista, se snaží zachytit složité příběhy českých námořníků, kteří sloužili v rakousko-uherském válečném loďstvu. Mnozí z nich nosili námořnické čepice K.u.K. Kriegsmarine a sehráli významnou roli. Města jako Terst, Pula a Šibenik se stala součástí životů našich předků, kteří čelili náročným podmínkám během 1. světové války, kdy museli vyvažovat loajalitu k císaři a odpor vůči monarchii. Kniha popisuje úspěchy českých důstojníků na rakouských ponorkách, ale také účast Čechů na námořní vzpouře v boce Kotorské v únoru 1918. Romantický život na lodích a v dalmatských hospůdkách kontrastuje s krutou realitou války, o níž má málokdo z českých návštěvníků Jadranu dostatek informací. Kromě toho se věnuje i roli českých námořníků při vzniku a obraně mladé Československé republiky, včetně jejich účasti v prvním domácím bojovém útvaru v Praze.
Před dvaceti lety si tehdy začínající autor literatury faktu Jindřich Marek vytknul nelehký a objemný cíl – zachycovat prostřednictvím historických reportáží spletité a nejméně známé osudy českých vojáků v letech 1. a 2. světové války s průniky do jejich dalšího poválečného vývoje, který byl málokdy klidný a bez hořkosti. Nyní již zkušený historik a publicista dospěl na své dlouhé cestě mezi posledními pamětníky a archivy k dějinné kapitole, která má pro českého čtenáře z již v úvodu naznačeném důvodu příchuť zvláštní nostalgie a romantických vibrací. Jde o totiž o historii služby českých námořníků ve válečném loďstvu bývalé rakousko-uherské monarchie, kdy námořnické čepice s nápisem K.u.K. Kriegsmarine nosilo i několik tisíc Čechů, kteří v tomto loďstvu nehráli nijak podřadnou roli.
Pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. Kdo si dnes uvědomuje, že boje na pražských barikádách byly největším bojovým vystoupením českého národa ve 20. století? Místo toho je toto povstání až do dnešních dnů součástí zlovolného falšování a hanobení českých dějin. Proto vznikla tato kniha s cílem podívat bez emocí a předsudků na hlavní protagonisty této významné historické události, na její průběh i poválečné neustále se proměňující se ohlasy v české společnosti. Text knihy provází mnoho unikátních fotografií a zajímavých příloh, včetně obsáhlého přehledu barikádnických jednotek.
Tato kniha se odlišuje od dosavadní historické literatury o československých válečných parašutistech, která se většinou zaměřovala na období 1941-42 a krvavé události heydrichiády. Autor rozděluje svou práci na dvě části: POD CIZÍM NEBEM a JEDINÁ HVĚZDA - DOMOV!, přičemž se soustředí na méně známé aspekty výcviku a nasazení československých parašutistů ve Velké Británii mezi lety 1941-45. První část popisuje výcvik parašutistů ve Skotsku, Palestině a Egyptě, a jejich nasazení v Itálii, Jugoslávii, Rumunsku, Francii a Rakousku. Druhá část se zaměřuje na složité pokusy o navázání spojení s okupovanou vlastí prostřednictvím výsadků z letišť v severní Africe a jižní Itálii od podzimu 1943. Kniha také analyzuje problematiku leteckých dodávek zbraní českému odboji ze Západu, které byly dlouho zneužívány komunistickou propagandou. Autor, opírající se o studium českých i zahraničních archivů, zahrnuje osobní vzpomínky válečných veteránů, čímž dodává knize čtivost a hloubku, a zachycuje osudy jedné z mnoha "ztracených generací" Čechů 20. století.
Tato kniha historických reportáží zkoumá osudy českých námořníků od vzpoury rakousko-uherského loďstva v Boce Kotorské v únoru 1918 až po zrušení „československého ozbrojeného loďstva“ v prosinci 1921. Města jako Terst, Pula, Šibenik a další se stala součástí života mnoha předků, kteří čelili složité situaci během 1. světové války, kdy museli volit mezi loajalitou k císaři a odporem k monarchii. Česká posádka v rakousko-uherském loďstvu, kde nosily námořnické čepice K.u.K. Kriegsmarine tisíce Čechů, hrála důležitou roli nejen během války, ale i po jejím skončení. Méně známá je činnost českých námořníků při vzniku a obraně Československé republiky, kdy se stali součástí první domácí bojové jednotky v Praze 28. října 1918. Ti, kteří byli na dovolené nebo nasazeni ve válečném průmyslu, obsadili Cheb a přispěli k založení československého vojenského letectva. Po návratu z Jadranu se české námořníky zapojily do bojů na Slovensku proti maďarským bolševikům. Také československé legie v Rusku měly námořní oddíl, který se účastnil úspěšných bojů s bolševiky. Námořní transport 56 459 legionářů do osvobozené vlasti rovněž patří k české „mariňácké“ historii. Kniha přináší obsáhlé svědectví o námořních tradicích českého národa.
Četnické letecké hlídky 1935-1939. Čs. letci u 280. a 544. perutě RAF
Ve volném pokračování čtenářsky úspěšné knihy historika a publicisty Jindřicha Marka PÁTOU KARTU BERE SMRT využívá zkušený autor literatury faktu svou oblíbenou metodu historické reportáže k tomu, aby čtenáře provedl po nejzajímavějších stopách historického užití battledressu - blůzy britského polního stejnokroje - v bojích českých vojáků s německými nacisty v letech 2. světové války. Němý průvodce touto knihou - britský battledress - poznamenal nechtíc jeho české nositelem stigmatem “zápaďáctví”, které způsobilo, že drtivá většina hrdinů knihy skončila v komunistických kriminálech či v nedobrovolném exilu. Opožděným holdem jejich upřímného vlastenectví chce být proto i kniha “Příběhy starých battledressů”…
Dnešní Armáda ČR oficiálně uznává 1. října 1947 jako datum vzniku československého výsadkového vojska, kdy byl v Zákupech vytvořen Pěší prapor 71 „Československých parašutistů“. Historie našich výsadkářů však sahá mnohem dál, až k čs. legionářům v Itálii a k por. Ludvíku Pavlovskému, světovému rekordmanovi v seskoku padákem. V 30. letech pak tisíce mladých lidí demonstrovaly svou odvahu na „skokanských věžích“ v době ohrožení demokratického Československa nacistickým Německem. Jozef Gabčík a Jan Kubiš se stali symboly československých parašutistů, kteří byli vycvičeni v letech 1941–1945 ve Velké Británii, přičemž více než 500 československých vojáků prošlo výcvikem na letišti Ringway. Historik a autor literatury faktu detailně zkoumá vývoj výcviku, bojové nasazení a osudy zajímavých postav, čímž navazuje na své předchozí úspěšné tituly. Kniha obsahuje zajímavé fotografie, seznam padlých parašutistů a další dokumentární přílohy, včetně přepisu radiodepeší vysílačky ANNA, která byla v dubnu a květnu 1945 klíčovým spojením mezi velením českých povstalců a zahraničím.
