Výběr z básnického díla Giambattisty Marina, jež byl největším básníkem na dvoře mladého Ludvíka XIII. Jeho melodické, lichotné, duchaplné, rozkošnické, lehounké verše se vojáckým Francouzům zdály být vrcholem elegance, divem umění. Neméně slavný byl Marino v celé tehdejší vzdělané Evropě. Věk baroka miloval filigránské ornamenty, důvtipné arabesky, jiskření metafor, akrobacii nenadálných vztahů a příbuzností, mramory antiky změněné v alabastr, nádhernou a pestrou podívanou mší a divadel, velké árie sólistů. To všechno mu Marino poskytoval s marnotratnou štědrostí, okázalostí a nenuceností.
