Vladimir Bartol
24. únor 1903 – 12. září 1967
Vladimir Bartol se ve svých dílech často zabýval složitými mezilidskými vztahy a temnými stránkami lidské psychiky. Jeho próza je známá svou intenzivní atmosférou, bohatým symbolismem a hlubokým filozofickým přesahem. Bartol zkoumal existenciální témata a lidské dilemata s precizností, která čtenáře nutí k zamyšlení. Jeho literární styl je charakteristický svou analytickou přesností a pronikavým vhledem do lidské povahy.
Narodil se 24. února 1903 jako třetí dítě v městské rodině otci Gregou Bartolovi, poštovnímu zaměstnanci, a Marici Bartol-Nadliškové, která byla povoláním učitelka, ale také se zabývala psaním. Rodiče mu poskytli výborné vzdělání, protože matka ho seznámila s malováním, zatímco mu otec vysvětloval biologii. Ve své autobiografii se popsal jako přehnaně vnímavé dítě, které se sám sobě zdálo jako jiné dítě s bohatou představivostí. Zajímal se o různé věci, nejradši měl biologii, fyziologii, psychologii, umění a samozřejmě literaturu a také divadlo. Jako znalec také sbíral a zkoumal motýly.
Navštěvoval školu v Terstu a dokončil ji v Lublani. Poté se zapsal na univerzitu a studoval psychologii a filozofii. Nadchnul se zvláště dílem Sigmunda Freuda. Studium úspěšně ukončil roku 1925 a pokračoval ve studiu na Sorboně v Paříži v letech 1926 – 1927. V roce 1928 sloužil v armádě v Petrovaradinu v Srbsku. Od roku 1933 do 1934 bydlel v Bělehradu, kde řídil noviny. Poté se vrátil do Lublaně, kde žil jako svobodný umělec do roku 1941. Po druhé světové válce nejprve pracoval jako tajemník Slovinského národního divadla (Slovensko narodno gledališče) v Lublani, poté odjel zpět do Terstu, kde se živil jako kulturní pracovník. V roce 1956 se vrátil zpět do Slovinska, zde se stal zaměstnancem Slovinské akademie věd a umění (Slovenska akademija znanosti in umetnosti). V této organizaci pracoval až do své smrti 12. září 1967.
2003Alamut