Maria Thun

Na počátku dvacátého století poukázal Rudolf Steiner na poněkud jiný úhel pohledu při pozorování rostlin. Po krátké době pozorování se zdálo, že je návod na nestranné objektivní pozorování daný v knize Praktický tréning v přemýšlení je schopen přinést opravdu zajímavé výsledky. Několik lidí se proto rozhodlo pokračovat v konkrétnějších výzkumech a vést moderní zdokumentovaný výzkum s výsledky, které je možno duplikovat. Jedním z těchto lidí, v biodynamickém světě asi nejznámější, je dnes Maria Thun. Výsledky jejího bádání byly zveřejněny například v knize Výsledky výzkumu použití biodynamických kalendářů, Maria Thun, aktuální výzkum je i nadále zveřejňován například v každoročním kalendáři Výsevní dny, který je dostupný i česky. Výsledky tohoto výzkumu prokazují spojnici mezi dobou výsadby, přesazování či kultivace rostlin a kosmickými rytmy – aktuální polohou měsíce a planet ve sluneční soustavě. Některé z těchto rytmů jsou nám velice blízké – střídání dne a noci, měsíční nov či úplněk a jejich vlivy na nás jako obyvatele planety Země – bdělost a spánek, příliv a odliv, vliv na zvěř, počasí a podobně. S jinými rytmy se pak třeba i často setkáváme, ale moc netušíme co znamenají – například znamení zvěrokruhu a podobně.

Výzkum Maria Thun ukazuje, že při dodržení stejných podmínek pro sadbu, stejné okopávání a pletí, stejný způsob sklizně a podobně budou plodiny vykazovat jiné kvantitativní a kvalitativní kvality a to v závislosti na době kdy byly tyto činnosti prováděny s ohledem na pohyb planet a měsíce – tedy, že života na Zemi je ovlivňován kosmickými rytmy. Toto ovlivnění je někdy také označována jako Thun efekt. Je nutno podotknout, že Thun efekt je výrazněji pozorovatelnější v zahradách, které používají biodynamické přípravky, anebo jinak řečeno: Thun efekt je méně pozorovatelný u hlíny s menšími známkami života.

Maria Thun začínala s oddenky trvalek a ředkvičkami, postupně se její výzkum rozrostl až na celou zahradu. Při výzkumu byly sety například ředkvičky v pravidelných, například hodinových intervalech, kultivovány stejným způsobem v rozdílných dobách a po sklizni (jakož i v době pěstování) byly zaznamenány rozdíly v množství, kvalitě, náchylnosti na škůdce, skladovací vlastnosti a podobně. V raných počátcích se rozdíl ukázal více patrný až po zvážení sklizně. Výzkum začal v roce 1954 a v roce 1955 přizvala Maria ke spolupráci i odborníka na statistiku. Její pozorování pokračují i dnes a v loňském roce navštívila Maria Thun i Českou republiku.

Na základě těchto zkoumání byly jednotlivé druhy zeleniny rozděleny do čtyřech kategorií – plod, kořen, květ a list, podle části rostliny, kterou budeme chtít sbírat.