František Kressa Knihy

Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V. Tento díl završuje nedokončenou sérii o bezčasí husákovské normalizace jedinečného brněnského fotografa Františka Kressy, který v dubnu 2019 náhle zemřel. V době 70. a 80. let ale zachytil unikátní podobu Brna a každodenní život jeho obyvatel v sérii 20 tisíc snímků. Ty jsou nyní uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně a ukazují atmosféru jakéhokoliv komunistického města ve východní Evropě. Nejzajímavější z těchto fotografií najdou čtenáři v závěrečném dílu jedinečné série

Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace: jak náročné bylo koupit banány nebo koupit mražený hrášek v 80. letech. Popisuje například, jak se během zásobovací krize v centru Brna prodávali na ulicích i doma vypěstovaní králíci. Bizarnost doby normalizace už je jen historií, stejně jako romanticky zanedbané město Brno, o němž se bez Kressových fotografií nechce ani věřit, že tak někdy vypadalo. Zapomenuté negativy Františka Kressy měl autor do loňského roku schované v banánové krabici pod postelí v ubytovně na Radlasu v brněnském Bronxu, kde dosud žije.

Štatl Františka Kressy. František Kressa působil v 70. a 80. letech jako fotoreportér Brněnského večerníku, jehož vydavatelem byl Městský výbor Komunistické strany v Brně. Jako takový měl přístup všude. Dosud nezveřejněné fotografie zachycují všední život Brňanů a absurdní krásu města Brna v době politického temna. Jsou také návratem k typicky brněnské subkultuře, kterou František Kressa spoluvyvářel. Štatlaři unikali z normaliazačních schématů a nedostatku příležitostí do vlastního apolitického světa. Izolaci Československa a Brna především opepřili oživením lokálního jazyka - hantecu. Kniha provede zájemce výstavbou nových brněnských sídlišť, ale na straně druhé i likvidací staré zástavby. Pečlivou výzdobu, vyzývající k budování míru, s níž ostře kontrastují obrazy poničených fasád v historickém centru a nepořádku ve veřejném prostoru. V neposlední řadě uvidíte rozesmáté cvičence poslední spartakiády vedle zamračených mužů i žen, stojících v nekonečných frontách na cokoliv. Kressova kniha je nezastupitelným dokumentem o tom, jak jsme my sami žili.

Třicet let po pádu komunistického režimu v Evropě jsme se rozhodli připomenout si normalizační Brno a jeho přerod ve svobodné město. Část knihy ukazuje, jak bezzubá ale všudypřítomná byla před pádem berlínské zdi komunistická propaganda. A jak si lidé navykli být z malých věcí šťastni, aby se dokázali v normalizační společnosti cítit dobře. Jen málokdo se dokázal režimu postavit. Každý věřil, že potrvá věčně, jak komunisté hlásali.

Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku. Brno-střed není jen brněnská pěší zóna s přilehlými uličkami. Na jeho území se nachází také vozovna brněnského dopravního podniku, vodárenská zařízení a nacházel se v něm i bezpočet lidově vyhlížejících občerstvoven. Kniha ukazuje očima vyjímečného fotografa město, v němž se zastavil čas. Představuje mimo jiné komunální podnik Služby města Brna, který provozoval holičství, fotografické práce, autoopravny, veřejné prádelny či kominictví. Všechny tyto profese v době komunismu nesměly samostatně podnikat ani jako živnostníci a provozovalo je pouze město. Normalizační Brno je v Kressově unikátní sérii ostatním městům sovětského bloku nepříjemně podobné.

Kniha fotografií významného brněnského autora Františka Kressy představí největší městskou část Brna v době normalizace. Pod názvem Brno-střed si většina z nás představí brněnskou pěší zónu s přilehlými uličkami. Ale Brno-střed má přes 60 tisíc obyvatel a je větší než některá krajská města - jako Jihlava nebo Karlovy Vary. Kressova fotokniha představuje významnou část Brna v její komunistické provinčnosti a melancholické zanedbanosti, na niž jsme už skoro zapomněli.

Kniha ukazuje známé postavy z oblasti filmu a televizní tvorby v regionu jihovýchodní Moravy na fotografiích Františka Kressy. Unikátní soubor snímků zachycuje natáčení zpravodajských a sportovních relací v době normalizace, stejně jako fotografie z natáčení v regionech nebo dnes už kuriózní záběry televizní techniky. Kressa komentuje také poměry v médiích té doby a práci, která byla pro něj únikem před normalizačními schématy, současně však husákovskou režimní propagandu spoluutvářela.

Kniha fotografií významného brněnského autora Františka Kressy představí největší městskou část Brna v době normalizace. Pod názvem Brno-střed si většina z nás představí brněnskou pěší zónu s přilehlými uličkami. Ale Brno-střed má přes 60 tisíc obyvatel a je větší než některá krajská města - jako Jihlava nebo Karlovy Vary. Kressova fotokniha představuje významnou část Brna v její komunistické provinčnosti a melancholické zanedbanosti, na niž jsme už skoro zapomněli.