Robert Fabian Pořadí knih

Den jako každý jiný a Černé slunce čtenáře zavedou do temné a ještě temnější budoucnosti lidstva. Jedná se o postapo z blízké budoucnosti. ... „Z oblohy padali lidé. Hořeli. Pořád se mi to vrací. Pořád.“ Svět končí. Pro lidi. Pro vás. Jednou je to rychlé a neodvratné, podruhé pomalé a vleklé. Ale ať vám zbývá posledních devět hodin, nebo dny a týdny -- případně celá beznadějná věčnost --, obvykle je tu něco, co jste nedokončili. Nesplatili dluh. Nedodělali práci. Anebo se nepomstili. A tohle je přesně ten případ. Cesta pomsty.

Nezná vlastní minulost. Jedno ale ví jistě - právě teď je odborným konzultantem na řešení problémů. A lidí. Svou následující oběť však má najít a přivést živou. Alespoň tak zní objednávka. Jenže věci se zkomplikují. Kolem umírá příliš mnoho lidí. Ze spojenců se stávají nepřátelé a po Johnových stopách vyráží lovec, kterého se bojí i ti, kteří ho vyrobili. Drsná sci-fi z prostředí chudinských slumů i luxusních soukromých asteroidů vám vyrazí dech! Brutální scény jsou barvitým doplňkem skvěle promyšleného příběhu. A Robert Fabian ví, o čem píše.

Další příběhy s hrdiny drsné military SF Carpe diem: „Semper fi. To heslo neznamená jen poslušnost vůči federaci, koloniální armádě nebo nejbližšímu nadřízenému. Zahrnuje i závazky k nám samým; hlavně k jednotce a ke kamarádům. A to je pouto mnohem pevnější než cokoliv jinýho.“ --- Porter "Jenže teď přichází Dies irae! Den hněvu! Bude věrnost vůbec stačit pro přežití jednotky?" Dies ira – (lat.) Den hněvu; den Božího hněvu a soudu, onen den, kdy skončí lidský čas a lidské dějiny, kdy nastane konec světa ---(proroctví)" „Zabíjíme. Umíme to. Jsme na to vybavení. Tahle činnost je pro nás obživou, povoláním. Vykonáváme ji tak, abychom uspěli. Kalkulujeme, zvažujeme rizika. Nemícháme do toho city...“ --- poručík Ashworth

Družstva a čety námořní pěchoty nejsou považovány za speciální jednotky. A asi nikdy nebudou. Žádná elita a urozená modrá krev. Jsou to takové holky pro všechno: skoč támhle, udělej tohle. Hoří někde a Delta se právě opaluje na pláži? No co, pošlete tam ty maníky. Že nemají pro tenhle úkol tu správnou výzbroj a výcvik? Však oni si poradí. A když ne, je přece tak snadné je nahradit. Šedesát dnů přijímače pro kluky sebrané rovnou z ulice je směšně levná investice ve srovnání s rangers kurzem nebo roky trvajícím zdokonalováním starých dobrých tuleňů... - vrchní seržant Brackett.

„To heslo neznamená jen poslušnost vůči federaci, koloniální armádě nebo nejbližšímu nadřízenému. Zahrnuje i závazky k nám samým; hlavně k jednotce a ke kamarádům. A to je pouto mnohem pevnější než cokoliv jinýho."Porter„Zabíjíme. Umíme to. Jsme na to vybavení. Tahle činnost je pro nás obživou, povoláním. Vykonáváme ji tak, abychom uspěli. Kalkulujeme, zvažujeme rizika. Nemícháme do toho city…"poručík AshworthTěšíte se, mazáci?!Jako nikdy!Co jste?!Mariňáci!A jaké je vaše krédo, vy chudinky?!Vždy věrní!

Tato antologie fantastických povídek obsahuje jak fantasy, tak SF texty. Pro čtenáře fantasy je zde především Zdvořilostní návštěva od Martina D. Antonína, která v rozsahu novely volně navazuje na jeho román Křivé ostří. Opět se setkáváme s Rhanem, panošem Jenikem i rytířkou Lisbet – čeká nás tobogán akce okořeněný dávkou černého humoru. Pro milovníky SF sborník otevírá povídka Roberta Fabiana. Ta volně navazuje na knihu Hvězda – nikoli hlavním hrdinou, ale prostředím, světem i některými narážkami. Ze známějších tvůrců jmenujme ještě Jiřího Pavlovského, jehož Eskorta patří k politfiction. Jiří Pavlovský se s tímto žánrem vyrovnává po svém – takže akcí a krvavě. Děj se odehrává u nás. Dále zde najdeme méně známé autory – Lívii Hlavačkovou, Jakuba D. Kočího, Editu Dufkovou, Marii Klepetkovou, Stáňu Kučovou, Janu Kopečkovou, Alexandra Kazdu a Kláru Skokanovou. Jejich texty jsou obvykle ostře pointované a pestře doplňují předchozí trojici: od klasické fantasy, přes historickou a humornou až po hard SF. Okuste, čím vším dnes žije česká fantastika!